Julie & Julia - argentinská fazolová polévka

Můj soukromý boj s recepty, vařením a dietou pokračuje. Na úvod bych chtěl zdůraznit (protože někteří čtenáři to zřejmě nevyčetli mezi řádky), že v mém případě se jedná o nefalšovaný kuchyňský trojboj.

Už vaření samo o sobě je pro mne velkou překážkou, jsem samouk s omezenými zkušenostmi, takže už jen zcela primitivní úkol - odhadnout správnou velikost kastrolu, končívá hromadou úplně zbytečně našpiněného nádobí.

Druhým kamenem úrazu jsou recepty jako takové, protože jak je někde napsáno "uděláme jíšku" a jde se dál a zcela automaticky se předpokládá, ze víme JAK uděláme jíšku, dohání mě to k naprosté bezradnosti a kapitulaci. Pravda, moje mamka asi tušila, kde jsou mé kuchařské slabiny a do života mě vybavila Kuchařkou naší vesnice, kde najdete vše od zavařování, přes čištění hub až po svíčkovou a samozřejmě i jíšku. vaření se ale pak stává spíše studiem postgraduálu.

Třetím problémem je dieta jako taková. Když neumíte nijak zvlášť vařit a tím pádem už vůbec ne improvizovat v kuchyni, nezvládáte složitější recepty, přičemž bez receptu jste ztracení úplně, dostáváte se s dietními pokusy do začarovaného kruhu. I když víte, že tofu je zdravé, koupíte si ho, vyndáte ho ze sáčku (přičemž se zákonitě ohodíte nálevem), chvíli tofu s úctou obhlížíte, říkáte si: "Vypadá to jako balkánský sýr.", ochutnáte ždibec a řeknete si: "Chutná to jako polystyren." a teď co s tím? Nakonec to vhodíte do zeleninového salátu a učiníte závěr, že byl díky tomu ještě více mdlý než obvykle. V obchodě se pak tofu vyhýbáte obloukem.

Takže jsem zpátky u svého problému a vlastně i u základního účelu tohoto blogu. Chci jíst zdravě a zároveň chutně, chci se v tomto duchu naučit vařit i navzdory mým špatným kuchařským předpokladům a chci se o své zkušenosti podělit, protože myslím, ze v tom nejsem sám... A komu se to nelíbí, ať ................... si čte v klidu jiné blogy.

Kniha pana Havlíčka mi hned zpočátku dala jistou naději, když u mne rehabilitovala tofu, proto věřím, že možná nakonec nebudu ztracen v dietním začarovaném kruhu.

Dnešním počinem byla argentinská fazolová polévka vhodná coby večeře. Ingredience jsem sehnal naprosto bez problému. Receptu jsem zřejmě zcela nedostál, protože drůbeží vývar byl myšlen určitě jako pravý vývar, použil jsem bujón, ale slibuju, pane Havlíčku, příště se polepším (aspoň jsem vzal bujón s nízkým obsahem soli a bez glutamátu). V polovině vaření jsem samozřejmě zjistil, ze mám malý hrnec, jinak recept zvládnut a výsledek mi moc chutnal! Dal bych tomu dvojku a až si někdy budu chtít hrát na znalce, budu říkat: "Tymián? Ten často používají v Argentině do polévek."

Aktuální skóre

počet realizovaných receptů: 4/100

průměrná známka: 2,25