Válka Paroubka nezajímá

Šedesátiprocentní předseda Lidového domu se rád vyjadřuje ke všemu. Tedy ke všemu, co podle průzkumů veřejného mínění lahodí jeho voličům a kde může nabrat politické body.

Zdroj: australiacon.com

Pán z Hybernské rád svolává tiskovky, s prominutím, ke každému "pšouku" a hlavním tématem je vždy boj proti zlé ODS. Válka v Gruzii ale pro Jiřího Paroubka tématem není. Proč?

Je to jednoduché. Mnoho jeho voličů je prorusky orientovaných, a tak nemůže dost dobře zaujmout postoj, kterým by jednoznačně odsoudil ruské "peacemakery", kteří pravděpodobně jen z titulu ochránců míru v regionu, jenž byl Ruskem vyzbrojen a podporován v odboji proti vlastní zemi, začali bombardovat gruzínské vnitrozemí.

Ruská imperiální politika propukla naplno, když ruská strana prohlásila, že Jižní Osetie a Abcházie už nemohou nadále zůstat gruzínským územím. Rusko si tak dovoluje přemalovávat státní hranice ve prospěch "států", jejichž existenci uznalo na celém světě jen ono samo.

Jiří Paroubek mlčí. Zrovna on, který se sám pasoval do role experta na zahraniční politiku, on, který chtěl dojednávat mír na Blízkém Východě. Vždyť tady jde přeci o něco jiného. O bratra, který sám prováděl likvidaci Čečenců a který si nyní vyskakuje na z jeho pohledu trpasličího souseda. ČSSD udržuje s Ruskem přátelské styky. O tom svědčí nedávná návštěva ruského generála v sídle ČSSD odkud naší zemi zcela nezakrytě vyhrožoval. Urááá, za rodinu!

Ale nebyl by to nejsilnější předseda v českých luzích a hájích, aby nepřišel s nějakým geniálním únikovým nápadem. Podle jeho mínění je český tisk příliš pravicový a čeští žurnalististé nepřejí levici. proto se ČSSD chystá financovat časopis, který by prý tuto nerovnováhu napravil.

Pokud si to bude ČSSD hradit ze svých peněz, budiž. Je to jejich výsostné právo dělat si s financemi co se jim zlíbí, jen netuším, jak se na to bude dívat advokát Altner, kterému ČSSD dodnes nezaplatila za jeho služby.

Po zkušenostech s mediálními kampaněmi Lidového domu za Paroubka si dovolím načrtnout, jak by asi tento časopis mohl vypadat:

Oranžová růže by na titulní straně přinesla foto předsedy a jeho druhomanželky z dovolené a rozhovor s tím, jak rád cestuje po světě. Pod titulkem "Rusko vytrestalo agresora" bychom se mohli dočíst, kterak sovětští..., pardon, ruští vojáci za cenu svých lidských obětí vytlačili gruzínské samozvané ozbrojence ze svobodné Osetie, která touží po jediném, po spojení s Ruskem.

V obsáhlém článku s titulkem "Julínek a Cikrt, hrobaři zdravotnictví" by David Rath popsal svůj pohled na těmito dvěma pány zničené zdravotnictví, které on za svého ministrování pozvedl ke světové špičce. V rubrice "Náš program" bychom si přečetli body z "ODS mínus". Zbytek by obsahoval další fotografie soudruha..., pardon, přítele předsedy a reklamy.

Pokud Jiřímu Paroubkovi natolik leží na srdci fakt, že novináři jsou více pravicoví než by on chtěl, pak by to mohlo znamenat, že se chystají další kroky k regulaci tisku. Koneckonců to Jiří Paroubek před parlamentními volbami sliboval. Tehdy prohlásil, že si po vyhraných volbách na média posvítí.

Pokud je pro Jiřího Paroubka hlavním tématem nepřízeň novinářů a nikoli ozbrojený vpád ruských vojsk do Gruzie, pak zřejmě předseda ČSSD s Ruskem souhlasí. Na tomto místě by bylo záhodno připomenout, že za bývalého režimu zastával Jiří Paroubek významnou politickou funkci a významnou funkci i ve svém zaměstnání. Tehdy se na tato místa mohli dostat jen ti, kteří byli stranou řádně prověřeni a byli aktivními přisluhovači režimu. Zdá se, že Jiří Paroubek z té doby, kdy v tisku oslavoval Vítězný únor nic nezapomněl.

Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.soscr.cz