Ubohý hyenismus vylévat si svůj vztek a nenávist k socanům na tomto tragickém případě. Kolega Fišer to vystihnul zcela přesně.

milý polanecký, jsi prase.

Po přečtení vaše příspěvku , pane Polanecký jsem dospěl k názoru , že vznikl nikoliv k vůli Žďárské tragédii ale abyste si mihl plivnout na Sobotku a Chládka. Já oba jmenované také příliš nemusím ale na celou věc se snaším dívat na rozdíl od Vás objektivně. Chládek správně jmenoval komisi, která musí dle platných školních řádů prošetřit jak se pachatelka mohla tak snadno dostat do školy a po důkladném prošetření zamezit opakování, Sobotka byl ve Žďáru na předvolebním mítinku, po té co se dozvěděl o té tragédii celkem logicky usoudil, že se vyšetřovatelům nebude plést pod nohama a tím celou situaci politizovat, mítink zrušil a Ž´dár opustil. Jo, kdyby to bylo obráceně a Sobotka byl přímo u vyšetřování a nechal se kamerami natočit jak celou věc komentuje a snaží se zviditelnit, to byste si teprve zgustnul, že pane Polanecký?

Špatně posuzujete míru zavinění, protože mluvíte o věcech, o kterých nic moc nevíte.

Neuvědomujete si, že stav schizofrenního pacienta není statický, nýbrž dynamický, že se mění. A pouze pravidelné užívání léků jej činí statickým. Když se podávání léků přeruší, začne se rozvíjet schizofrenní záchvat, naštěstí, co vím, tak poměrně pomalu a nástup záchvatu rozezná i laik (který ovšem pacienta zná) a to dlouho předtím, než pacient začne být nebezpečný svému okolí.

Chyba se nestala propuštěním pacientky, ani jedním posudkem pro soudce: V době propuštění byla pacientka zcela jistě schopna života "venku".

Chyba se stala z těchto příčin:

- pacientka vnitřně neuznala, že je nemocná a proto nechápala, proč jí někdo stále cpe jakési prášky (věřte, tohle je totiž nejdůležitější a nejtěžší, a pokud pacient uzná svoji nemoc, značně to ulehčí následnou péči)

- když, v rámci nutné následné péče, docházela na ambulanci, lékař nepoznal nástup záchvatu. Možná odfláknuté návštěvy (dobrý den ... jíte prášky ... ano ... tak příště - a fajfka do spisu), možná to dobře skrývala. Ale ještě se nedělo nic hrozného.

- když přestala pacientka docházet, lékař nevyhlásil poplach. Nevím, jestli to má za povinnost, nebo naopak nesmí (lidská práva se musí chránit, však to znáte). TADY se stala ta rozhodující chyba. Pacientka, která neuznala svoji nemoc, nebrala prášky (ty se musí brát denně, jednou za čas u doktora nestačí) a záchvat vesele propukal a sílil.

Tady u tohoto autora mne to moc nepřekvapuje. Nicméně nelze na něho být přísný. On je tak trochu také nemocný svou posedlostí politikou zprava, takže mnohdy ztratí soudnost. A neuvědomuje si, že tohle, uhlídat nelze úplně nikdy a nikde. Přesto je možno alespoň něco dělat - a k tomu možná směřuje i ta inspekce, pokud je to pravda. Já slyšel jen docela rozumné reakce, včetně té otevřené, že něco se dělat dá ale nikdy tomuhle zabránit nelze. Na to je to příliš nevyzpytatelný čin. Soudce, kterého jsem slyšel, mluvil také velice rozumně. A nemyslím si, že tady nějak znalec či znalci pochybil či pochybili. Přesně proto, co a vysvětlujete. A myslím, že srozumitelně.