Pan Šrejbr má velkou pravdu v nezastupitelské roli rodiny při výchově, vzdělanosti a informovanosti. Dějiny, tak jak se učí na školách, byly vždy tendenčně podávány, aby to korespondovalo s oficiální politickou státní linií. Je tedy zcela jasné, co jsem kupříkladu já slyšel v hodinách dějepisu o dějinách posledního století, když jsem navštěvoval školu v 50. - 60. létech. Naštěstí jsem měl maminku, která se mnou o mnohých dějinných událostech mluvila tak, jak je skutečně zažívala ve svém životě. Když jsem si pak po r. 1989 přečetl knížku Pavla Tigrida - Průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, mohl jsem jen konstatovat, že prakticky vše, co jsem četl v této knize, jsem znal tak, jak to Pavel Tigrid napsal, již z vyprávění své maminky.

Nezastupitelné - chybička se vloudila. Omlouvám se.

karma. Snad jen bych upozornil na nezastupitelnou roli rodiny při výchově, vzdělanosti a informovanosti, a to včetně dějin. Škola nezařídí vše.

Pěkně napsané - staré téma. Učitelé říkají, že na moderní dějiny není čas. Což je směšné, protože ty jsou nejdůležitější - dejme tomu 20.století by měl každý student dobře znát. Ostatně si myslím, že na to, kolik nás stojí věda, tak historie stagnuje. Analýzy historie by totiž měly zohledňovat i dobový kontext, na který se vesměs - tradičně - v dějepise kašle. Jaký kontext? Tak třeba ekonomii nebo psychologii. Je totiž docela zajímavé, jaké ekonomické páky rozhodly o válce a jejím konci nebo jaký byl psychologický profil Hitlera, Stalina, Churchilla, japonského císaře nebo Roosevelta. Dějepis by prostě měl být jednak více antropologický a jednak i například ekonomický, asi i sociologický! Snad to napadlo Finy, kteří zahajují nový projekt - zrušení učebních předmětů na středních školách. Myslím, že to časem napadne i Čechy a Moravany, tak třeba příští generaci, co teď chodí do školky?

Přece jenom celý dlouhý vývoj Homo sapiens si zaslouží kapánek více pozornosti než poslední jeho vteřina, která stejně není vysvětlitelná bez těch předešlých čtyřiadvaceti hodin.

Já si myslím, že pokud se o roce 1968 učí, tak pravděpodobě úplně jinak, než jak jsme to zažili.

Ale, ono je to tak vždy.

tak naštěstí se to neučí "pohermánovsku", tedy, že jsme si za ty ruský tanky u nás mohli vlastně sami, že Jiří?

zkrátit pravěk, starověk a středověk na rozumnou kompromisní mez a mít čas na dějiny posledních sto, sto padesáti let, které zasahují nějakým svým počinem nebo řešením do dneška jako výsledku...

ale hlavně...nepřistoupit na,,zbytečnost znát a pochopit nějaké události,, jen proto, že jsme my ,, velcí,, zklamaní a že to pak třeba bylo jinak. Vyprávět. Neříkat, já si to nepamatuju... je to stejně všechno jinak a passé

:).

Moudré, pravdivé. S Vámi bych se rád sešel, nebo si alespoň dopisoval.