Důchodci jsou na odpis jako první? A co čeká studenty ?

Postavení důchodců v naší společnosti je velice tristní. Ceny všeho rostou, ale důchody už dlouho stagnují, dokonce není vyloučeno, že bude hůř. Ale jak se zdá, nikomu to příliš nevadí, protože státní kasa je prázdná.

zdroj-moda.cz

Ale stačí se podívat na reklamy ve sdělovacích prostředcích, které nám neustále cpou různé apely, například abychom si koupili auto za „pouhého“ půl miliónu korun a budeme z omylu vyvedeni. Ovšem pochybuji, že tvůrci těchto nabídek při tom myslí na důchodce.

Nedávno se k tomu na svém blogu vyjádřila Jana Bobošíková (politička, která jde mnohým našim prominentům na nervy, protože mluví jak jí zobák narostl a říká „nepopulární“ věci). Dovolím si z jejího článku uvést pár citací. 
„Stáří je jednou z mála spravedlivých věcí na světě - potká každého bez rozdílu v předem předpokládaném životním období. Nelze ho uplatit, nelze s ním smlouvat ani kšeftovat. Překvapuje mě, kolika lidem tento nezvratný fakt nedochází. Jakoby byli přesvědčeni, že staří mohou být jen ti druzí. Jakoby odmítali uvěřit, že čas měří všem stejně bez ohledu na míru bohatství, moci či slávy.“

Vtip je ovšem v tom, že tohle se našich prominentů patrně netýká, protože ti už mají všichni vystaráno. Ti nemusejí přemýšlet, jestli si dnes koupí jen pár rohlíků, chleba ,mléko..., nebo udělají nákup za pár tisíc.

„Skončili bychom nejspíše až u špatného nastavení žebříčku hodnot společnosti, za které nesou největší díl odpovědnosti všichni, kteří v této zemi vládnou nebo vládli v posledních dvou desetiletích. To je totiž přesně doba, za kterou vyroste celá jedna lidská generace, takže výmluvy na dobu totality už neobstojí“, říká Jana Bobošíková.

A tady je ten „kámen úrazu“. Kde kdo teď naši špatnou situaci ospravedlňuje tím, že za všechno může předchozí režim, který naši zemi totálně ožebračil. Je to ale jen část pravdy. K největšímu ožebračení naší země došlo poté, co se vlády v naší zemi chopili současní „demokraté“. A neváhám opakovat své tvrzení, že to, co stačili rozfofrovat komunisté za víc jak 40 let své vlády, dokázali naši sametoví hráči za 21 let.

„Seniorský věk se obecně prezentuje jako problém. Jsme příliš orientováni na mládí, fyzickou krásu a výkon. Svůj úspěch neměříme celkovou pohodou, a to i mezigenerační, ale pouze penězi a mocí. Senioři pro nás znamenají jen více jak 18ti miliardový deficit na důchodovém účtu. Jakoby to byla jejich vina a ne vina katastrofální ekonomické politiky mnohých polistopadových vlád, kterým chyběla a dosud chybí jakákoliv národohospodářská vize. V seniorech přitom dřímá obrovský potenciál. Nejen v jejich často draze nabytých životních i profesních zkušenostech. Ale i v nadhledu, rozvaze a nesobeckosti. Člověk v podzimu svého života přirozeně mnohem častěji myslí na prospěch svých dětí než na svůj vlastní. Společnost, která poskytuje prostor pouze mladým, takzvaně perspektivním jedincům, se o všechny tyto hodnoty připravuje. A platí za to krutou daň svou nepoučitelností. Donekonečna opakuje zbytečné chyby, kterým by se dokázala vyhnout, kdyby využívala potenciálu svých seniorů nebo kdyby jim alespoň s úctou naslouchala. Možná by pak neměla tolik deficitů včetně těch finančních.“

Díky, paní Bobošíková. Jen dodám, že ta mládež z 90. let, která měla být nositelkou nových idejí a naší nové perspektivy, i ta současná, je dnes postavena také do role outsidera, který nemůže do ničeho mluvit a po dokončení studia těžko hledá práci.