Čím víc, tím líp...

Nemám v úmyslu zkoušet vás z anatomie, ale přesto: Věděli jste, že v sobě máme opici, která nás může zaživa sežrat? 

Jedna žena mi nedávno vyprávěla příběh, který slyšela, když hledala klid, mír a samu sebe v jednom budhistickém klášteře na Srí Lance. Šlo o to, že jednoho dne šel jeden chudý a životem zkoušený muž lesem. A tam potkal vílu, které si hned zčerstva postěžoval, jak to má těžké (nebyl náhodou Čech?). Víla mu nabídla pomoc. Dá mu opici, která splní každé jeho přání. (Úplně každé). Chlápek se zaradoval. Víla ale jeho nadšení zchladila tím, že to má háček. Opice už s ním bude napořád (a to jako fakt napořád). A taky je třeba, aby pořád něco dělala. Když nebude mít co dělat, sežere ho. Chlápek v tom neviděl nejmenší problém. Potřebuje toho tolik, že nemá strach, že by se opice někdy nudila. „No tak jo,“ pokrčila rameny víla, když ji chlápek ujistil, že do toho chce jít, a přičarovala mu opici.

A opice začala makat. Nejdřív zbořila chlápkovu chatrč a postavila mu velký dům. Pak mu ho zařídila. Potom upravila zahradu a tak dál. Jenže tahle opice nebyla žádné béčko, byla rychlá a výkonná, a tak za tři dny neměla do čeho píchnout. Chlápek měl všechno, po čem kdy toužil, a jeho pomocnice už na něj začala cenit zuby. A tak jí vymyslel ještě další činnosti, ale než řekl „opice“, byla hotová. A cenila zuby ještě víc.

Chlápek pochopil, že tady končí veškerá legrace a vydal se do lesa. Přivolal vílu a chtěl jí opici vrátit, ale ta ho poslala do háje. „Dohoda byla přece jasná,“ připomněla mu a vzápětí zmizela. Opice už začala vrčet, a tak chlápek běžel do nejbližšího kláštera za moudrým lámou. Vylíčil mu svoje trable a ten řekl, že mu pomůže. Jen na chvíli potřebuje tu opici. Chlápek mu ji s radostí půjčil. Láma jí cosi pošeptal a opice začala šplhat na nejbližší strom a zase dolů, jako zběsilá. Čím byla uhoněnější, tím byla šťastnější.

„A to je všechno?“ chtěl vědět chlápek. Láma opáčil, že to je všechno. Že kdykoli ho ta opice bude chtít sežrat, má ji pořádně zaměstnat; nejlépe nějakou monotónní činností. Čím víc, tím líp. Opice pak nebude mít čas vymýšlet blbosti. Chlápek konečně pochopil, co je tahle opice zač.   

Každopádně už na opici v hlavě věříte nebo ne, přeji vám, ať se spolu (a ani s nikým jiným) nenudíte.

Autor: Petra Polsen | čtvrtek 22.6.2017 10:31 | karma článku: 0 | přečteno: 286x
  • Další články autora

Petra Polsen

Jak jsem šňupala kakao

18.7.2017 v 7:53 | Karma: 16,82

Petra Polsen

Princové jsou na draka

11.7.2017 v 8:05 | Karma: 37,32

Petra Polsen

Zaklínadlo jménem čtyřicítka

15.6.2017 v 8:07 | Karma: 27,41

Petra Polsen

Tuhle chci doma!

7.6.2017 v 7:03 | Karma: 20,31

Petra Polsen

Tyjo, ten je teda má!

4.5.2017 v 7:23 | Karma: 20,19