Máš recht, Hamlete!

Je mnoho kauz v našem státě „dánském“, které mě nenechávají v klidu. Některé ve mně dokonce vyvolávají pocit blížícího se infarktu.

kresba Marcela Weissová

Sedím „u bedny“, koukám a poslouchám co se kde děje a nepřestávám kroutit hlavou, co všechno je u nás možné. Moje babička by to komentovala svým oblíbeným rčením: „Tady už přestává i hovno smrdět!“ A nepochopila by, že my tomu říkáme právní stát.

A tak není divu nabývám-li přesvědčení, že krakatice už v Česku přestala být onou legendami námořníků opředenou nestvůrou, ale stala se běžnou součástí našeho života. A když se  pojem Krakatice vysloví, naskakuje mnoha papalášům husí kůže.

Tady bych mohl snést nespočet  příkladů, jak na aroganci, neschopnost, lenost, v řadě případů zkorumpovanost politiků státních i komunálních, soudců, policistů etc. doplácí celá společnost, a často konkrétní lidé, kteří přicházejí o čest, majetek, střechu nad hlavou...

Nikdy jsem neslyšel, že by například soudce, který svou liknavostí způsobil vážné problémy rodině, která díky němu koupila domek se zástavním právem, aniž by o něm byla na patřičných místech zmínka) byl odsouzen k omluvě postiženým a pochopitelně i úhradě vzniklých škod. Ba co dím – to jeho nadřízeným, a potažmo státní moci, ani nenapadne! A milý pan soudce už sedí a dělá bordel na jiné židli.

Ale abych nezamluvil Krakatici. Nikdo, kromě jejích aktérů (jsou-li ještě ponecháni naživu), přesně neví o co kráčí a nikdo se ani nesnaží o tom prostý lid informovat. Ale musí to asi být hodně horký brambor, když vidím, co se kolem této kauzy děje. Vypadá to, že kdyby se obsah dostal na veřejnost, byla by ohrožena bezpečnost státu (což by vzhledem k prorůstání zločinných mafií do státních struktur, jak se praví v Kubiceho zprávě, nikoho nepřekvapilo). Já mám navíc dojem, že tady spíše jde „o kejhák“ ještě živým strukturám, které mají dost důvodů (a prostředků) zamést kauzu pod koberec, jak je u nás zažitým obyčejem.

A jen na okraj. Je mi moc líto, že mne současné dění u nás nutí psát tyto tristní řádky. Tím spíše, že jsem letory veselé, družné, společenské. Mám smysl pro humor a legrácky, i když se občas týkají mé osoby. Říkám to preventivně kvůli těm ptákům, kteří mi občas dávají na frak pro mé negativní nazírání naší současnosti a radí mi, abych si trhl nohou. Vážení přátelé, ano. Trhám si jí denně. Houby platné.