A jsou v háji. Totiž nejsou…

Tak už se zase ukázalo, jak to s těmi našimi slavnými nezaměstnanými je. Že mezi nimi jsou sice chudáci, kteří by si rádi přišli na nějakou tu zaslouženou korunu, ale také fůra těch, kdo jsou vlastně nezaměstnanými z profese.

Jak oznámila ČTK, daly Lesy ČR od začátku dubna práci 170 nezaměstnaným. Tito získali příležitost máknout při sezonních pracích v lesích. A co to obnášelo v praxi?

Zmíněný státní podnik ve spolupráci s úřady práce nabídl práci více než čtyřem stovkám nezaměstnaných, což skončilo tím, že získal již zmíněných plánovaných 170 sezónních pracovníků. Těch, kdo čistí lesy a příkopy, likvidují černé skládky, pomáhají při pěstebních pracích či čistí svodnice. Což jsou činnosti notně nenáročné na úroveň vzdělání uchazečů a umožňující tak zaměstnání i těch, kdo díky nízkému vzdělání jinde stěží uspějí.

Výše citované znamená, že více než polovina oněch nezaměstnaných nabídku této práce odmítla a nemálo případných uchazečů si prý přišlo jen pro razítko pro úřad práce a zjevně nejevilo touhu nechat se zaměstnat. Jistě, nejde o kdovíjak lukrativní a atraktivní profesi, jenže…

Oněm nezaměstnaným se mimo ochranných pomůcek a jiného vybavení na vrub firmy nabízel i plat kolem 14500 korun hrubého měsíčně. Jistě, nic moc, ale…

Že by to bylo zase až tak málo… To se taky říci nedá. Obzvláště když se jedná o nabídku i pro lidi, kteří se jinde s nízkým vzděláním sotva uchytí, a uchytí-li se, pak takovým sotva někdo nabídne velké peníze. Jedná se tak vlastně, dalo by se říci, o přímo záchranný kruh pro ty, kdo jsou na trhu práce jen těžko uplatnitelní. A takoví by za skoro patnáctitisícový plat měli být vděční.

Zjevně nejsou. Tato práce jim nevoní. Ve více než polovině případů. Přece nepůjdou pracovat… a navíc uklízet nebo sázet stromky! To je zřejmě pod jejich důstojnost. To už raději půjdou dělat něco, co je podle nich zřejmě lepší.

Dřepnout si doma a čekat na sociální dávky. Nebo – v případě těch aktivnějších – obcházet příslušné úřady, žádat, domáhat se, ječet, rvát se, demolovat,…

Prostě je u nás i za „krizových časů“ zřejmě dost těch, kdo si prostě chtějí žít, ale nic pro to neudělají. Pokud se týká osobního snažení. A asi se jim to daří… protože jinak by bylo určitě vše jinak.

A tak je mi poněkud smutno. Spíše dost smutno. Z toho, jak se zřejmě leckterý nemakačenko má, když mu ani takovýto plat nevyhovuje, nemotivuje ho. A zároveň je mi líto, že internetový článek, jenž mi toto oznámil, neskončil něčím alespoň trochu optimistickým. Přinejmenším prostým doporučením štědrému státu a příživníkům.

Aby ti, kdo nechtějí jít do lesa, šli do háje.