Volby nejsou žádná sranda

Při nedávných volbách jsem volil poněkud netradičně. Nevolil jsem politické strany, nýbrž vybral ze všech kandidátek potřebný počet jmen, která znám osobně či z doslechu a o jejichž nositelích jsem přesvědčen, že by zastávali své funkce poctivě, k prospěchu nikoli vlastnímu či stranickému, ale obecnému.

foto Moda.cz

Řeknu rovnou, že na tento můj způsob volby nebral nikdo zřetel a nakonec vše dopadlo tak, jak je u nás obvyklé – největší strany, tvářící se kvůli voličům jako rivalové, nakonec zase našly společnou řeč a  upatlaly zastupitelstva k obrazu svému.

Zanedlouho nás čekají další volby, tentokrát do Poslanecké sněmovny ČR. Nebudu tajit, že už dnes mi naskakuje husí kůže až na zadní části těla když čtu či poslouchám jména potenciálních kandidátů.

Tu zazní jméno někdejšího hejtmana, pod jehož peroutkami probíhaly v kraji různé čachry a machinace, jehož pravou rukou je femininum, mající na triku zpronevěru a vytunelování firmy Rybenor.

Stále častěji slyším jméno primátorky, jež vstoupila do povědomí veřejnosti ostudnou kauzou „Kamencové jezero“, posléze rasistickými počiny, a také společností, která ji obklopuje. V patách má kamarádku ve stejné funkci, která nejprve své hnědé názory a výroky zbaběle popřela, ale později hrdinně potvrdila.

Pozadu nezůstává hejtman, počínající si ve svém kraji jako báťuška car. A tak by bylo možno pokračovat ještě velmi, velmi dlouho, napříč celým politickým spektrem.

Tak se sám sebe ptám: Co teď? Do parlamentních i jiných funkcí se u nás cpou lidé, o nichž  se říká, že jsou schopní (všeho!). Protože politika, spolu s „velkým byznysem“, jsou u nás jediné oblasti, které „šlapou“ a kde se dá dobře rýžovat.

A tak si přiznejme, že volit shora uvedeným způsobem není nejlepší řešení, protože nakonec stejně všechno dopadne jinak než si představoval volič.

Myslím, že existuje jediná možnost, jak od koryt odstavit už přežraný brav:

Dejme svůj hlas malým stranám, v jejichž čele stojí známé osobnosti, které už osvědčily charakter a své zásadové postoje a jejichž volební programy hovoří ze srdce obyčejných lidí.