Na dnešek připadá jedno smutné výročí našeho státu. Přesně před 66 lety provedli komunisté puč a začali totalitně na dalších 41 let neomezeně vládnout.
blogspot.com
Tři roky po druhé světové válce se náš stát ještě nevzpamatoval z hrůz, které prožil. U moci byla vláda Národní fronty, což bylo označení pro tzv. velkou koalici. Ve vládě tehdy zasedalo 9 ministrů za KSČ, 3 za ČSSD, 12 z nekomunistických (buržoazních, jak bylo později označováno) stran a 2 nestraníci.
Komunisté dlouhodobě připravovali převrat za úzké spolupráce se stalinovským SSSR. Kdo chce najít posloupnost tehdejšího děje, může tak učinit velmi snadno, nebudu zde vypisovat kompletně události, které se staly a co bylo reakcí na co.
V lednu 1948 přijela do Prahy tajně čtyř set členná brigáda KGB, která má za úkol chránit Gottwalda a připravovat půdu pro chystaný puč.
Vše odstartovalo odvolání, osmi velitelů SNB v Praze. Pražský SNB se tak celý ocitla v rukou komunistů. Ministrem vnitra byl tehdy komunista Václav Nosek. Toto odvolání mělo být odpovědí na požadavek nekomunistů, aby byly vyšetřeny politicky motivované případy, zejména pokus o atentát na tři nekomunistické ministry, přičemž stopy vedly přes Olomoucko až do parlamentu ke, světe div se, členům KSČ.
Tento spor, který de facto započal 13. února 1948 přijetím usnesení vlády proti vůli komunistických ministrů, aby změny ve velení SNB byly zastaveny, vyvrcholil demisí nekomunistických ministrů. Prezident Beneš byl pod velkým tlakem komunistů a odborářů. Již 15. února 1948 byly z Moskvy dopraveny posily tajné policie, špičkoví agenti NKVD a přiděleni všem oblastním velitelstvím StB.
Vznikají nelegální Lidové milice a Akční výbory Národní fronty, kam jsou jmenováni "spolehliví" lidé. 20. února se ocitá prezident Beneš pod velkým tlakem. Do Rakouska přijíždí ze SSSR 18000 vojáků, kteří jsou rozmístěni podél československých hranic.
Gottwald otevřeně Benešovi vyhrožujě, že pokud neustoupí, bude vyhlášena nejen generální stávka, ale do ulic budou poslány ozbrojené Lidové milice a zasáhnou i sovětská vojska, která jsou v té době ve východní zóně Německa, Rakousku, Polsku a Maďarsku. Tato eventualita byla projednána Gottwaldem se sovětským velvyslancem Zorinem, na kterého měl přímou linku.
Co následovalo už víme. Zatýkání, politické vraždy v zinscenovaných procesech, stovky popravených, tisíce umučených, statisíce uvězněných a dalších statisíců lidí se nějak týkala komunistická perzekuce. Naši zem opustilo na 200 tisíc lidí, převážně inteligence.
Tuto historii bychom si měli stále připomínat. Nejen proto, že ukazuje zvůli a zvrhlost komunistické ideologie, ale především proto, že dnešní komunisté se oproti těm dřívějším nezměnili. Máme jediné štěstí v tom, že nemají moc v rukou.
V dnešní době jsou komunisté třetí nejsilnější politickou stranou u nás. Zároveň s tím, jak stoupá jejich cena na politickém trhu, tak v přímé úměře stoupá i jejich rétorika a odhalování jejich stále stejného myšlení. Jako příklad může posloužit "rudá Marta", poslankyně Semelová, na kterou bylo podáno trestní oznámení pro podporu hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod za její televizní vystoupení.
Miladu Horákovou, oběť komunistického teroru, za kterou prosil o milost i Albert Einstein, označila jako osobu, která se ke všemu přiznala a trest si zasloužila a okupaci sovětskými vojsky v roce 1968 označila nikoli jako okupaci, ale internacionální pomoc. Jeden z autorů "zvacího dopisu" Vasil Biľak byl podle ní pozitivní postavou.
Mladí komsomolci by zase rádi provedli krvavý převrat. Nejen Semelová a komsomolci jsou ale šiřiteli těchto názorů, ono se k nim hlásí poměrně velké procento i těch méně známých a významných person komunistů. Doslova výsměchem pak je, když bývalý politruk pohraničníků vyzývá k zadrátování hranic.
Mezi dřívějšími a dnešními komunisty můžeme směle dát rovnítko. Ano, dnes nemají za zády silný Sovětský svaz, ale to neznamená, že by nemohli udělat něco podobného, co před 66 lety. Jejich náboženství v podobě Marxe zůstalo stejné. Lenin je dočasně uložen k ledu, ale věřím tomu, že jen by se dostali k moci, byl by opět vytažen na světlo jako vzor, stejně jako masový vrah Gottwald.
Že dnes jsou komunisté jiní? Tomu se věřit nedá. Kdo nezažil dobu totality, byť jen ten slabý odvar normalizace, má možnost porovnávat:
