Ukrajina vře revoltou. Po několik posledních dní chodí z Ukrajiny zprávy o krvavých střetech a mrtvých na obou stranách.
dailymail.co.uk
Nic není černobílé, a tak ani nelze říci jednoznačně zlá vláda, hodní demontranti. Faktem je, že ukrajinská vláda a stále ještě prezident Janukovyč si tuto situaci víceméně přivodili sami. Projděme si ve zkratce to, co se na Ukrajině děje.
Ukrajina vyjednávala s EU dohodu o přidružení. Natěšení Ukrajinci vidí jen bohatý západ, kde se lidé mají podstatně lépe než na Ukrajině. Nemusíme chodit daleko, vždyť u nás pracuje početná skupina Ukrajinců, kteří zde vydělané peníze posílají domů, aby rodina měla z čeho žít.
Ukrajina je v těžké ekonomické situaci. Stojí před bankrotem a hledá pomoc kde se dá. Co nabídla EU Ukrajině? Malou pomoc výměnou za tvrdá opatření. Ona opatření jsou zcela jistě zapotřebí, jen kdyby se jimi slavná EU také řídila sama. Na druhé straně Rusko, které nabídlo velkorysou pomoc.
Co v této situaci mohl Janukovyč dělat? Samozřejmě sáhl po té výhodnější možnosti, když mu Rusko nabídlo slevu na cenu plynu a miliardy na pomoc. Nepočítal ale s tím, že se obyvatelstvo vzbouří. Revoluci nezačíná celý lid daného státu, ale vždy skupina radikálních lidí, kteří využijí všeobecné naštvanosti.
Padesátimilonová Ukrajina je rozdělena vedví na ukrajinskou a ruskou část. Už to samo o sobě věští problémy. Velká část obyvatel vidí spásu v EU, doufá, že se bude mít stejně dobře jako západ a nevidí realitu. EU by nedovolila, aby se do ní nahrnulo 10 nebo 20 milionů Ukrajinců za prací.
Naopak EU vidí v Ukrajině odbytiště svého zboží, tak jak to bylo i v našem případě. Stačí si vzpomenout na to, jak byly zdejší podniky a firmy regulovány v produkci, jak zde bylo zlikvidováno cukrovarnictví, jak jsme se ocitli v tvrdých mantinelech kvót a omezení, zatímco zboží ze západu zde mělo volné pole působnosti.
Zrušení podpisu asociační dohody bylo poslední kapkou nespokojených Ukrajinců s prezidentem Janukovyčem. Způsob, jakým se snažil umlčet Juliji Tymošenkovou, která byla odsouzena na sedm let v de facto zinscenovaném procesu, svědčí spíše o diktátorství než o demokratičnosti Janukovyče.
Kdo vystřelil jako první se nikdy nedozvíme. Faktem ale je, že ani demonstranti nejsou čistí, mají mezi sebou i skupiny těch nejradikálnějších bijců a součástí opozičních uskupení je i Pravý sektor, ukrajinští ultranacionalisté.
Právě ti odmítli po podpisu dohody složit zbraně. Jeden z vůdců opozičních sil, Vitalij Kličko byl nakonec davem vypískán za to, že podepsal dohodu o smíru. Ono není až takovým problémem rozvášnit dav, ale daleko těžší je následně zvládnout rozdivočelé radikály. Příkladů z historie, kdy revoluce požírá vlastní děti, je víc než dost.
Mrtví jsou na obou stranách, jak na straně demonstrantů, tak na straně policie. Za čtyři dny zahynulo více než sto lidí, střílelo se na obou stranách. Janukovyč byl donucen ustoupit a nakonec utekl z Kyjeva do Charkova včetně dalších představitelů jeho moci.
Domnívám se, že jeho útěk bude pokračovat. Hrozí mu soud za silové zásahy proti demonstrantům a předpokládám, že Janukovyč raději opustí zem. Na druhou stranu, státní moci nic jiného než silové řešení asi nezbývalo.
V momentě, kdy dav pálí ulice a napadá střelnými zbraněmi policii ozbrojenou jen obušky a štíty, to by neprošlo v žádném státě a zejména ne v těch, které ho za jeho postoj kritizovaly. Rovněž se dá předpokládat, že se do čela Ukrajiny dostane propuštěná Tymošenková.
Další vývoj je těžko předvídatelný. Opozice se bude muset nejprve vypořádat se svou militantní částí a zvládnout ji. Kam se vydá Ukrajina následně je celkem jasné. S Janukovyčem končí i proruská orientace a země bude opět směřovat k EU. Zda to bude dobře nebo ne, ukáže budoucnost.
Jak se k tomu postaví ruskojazyčné části země je rovněž těžko předvídatelné, ale prozatím postupně sílí tendence zemi rozdělit a ruskojazyčné části připojit k Rusku. Každpopádně to, co se stalo na Ukrajině je tragedie. V tomto boji nevyhrál nikdo a prohráli všichni.
Ještě je zajímavá událost z naší domácí scény. Zástupce onmbudsmanky Křeček pronesl, že "násilí je možné vyřešit jen násilím". Proti násilí je možné odpovědět jedině státní silou. Sám Křeček svůj výrok poté upěesnil: "V obecné tezi, že násilí plodí další násilí a že násilí lze zastavit jenom dalším násilím, pokud násilník se svým jednáním nepřestane, myslím není nic, proti čemu by mohl kdokoliv protestovat."
V tomto ohledu má Stanislav Křeček pravdu. Ale jeho nově zvolená šéfka Anna Šabatová, která se proslavila dokonalým rozeznáním věku a pohlaví Aničky Škrlové, mu doslova zatla tipec a zakázala mu vyjadřovat se k dění na Ukrajině.
Život více než stovce lidí to nevrátí. Budoucnost ukáže, zda jejich smrt byla či nebyla zbytečná, ale kloním se spíše k první variantě. Ukrajinu nečekají lehké roky, ale pokud bude vládnout Tymošenková, bude Ukrajina daleko blíže demokracii než s Janukovyčem, což zase patří spíše k těm lepším zprávám. V každém případě držím Ukrajincům palce, ať se rozhodnou správně.
