Prezidenti útočí, zachraň se kdo můžeš!

Ledva byla schválení přímá volba prezidenta, vyrojily se postavy ucházející se o nejvyšší post.

weirdwarp.com

Někteří kandidáti nelení a už spustili kampaň za své zvolení. Co na tom, že ještě ani nebyli kandidováni, ono se to už nějak vytříbí. A tak se počet uchazečů pozvolna zvyšuje, v současné době už kandidaturu oznámilo pět lidí. Socialisté představili pro jistotu dva možné kandidáty. Asi se řídí heslem "čím víc kandidátů, tím víc prezident".

Z toho, co se zatím oficiálně představilo vůbec nejsem nadšen. Prázdné fráze, populismus, sprostota a v neposlední řadě vlezdobruselismus. Obávám se, že ti kandidáti, kteří se dodnes stačili oficiálně přihlásit nejsou schopni skutečně zastávat zájmy českého státu a zasazovat se o národní suverenitu.

Najednou se jako nová kandidátka vyloupla europoslankyně Zuzana Roithová a hned se začala zviditelňovat. Nejprve jela zkontrolovat zacházení s Julijí Tymošenkovou v ukrajinském vězení. Poskytla rozhovor radiožurnálu a druhý den oznámila kandidaturu na Hrad.

Téměř vzápětí přichází od ní ostrá kritika ACTA, kterou odsuzuje drtivá většina lidí. Populistické gesto, říkám. V europarlamentu se o ACTA sice ještě nehlasovalo a europoslanci si nejsou jisti, zda by tuto dohodu schválili. Jenže proč až dosud nebylo o paní Roithové vůbec slyšet?

Je zajímavé že se objeví vždy v okamžiku, kdy je možno získat nějaký významý post. Když jej získá, jako by ani neexistovala. O tom, že není vhodnou kandidátkou na Hrad mě přesvědčila právě v rozhovoru na Radiožurnálu, kdy opakovala zaběhnuté a prázdné fráze o nutnosti zůstat v hlavním proudu EU, abychom mohli rozhodovat o důležitých věcech.

Nevšiml jsem si, že by na českém názoru v EU záleželo. Buď budeme souhlasit anebo budeme k souhlasu přinuceni. Nikdo v EU nebere české názory v potaz. Vezměme si například vystoupení Václava Klause v europarlamentu, kde varoval před tím, v čem se nyní EU nachází a reakci eurohujerů.

Socialistický skorokandidát Jiří Dienstbier si vybral de facto také populismus. Je v módě nadávat na prezidenta Klause, a tak se Dienstbier mladší obvinil prezidenta z porušování Ústavy a vyhrožuje Ústavním soudem. Ohání se Lisabonskou smlouvou, ale ta už byla prezidentem dávno podepsaná.

Dienstbierovi vadí, že si Václav Klaus vymínil dodatek, podle kterého nesmí být přijetím Lisabonské smlouvy ohrožena platnost Benešových dekretů: "Je to případ Lisabonské smlouvy, kdy prezident nemá právo požadovat jakékoliv další podmínky ratifikace. Dokonce i Ústavní soud už jednou konstatoval, že prezident má povinnost ratifikovat, pokud obě komory (parlamentu) přivolí k potvrzení."

Přijde mi to jako vlamování se do otevřených dveří. Ale je v módě kopat do prezidenta, tak to může u jednodušeji uvažujících potencionálních voličů zabrat a přinést tak důležité body. Co ale jiného může tento ještě stále nejistý kandidát socialistů nabídnout?

Politická práce za ním je prakticky nulová. Jedinou jeho zásluhou může být, že je synem svého otce, a to je zoufale málo. Nejsou známy jeho názory, jeho postoje, nemá žádný respekt napříč politickým spektrem, protože jej vlastně nikdo nezná.

Když si k těmto dvěma přidáme ve vulgarismech a bontonech se vyžívající Schwarzenberga a Zemana, na populistické vlně jedoucí Janu Bobošíkovou či samopřihlašovatele úředníka se strachem cokoli rozhodnout Jana Fischera, tak si mohu jen říkat, zachraň se kdo můžeš, prezidenti útočí.

A to nejhorší nás určitě ještě čeká. Do prezidentské volby je rok a za tu dobu se vyskytne celá řada samozvaných spasitelů, populistů či jednoduše bláznů s ambicí stát se hlavou státu. Richard III. volal "království za koně!". Chce se mi tento citát volně parafrázovat na "království za rozumného a důstojného prezidenta", který bude hájit českou svrchovanost a nebude chtít z našeho státu udělat bruselskou provincii.