Stal jsem se milionářem

Čekal jsem, kdy to přijde. Bude to dnes, zítra, za týden? Nakonec zcela nečekaně včera. Celý milion! Po krátké radosti nastalo vystřízlivění. Vždyť jsem vlastně získal starosti.

Ilustracni fotoZdroj: denik.cz

Být milionářem není jen tak. Když má někdo 999 tisíc, ještě pořád to není milionář a nikdo na něj jako na milionáře nepohlíží. Co se pro mě vlastně změnilo? Budu stejně jako doposud chodit do práce a mé zvyky se nezmění anebo dojde k radikálnímu obratu?

Milionáři podle názoru "obyčejných" lidí nepracují, jsou zbohatlíky, kteří vydělávají právě na těch "obyčejných" lidech, kteří na ně pracují. Milionáři nejezdí MHD, ale vozí si své pozadí minimálně v Mercedesu nebo luxusní limuzíně.

Milionář je jak symbolem pracovitosti tak pro ty životně méně šťastné a priori podvodníkem. Stačí si vybrat podle vlastního cítění. Pro mne je milionář především symbolem toho, že pokud člověk chce, má snahu a je ochoten proto něco udělat, podaří se mu to. Mně to trvalo něco málo přes dva roky. Baží po tom prakticky každý. Vždyť kolikrát už byl slyšet povzdech typického Pepíka s lahváčem v ruce u televize po shlédnutí částky v jackpotu Sportky "mámo, to tak vyhrát..."

Stát se milionářem je radostná záležitost, ale nese s sebou daleko víc těžkostí. Milionáři musí prokázat charitu, takže teď očekávám nápor všech možných i nemožných sdružení, spolků a hnutí žádajících o příspěvek, když jsem tím milionářem, tak přece mohu nějakou tu tisícovku obětovat. A že žádosti překročí onen jeden milion několikrát? Nu, jsi přeci milionář, tak to ani nepoznáš.

Poté, co se zavřou dveře i za Ligou za práva fousatosti housenek a Sdružení pro ochranu mořského dna před lidmi způsobeným globálním oetplováním, zvoní mi u dveří finanční policie. Tak se milionáři ukaž. Zaplať berně a na příští rok taky. Jsi milionář, tak naval progresívní zdanění, poklepává si berní úředník na oranžovou kytku v klopě. Jak k tomu přijde chudák Gejza, který žije ze sociálních dávek, zatímco ty si užíváš milionářského přepychu?

Jo tak, holenku, ty nemůžeš prokázat původ u tvého milionu, tak to ti ho celý zabavíme a půjdeš sedět, ty zbohatlíku. Tam už tě naučí. Jenže jak prokázat původ milionu, když jsem ho získal díky nesčetnému množství lidí, kterým se líbil můj výrobek?

A co teprve příbuzní? Ti se na mě sesypou jako vosy na lízátko. Rudi, potřebuju, pomoz, půjč mi. Ty zmetku, sám jsi nechutně bohatý a nechceš pustit ani groš? A co teprve ti vzdálení příbuzní, které jsem za celý život ani neviděl? Kamarádi? S milionem jsou hlavně problémy.

Teď ještě jak všem vysvětlit, že ten milion, na který jsem včera dosáhl, je počet čtenářů, kteří navštívili a četli (někteří i diskutovali) mé články? Děkuji všem, redakci iDnes za poskytnutý prostor obzvlášť.

Autor: Rudolf Polanecký | úterý 13.10.2009 15:58 | karma článku: 36,32 | přečteno: 3765x
  • Další články autora

Rudolf Polanecký

Babišův čapí problém

14.3.2016 v 10:35 | Karma: 37,12

Rudolf Polanecký

Prozření Angely Merkelové?

1.2.2016 v 11:00 | Karma: 42,14

Rudolf Polanecký

Sobotkovy maily podruhé

19.1.2016 v 9:30 | Karma: 42,89