Jmenuji se Bond. James Bond.

Tak prý James Bond má být žena! A ten stupidní návrh podpořil zcela vážně i nový starosta Londýna Sadiq Khan. Musí to být krásná práce šéfovat městu, které nemá jiné problémy než řešit změnu pohlaví hrdiny pohádky pro dospělé.

Ano, už krátce poté, co se Daniel Craig vyjádřil, že s Bondem končí, se vyrojily názory, že bylo dost Bonda jako bílého agenta s výrazným sexuálním a alkoholickým apetitem. Příští Bond musí být černoch, tvrdí zastánci kvót pro spravedlivé zastoupení ras, zatímco genderově orientované „neziskovky“ a feministky požadují na postu Bonda ženu. Ale jak uspokojit všechny? Ano, Bond jako transsexuální Brit(ka), potomek černošsko-asijského páru. Tedy černo-žlutý(á) agent(tka), aby to nebylo líto hojně zastoupené asijské menšině žijící ve skvělé zemi, pro jejíž královnu slavný agent nasazuje život i svá játra.

Kde ten idiotismus dnešní sebedestruktivní tzv. vyspělé společnosti skončí? „Vím prd,“ říká vždy hrdina jedné z knih mého oblíbeného britského spisovatele Davida Lodge, která se jmenuje Terapie. Ano, vím prd. Možná by mi to vysvětlil Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.

Tak mě napadá, proč nikomu nevadí slečna Jane Marplová (Miss Marple v originále), geniální amatérská řešitelka vražd z knih Agathy Christie. Figuruje ve dvanácti dílech, to je více než dost! A je chytřejší než všichni chlapi kolem ní, asi i chytřejší než Bond. Není to urážka či přímo diskriminace mužů?

Vím prd. Ale zdravý selský rozum mi říká, že měnit pohádky, ty pro děti i pro dospělé, jen díky všelijakým samozvaným tvůrcům „lepšího vyváženějšího světa“, je idiotské.

Češi mají (zaplať pánbůh) ještě smysl pro černý humor (než nám ho ministr spravedlnosti Robert Pelikán zakáže zákonem) a tak už spekulují, že aktuálně optimálním Bondem pro tzv. dobrotrusy by byl homosexuální černoch muslimského vyznání. Zkusme si tedy přehrát jednu sekvenci.

V dáli vybuchuje tajný výzkumný vojenský ústav nepřátelské velmoci, rudé záblesky narušují temnou noc. Střih; luxusní hotelový pokoj. Bond si po sprše navléká na černý atletický vysportovaný zadek růžová tanga (detailní záběr) a po oblečení klepe na dveře sousedního pokoje. „Ach, Jamesi, díky bohu, že jsi přežil,“ vítá ho George, bílý sladký krasavec (aby to bylo rasově vyvážené). Oba si nalévají jasmínový čaj (alkohol Bondovi náboženská víra zakazuje, takže už žádné tradiční „protřepat, nemíchat“). A vrhají se do postele. „Božínku, Jamesi, jsi úžasný,“ šeptá vášnivě George, hladíc agentovy ebenové ostře vyrýsované bicepsy. A při vášnivé líbačce se v kulise tónů titulní písně, kterou interpretuje „hermafrodit“ Conchita Wurst, vítěz(ka) Eurovision Song Contest 2014, rozbíhají závěrečné titulky. Pokud namítnete, že homosexuály islamisté kamenují, pak je třeba dodat, že sexuální orientaci pro jistotu Bond důsledně tají. I před svojí nadřízenou M.

Už jen z úcty k Ianu Flemingovi, duchovnímu otci Jamese Bonda, z respektu k tradici a klasice by měl britský agent zůstat chladnokrevným bílým sexistickým chlapem, popíjejícím drinky a před akcí i po akci dobývajícím srdce i klíny krásných žen. To je Bond. James Bond. Cokoliv jiného by bylo jen trapnou idiotskou parodií, byť možná politicky korektní či genderově vyváženou.

P.S. pro tzv. dobrotrusy, feministky a sluníčkáře, vypůjčené z jedné české filmové klasiky: „Nenechte prchlivost cloumat svým majestátem.“ Čtěte pečlivě, tento text není namířen ani proti ženám, ani proti muslimům, ani proti homosexuálům. Je namířen pouze a výhradně proti lidské blbosti, která chce měnit klasiku v duchu pochybné politické korektnosti.