Začnu otázkou: Na co jste pomysleli jako první, když jste si přečetli název tohoto článku? Před jeho zveřejněním mi odpovědělo několik mužů i žen. Odpovědi byly tak jednoznačné, že mě to až překvapilo.
K téhle úvaze mě inspirovala kamarádka Eva. Po patnácti letech manželství se rozvedla a těsně po čtyřicítce se znovu zamilovala. (Tyto události se staly v uvedeném pořadí). Její vyvolený Marek má spoustu předností, a vedle nich taky jednu slabost: ženské vnady. Na ulici nebo kdekoliv jinde, kde je výrazná koncentrace estrogenu, Markovi žádná nesmí uniknout. (Myslím prsa). Každá sjede znaleckým pohledem a svůj posudek mnohdy doprovodí zvukovou kulisou: nejčastěji mlasknutím nebo obdivným zamručením. Tvary, které se nijak nevymykají průměru nebo nestojí za komentář, přechází mlčením. Zato při pohledu na mimořádně obdařenou ženu se většinou neudrží a utrousí: „Tyjo, ta je teda má.“ Tím to končí. Během okamžiku si zase vyndá mozek z kalhot a přepíná do běžného módu.
Na toto téma vedli Eva s Markem hodně debat. Nic nepomohlo jeho ujištění, že se jedná o naprosto nevinnou zábavu a že Evu miluje a nechce na tom nic měnit. A nic nepomohly její promluvy na téma úcta k ženám a decentní chování na veřejnosti. Na obdivu ženské krásy Marek neshledal nic neuctivého. Eva trvala na tom, že by se aspoň měl zdržet hlasitých projevů. Na to jí opáčil, že jeho by určitě nepohoršilo, kdyby ho nějaká žena nahlas ocenila. Došlo i na vyděračské „Kdybys mě miloval, tak to neděláš“ a na neméně vyděračské „Kdybys mě milovala, tak mi to přeješ“.
Snažily jsme se, aby si to Eva přestala brát osobně. Jednak by byla škoda, aby se kvůli tomu rozešla s fajn chlapem a jednak by se nám, ostatním členkám babince, taky ulevilo, protože:
- To známe všechny, jen v různých obměnách
- S tím stejně nic nenaděláme, a tudíž nemá cenu o tom neustále mluvit nebo (ještě hůř) hledat řešení.
Zlom nastal ve chvíli, kdy Eva vyrazila na jakýsi sebepoznávací kurz. Jedna z technik byla založená na tom, že si každý hledal ve skupině svůj protějšek – se zavázanýma očima a jen na základě stisku ruky. Eva narazila na ruce, které ji nejenže byly příjemné, ale doslova ji vzrušily. Byla z toho trochu zmatená a taky se styděla. Když otevřela oči, zjistila, že majitel rukou ji zdaleka nezaujal tak, jako jeho měkké a teplé lopaty, do kterých se schovala (a při tom si představovala nejrůznější věci). Zároveň si uvědomila, že Marka pořád miluje a nechce na tom nic měnit. Její ruce si prostě na chvíli užily s jinými. Netušila, že zrovna tahle část mužského těla může být tak sexy.
Dělaly jsme si z ní trochu legraci a nadhodily, jak by se asi Marek tvářil, kdyby před ním čas od času prohlásila: „Tyjo, ten je teda má!“ (Jako ty ruce, samozřejmě). Tahle poznámka vyvolala dlouhou a k ničemu nevedoucí debatu na téma mužské a ženské rovnoprávnosti. No, vlastně se nedá říct, že tak úplně k ničemu nebyla. Když už nic jiného, došlo nám, že:
Ať už k tomu dá popud cokoli nebo kdokoli, i ženě někdy spadne mozek do kalhot(ek).
