Každý rok jsou v den státnosti vyznamenávány osobnosti české společnosti. Málokdy se mezi nimi nevyskytnou rozporuplná jména.
Žádný polistopadový prezident se nevyhnul určité míře kontroverznosti. Stalo se to Václavu Havlovi i Václavu Klausovi. Současný prezident je ve funkci necelé dva roky a už oba své předchůdce dokázal předčit. Zdá se, že Miloš Zeman si z vyznamenávání udělal téměř soukromou záležitost.
Počet Zemanem vyznamenaných přátel a kamarádů už pomalu převyšuje součet vyznamenaných přátel a kamarádů jeho dvou předchůdců. Doposud hrál prim Václav Havel, ale Miloš Zeman jej zjevně hravě strčí do kapsy. U mnoha osob se pak můžeme ptát, jestli pro vyznamenání existuje nějaký opravdový důvod.
Pocty se dostalo lidem, kteří si ocenění naprosto neoddiskutovatelně zaslouží. Mezi tyto osoby bezesporu patří Winston Churchil a především zachránce dětí Sir Nicholas Winton. Právě tento muž je hoden Nobelovy ceny míru, avšak je otázka, zda je Nobelovka hodna Sira Wintona.
Zrovna tak vyznamenání pro komunisty umučeného faráře Toufara či další duchovní, kteří neopustili své farníky ani za cenu vlastního života jsou plně na místě. Ani s padlými vojáky nemá rozumně uvažující člověk problém, byť se může namítat, že coby vojáci věděli, že mohou přijít o život.
Umělci jsou už trochu kontroverznější, nicméně v naprosté většině případů jde o jejich celoživotní dílo a um. Horší je, pokud někdo dostane vyznamenání jako osobní odměnu.
Doslova trapné je ale vyznamenávat osobnosti jen proto, že byli v nějaký okamžik ve funkci ředitele nějakého podniku. Naprostým trapasem pak je vyznamenat kamaráda, za kterým není nic jiného než kamarádství s hlavou státu.
Tři režiséři pak udělali z letošního "metalizování", jak krásně označil vyznamenávání pan Neff, nechutnou frašku. Sedláček, Němec a Renč naprosto znehodnotili význam ocenění. Režisér Sedláček natočil o Miloši Zemanovi dokument a netají se se vzájemným přátelstvím.
Na státní slavnost, kde by měl být určitý dress-code dorazil v tričku a fleecové bundě. Prý nesnáší ceremonie. V tom případě měl ocenění odmítnout nebo za sebe poslat někoho jiného. Takto ze sebe udělal totálního burana, který klidně dorazí na ples v opeře v zahnojených gumácích.
Režisér Němec udělal ze sebe pro změnu ublíženého hlupáka, když na protest proti vyznamenání jiných filmařů jako odměnu za vykonanou práci pro Miloše Zemana, přišel na Hrad vrátit ocenění, které mu udělil Václav Havel, s tím, že až bude na Hradě jiný prezident než Zeman, zase si pro něj přijde.
Třetí do party je režisér Renč, autor Zemanova volebního klipu, který Němce označil za zapšklého staříka. Renč je dobrý režisér, ale zde byl vyznamenán jen odměnou za klip. To si zjevně neuvědomuje a je to docela škoda.
Největší kaňkou přesto zůstává fleecová bunda režiséra Sedláčka. Možná Hrad kvůli němu zavede nový fleece-code. Pak už zbývá, aby někdo dorazil pro vyznamenání v sedřených manžestrákách, sešmajdaných keckách a krosnou na zádech s igelitkou v ruce. Třeba by se to "lidovému" prezidentu Zemanovi líbilo a dotyčného by pozval na pár sklenek virózy.
