Varování: Michael Kocáb může vážně poškodit zdravý rozum

aneb Kocáb je věčný.... Po nesmyslech s obranou nepřizpůsobivých občanů dělajících nepořádek, noční hluk a terorizování sousedů, teď brojí proti babyboxům.

Michael KocábZdroj: pravda.sk

Když opouštěla svůj úřad Džamila Stehlíková, všichni si oddechli. Tato žena, která chtěla, aby se těhotné ženy nálepkovaly plackou na oblečení a která přicházela s takovými nápady, až všichni lidé kroutili nevěřícně hlavami, byla pro národ symbolem hlouposti.

Kde se vzal, tu se vzal, Michael Kocáb, který její umění nesmyslů rozvinul do nevídaných rozměrů. Ve svém úřadě se proslavil obranou nepřizpůsobivých osob, které dělaly svým sousedům na sídlišti doslova peklo. Následně starostkou Řápkovou nabídnutý byt v přímém sousedství s těmito neplatiči odmítl s tím, že by tam prý nemohl pracovat.

Nyní vyrazil Michael Kocáb do boje proti věci veskrze užitečné, proti babyboxům. Podle vládního zmocněnce pro lidská práva prý schránky novorozencům upírají právo na identitu. Svolal k tomuto problému kolokvium odpůrců, přičemž tak nějak zapomněl pozvat zakladatele sdružení Babybox-Statim, snad proto, aby náhodou nebyli odpůrci přesvědčeni o užitečnosti tohoto zařízení.

V babyboxech se doposud na území našeho státu objevilo 32 dětí. "Experti upozorňovali na etický konflikt, že dítě v babyboxu figuruje jako věc, nikoliv jako plnohodnotný jedinec," říká Michael Kocáb. Podle odpůrců babyboxy odporují Úmluvě o právech dítěte, která každému přiznává právo znát své rodiče a právo na jejich péči.

Nejsem tak odborně vzdělán v problematice babyboxů jako Kocábem přizvaní odpůrci z řad psychologů, právníků nebo sociálních pracovnic, nicméně zdravý rozum říká, že je důležitější, aby dítě žilo než aby znalo, kdo ho přivedl na svět. Pokud by babyboxy neexistovaly, kolik z těch 32 dětí by dnes skutečně žilo a kolik by jich našlo smrt například v kontejneru?

I kdyby se tímto zařízením zachránil byť jen jediný dětský život, pak investice do vybudování babyboxů nebyly zbytečné. Problém s nechtěnými dětmi je starý jako lidstvo samo. Mnohdy se dá situace řešit interrupcí, kterou zase mnohdy, leckdy až fanaticky odsuzují zejména muži, kteří ani netuší, co těhotenství obnáší a nejsou ochotni ani náznakem připustit, že interrupce je nezadatelným právem ženy a že je to pro ni setsakra těžké rozhodování.

Občas se stane, že se budoucí matka ocitne v neřešitelné situaci. I dnes jsou případy, kdy žena odloží dítě s úmyslem se ho zbavit nadobro. Případ z pražského Karlova náměstí je dostatečně známý, a to babybox je jen tři tramvajové zastávky daleko. Přesto si myslím, že babyboxy určitě zachránily životy.

Právě na babyboxech a jeho odpůrcích se ukazuje, že podobní nikým nevolení aktivisté jsou zcela mimo mísu. Stejně jako různí globální oteplovači nechtějí slyšet argumenty druhé strany a považují svůj názor za jediný správný, kterým jsou ostatní povinni se řídit.

Michael Kocáb a jeho nápady jsou stejně šílené jako u Džamily Stehlíkové. Na rozdíl od Džamily je ale Kocáb věčný. Vyhozen oknem, vrátí se klidně komínem. Před každým Kocábovým veřejným vystoupením  by mělo být zveřejněno varování jako na krabičkách cigaret: Michael Kocáb může vážně poškodit váš zdravý rozum.