Málokdy reaguji na články kolegyň a kolegů bloggerek a bloggerů, ale čeho je moc, toho je příliš.
Zdroj: mujweb.cz
Kolegyně bloggerka Lucie Matějovská, která se hlásí ke komunistické ideologii se ve svém článku rozhořčila a podivovala nad ztracenými miliardami z našeho společného majetku. Samozřejmě je na vině zlá pravice, za které zmizel národní majetek jako v Bermudském trojúhelníku.
S málo potlačovanou nostalgií vzpomíná na dvacet let staré časy, kdy všechno patřilo všem a všichni měli velké kulové. Slečna Matějovská píše, že do transformace jsme vstupovali prakticky bez státního dluhu. Jenže dluh zde byl a nešlo jen o nějakých 150 miliard korun.
Dluh zde byl především v devastaci hospodářství, v zastaralých technologiích, v celkové zanedbanosti průmyslu. Je prakticky zázrak, že přes vysloveně práci na kolenou jsme dokázali výrobky prodat do kapitalistické ciziny, i když by se dalo polemizovat, zda cena byla adekvátní výrobním nákladům.
A opět nastupuje oblíbená levicová písnička - privatizace. Je s podivem, kolik se vyrojilo generálů po bitvě. Podle nich byla privatizace špatná a oni by to určitě udělali líp. Jenže když měli možnost navrhnout nějaké řešení, tak jen nerozhodně přešlapovali na místě, protože neměli vůbec žádnou představu, jak docílit toho, aby majetek všech dostal nějakého vlastníka, který se o něj začne starat.
Prvotním a často opomíjeným úkolem transformace bylo provést radikální a rychlou změnu, aby se majetek nerozkradl a bylo co privatizovat, ale především, aby komunisté ztratili naději, že by se jejich režim mohl vrátit zpátky. Ano, počítalo se s tím, že při privatizaci může dojít k různým podvodům, ale tyto excesy byly přijatelnou cenou za učiněný krok.
Slečna Matějovská se rozčiluje nad restitucemi, kdy se vrátil majetek lidem, kteří za něj dostali zaplaceno. To snad ani nemůže myslet vážně. Násilná kolektivizace, kdy lidem byl sebrán majetek a majitel byl zavřen za kulačení, ožebračení vlastního lidu ze dne na den provedenou měnou, kdy lidé přišli o své celoživotní úspory, zabavování majetku nepohodlným, to mladé zapálené komunistce nic neříká. Restituce byly napravením křivd, kterých se dopustili její oblíbení komunisté. Jejich sprosté krádeže majetku a úspor se dají započítat k celkovému dluhu, který zde po komunistech zbyl.
"Za dvacet let jsme přišli o vše, co nám patřilo," čílí se slečna Matějovská. Není to pravda, milá kolegyně bloggerko, nám nepatřilo nic. Společný majetek byla toliko iluze. Vše bylo pod palcem komunistů, kteří z toho řádně tyli. Kolik materiálu bylo například ukradeno na stavbách a přesto nikomu nic nechybělo?
Vzpomínám si, že když jsem byl na vojně, tak jeden kapitán si na stavbě nové jídelny nakradl materiál na rodinný domek. Přišli mu na to a byl po zásluze potrestán. Dostal stranickou důtku a týden domácího vězení ve svém postaveném domku.
Pokud slečně Matějovské vadí naše zadlužení státu, pak pláče na špatném hrobě. Na vině není transformace ani restituce, ale projídání budoucnosti na dluh. Stačí se podívat kolik miliard bylo promrháno v době nebývalého růstu ekonomiky.
Transformace nebyla zadarmo, to není žádná rekonstrukce. Transformační náklady byly uhrazeny příjmy z velké privatizace. Obrat nastal s rozhazovačnou politikou socialistů. Během osmi let zde zaťali sekeru ve výši přesahující 600 miliard korun.
Pokud si slečna Matějovská myslí, že za komunistů neexistovala kriminalita, je na velkém omylu. Kriminalita byla, je a bude. Je to průvodní jev lidské civilizace. Za komunistů se o kriminalitě příliš nemluvilo. Také nemohla tehdejší Veřejná (ne)bezpečnost a kriminálka přijít na veřejnost s tím, že se jim nedaří najít nějakého pachatele. Vše podléhalo komunistické propagandě, a tak i kriminalita byla úměrně nízká, aby bylo vysoké procento objasněných trestných činů.
Slečně Matějovské vadí, že prodáváme, vyvážíme a darujeme zbraně. A to si jako myslí, že za minulého režimu se zbraně neprodávaly, nevyvážely a nedávaly? Na našem území se cvičily teroristické skupiny, ale to asi podle slečny Matějovské je v pořádku. Letadlo nad Lockerbie vybuchlo díky českému Semtexu. Zásobovali jsme zbraněmi snad všechny teroristy světa, ale za komunistů to všechno přeci bylo takové lepší, internacionálnější a společně jásavé.
Pokud slečně Matějovské přijde, že náš současný systém je špatný, nic jí nebrání v tom, aby odjela tam, kde všechno patří všem, třeba na Kubu. Tam také všichni mají kulové a taxikáři si hýčkají, pravděpodobně jako svého koníčka a z nostalgie, americké vozy z předcastrovské doby. Hlavně tam najde kolektivní duch a světlé zítřky, kde všechno patří všem.
P.S. Slečno Matějovská, zrušit diskusi pod článkem poté, co je uveřejněn a napsán první diskusní příspěvek odporuje pravidlům tohoto blogu.
Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.nazorne.cz
