Ach, ta pleť!

Pan Radana sice zamlada pracoval, ale to bylo ještě za takzvaného minula, kdy každý pracovat směl a zároveň i musel. Míval práci, byť se jeho nadřízení stejně jako kolegové nejednou modlili za to, aby šel raději o dům dále. A to z jednoho jediného důvodu. Pan Radana totiž neoplýval přílišnou náklonností k hygieně a nejednou mohl být i prasatům vzorem. Byť i vepři by se jej možná pro jeho nečistotnost stranili.

A když nastaly nové časy, v nichž člověk nemá právo a povinnost pracovat, byl zákonitě vyhozen na dlažbu. Protože kdo by s takovým dělal, že? Skončil coby nezaměstnaný na úřadu práce a tím začala jeho anabáze. Protože pracovat chtěl, navzdory svému zmíněnému handicapu.
Jenže…
Když se ucházel o práci u prvního potenciálního zaměstnavatele, dostavil se na pohovor celý umazaný od hlíny. Až za ušima tuto měl. A je nasnadě, že místo nezískal; protože když někde shánějí reprezentativní typ, tohle nepřipadá v úvahu. Řekli panu Radanovi, že si představovali někoho jiného, ale on rázem vytušil, co je pravým důvodem jeho odmítnutí.
Jenže se nad sebou ani trochu nezamyslel, natož aby s tím něco udělal. A k druhému potenciálnímu zaměstnavateli přišel posléze zmazaný od sazí, jež se mu nepodařilo smýt po vlastnoručním čištění komína. Byl samá černá šmouha na rukou i obličeji a tak dopadl stejně jako prve. Takového nepotřebovali.
V dalším podniku nabízejícím práci se objevil špinavý od popela, v dalším byl pocákaný barvou, při dalším pokusu se na jeho kůži skvěly zjevné stopy kolomazi. Jednou měl svoji kůži zmazanou něčím hnědým, jindy něčím černým, někdy hýřila jeho pokožka všemi barvami duhy. A vždycky tak byl odmítnut. A byť mu to nikdo neřekl přímo do očí, vždy vytušil, že je na vině jeho odmítnutí jeho nečistotnost. Protože když má někdo už při předběžním pohovoru tak závažné hygienické nedostatky…
Nikdy ho, šmudlu, nikde nevzali. Ale navzdory tomu, že o práci nikdy nikde nezavadil, zanedlouho přímo pohádkově zbohatl.
A sice díky soudním procesům.
Protože se po každém odmítnutí soudil s ho odmítajícími zaměstnavateli, že jej tito diskriminují… A vždy mu bylo přiřknuto tučné „bolestné“.
Protože se oprávněně cítil být diskriminovaným jenom a pouze kvůli… barvě jeho pleti.