Ach, ta prostata!

Pan Radana se přehoupl přes čtyřicítku a tak mu nepřipadalo vůbec divné, že ho počalo trápit to, co ho počalo trápit. Vždyť i v televizní reklamě říkali, že ho to po čtyřicítce nejspíše čeká. Stejně jako spoustu jiných chlapů.

Prostě se stal čtyřicátníkem a začalo jeho trápení s prostatou. Kolikrát jenom snil o tom, že se nemusí v noci kvůli tomuto problému budit, jenže mu nikdy nebylo dopřáno snít takový sen dlouho. Protože sotva pořádně zabral, počalo ho ze sna vytrhovat toto a nejiné trápení. Kolikrát jen jej probudily trable s předstojnou žlázou!
Zprvu se pokoušel vyřešit tento problém sám. Zatínal zuby, snažil se na to nemyslet, ukrýval podobně pštrosovi před tímto problémem hlavu pod polštář,… Ovšem nic z toho nepomohlo. Protože proti volání přírody je prostý člověk zkrátka bezmocný.
A tak mu nakonec nezbylo než se obrátit na lékaře. Dopodrobna muži v bílém popsal, jaká že to noc co noc zažívá muka, kvůli čemu se nikdy nevyspí do růžova. A lékař mu dal pochopitelně za pravdu. Potvrdil, že je s tím opravdu třeba něco udělat.
Pan Radana dostal jakýsi lék na předpis, jenž zde z důvodu skryté reklamy nebudu uvádět, a tento mu vskutku pomohl. Bohužel však jen krátce. Protože lékař dobře věděl, že je tento preparát návykový a lze ho tedy podávat jen po omezeně dlouhou dobu. A pan Radana též pociťoval, že účinek léku den ode dne slábne.
A zákonitě tak musela být medicína po několika týdnech vysazena a problémy začaly nanovo. A byly dost možná ještě horší než dříve. Protože pan Radana nyní kolikrát nestačil ani oka zamhouřit a už jej trápila ona zpropadená prostata nanovo. A i když se mu podařilo usnout, záhy se opět probudil, aby se pak marně převaloval na loži a s hlavou pod polštářem se snažil přehlušit to, co jej tak deptalo. Někdy pak dokonce i tloukl hlavou o zeď, ale i to se míjelo účinkem, nepočítáme-li tedy to, že měl onu hlavu poránu ještě více jako střep.
Měsíce běžely a on se nemohl zbavit nepříjemného dojmu, že je to stále horší a horší. Problémy s prostatou jej budily noc co noc, a to nejednou i nejednou. Jakmile usnul, bylo očekávatelným, že se blíží chvíle nedobrovolného probuzení.
A tak navzdory doporučením lékaře počal shánět léky načerno. Kradl je manželce, přemlouval kamarády a známé, aby si je nechali předepisovat a pak mu je dávali. Prášky na spaní.
Protože jen prášky na spaní mu dopřály úlevu od problémů s prostatou. Od problémů s prostatou, jimiž trpěl jeho soused. Ten, jehož šouravé kroky a věčné splachování za tenkou zdí panelového domu pana Radanu noc co noc budily.

Autor: Viktor Pondělík | pátek 22.8.2014 8:00 | karma článku: 10,28 | přečteno: 745x

Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0 | Přečteno: 71x | Diskuse | Ekonomika

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse | Politika

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0 | Přečteno: 43x | Diskuse | Ekonomika

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0 | Přečteno: 11x | Diskuse | Společnost

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0 | Přečteno: 9x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Výbuch v Poličce: ostraha hlásila, že se předtím nad areálem vznášely cizí drony

11. dubna 2025  18:12

Exploze v muničním areálu v Poličce, k níž došlo koncem března, stále vyvolává otázky. Ačkoli...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

KOMENTÁŘ: Smrt na Velikonoce. Proč Rusko o svátcích s oblibou zabíjí civilisty

18. dubna 2025

Premium Šestatřicet mrtvých si vyžádal raketový útok na Sumy a Ukrajina řeší, proč se v té době ve městě...

Neznámý útěk z ČSSR. Vietnamec prchal přes železnou oponu hned dvakrát

18. dubna 2025

Premium Z Československa uprchl přes železnou oponu občan Severního Vietnamu. Když v létě 1969 odvysílalo...

Test řeckých jogurtů: Tučné i plné bílkovin. Který je ale nejlepší?

18. dubna 2025

Premium Jako superpotravina se dnes označuje kdeco. Přitom jogurtu – zvlášť originálnímu řeckému, který je...

Druhá série The Last of Us je úspěšnější než jednička. Sledujte s iDNES Premium

18. dubna 2025

Druhá řada populárního seriálu HBO právě odstartovala a na streamovací platformě Max sklízí velký...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1273x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik