Podle nosa poznáš kosa

O tom, že jazyková kultura, etická a estetická výchova našeho lidu už mnoho desetiletí upadá, toho bylo napsáno až až. Ty tam jsou totiž doby, kdy maminky dětem četly či vyprávěly pohádky, nebo je požádaly aby četly ony jim, kdy s nimi rozmlouvaly a vkládaly jim do hlavy všechno, co člověk potřebuje pro příští poctivý, bohabojný život.

zdroj foto Moda.cz

Ty tam jsou doby, kdy si žáci vážili svých rodičů, učitelů a vůbec osobností v obci i ve státě. Dnes mají děti i dospívající mládež jiné starosti. Nebudu čtenáře unavovat jejich výčtem, navíc mám zato, že by to bylo převážně smutné čtení. A pokud si neuvědomíme, že nezmění-li se od základu výchova v rodině, následně  morálka v celém státě, tak se z toho srabu nevyhrabeme. Situaci ve škole známe všichni – pokud se učitel rozhodne, že si šikany žáků nenechá líbit, zadělává si na malér.

A řekněme si to na rovinu – naše mládež se během svého dospívání může (bohužel) inspirovat  i  vzorem našich politiků. Nejen že podstatná část z nich by měla absolvovat nějaké řečnické cvičení, aby jejich projev měl hlavu a patu a nebyl pouhým przněním češtiny.

Ještě důležitější je, aby se řečník oprostil od blábolů, lží a polopravd, šel k věci a vystříhal se vulgarizmů a obhroublostí.

Mnohým z vás jistě neušlo, že v anketě k vyjadřování našich politiků zvítězil  prezident Václav Klaus, druhý byl poslanec David Rath (podotknu, že je dobrý orátor, ale občas „ujíždí“ argumentačně a někdy má chování řeznického psa). A jak se dalo čekat, na ocase pomyslného žebříčku trůní premiér Mirek Topolánek (předposlední) a místopředseda vlády Jiří Čunek.

Prvně jmenovaný je považován  nejen za nevychovaného hulváta, ale do povědomí nám vešel i svou znalostí nonverbální konverzace – klidně vám jedním prstem řekne, že jste jednička. Nu a Čunek si to polepil svými vystoupeními ke své úplatkářské aféře.

Pro pořádek budiž řečeno, že občas zazáří i různí zpravodajové, komentátoři, moderátoři, kterým nic neříká podmět a přísudek, mluvnický rod ... Někteří, například „pošťák Ondra“, zásadně používají obrat „zeptám se na otázku“ navzdory tomu, že otázky se kladou nebo se na něco ptáme.

Dalším klišé je, že neprodukujeme ani neprodáváme celé stroje, auta, vejce, jalovice atd. atd., nýbrž třeba pět kusů strojů, deset kusů aut, třicet kusů vajec, pět kusů jalovic... A tak by bylo možno pokračovat.

Ale vraťme se k výchově, morálce, etice a estetice. O rozhovor na toto téma jsem požádal svou kamarádku, pražskou herečku Gabrielu Vránovou. Protože se domnívám, že by vás mohly její názory zajímat, zveřejním článek zítra, aby toho na vás nebylo moc najednou.