Prezident Klaus opět nadzvedl euronadšence

Prezident Václav Klaus upozornil doplňujícím vyjádřením Ústavní soud na sice již dávno známý, ale možná záměrně přehlížený fakt.

Zdroj: CTK

EU zavádí v mnoha oblastech hlasování kvalifikovanou většinou. Lisabonská smlouva ruší konkrétně pro Českou repuliku právo veta v 68 oblastech. Ve svém důsledku to znamená, že pokud navrhovanou věc podpoří 55% států s 65% obyvateli (zajímavé, že to přesně vychází na státy původní patnáctky), zbytek států se musí podřídit, i kdyby zaváděná věc nebyla v zájmu přehlasovaného státu nebo mu dokonce škodila.

To je ale jen začátek. Lisabonská smlouva je gumový dokument, který lze různě natahovat, ohýbat či s ním kroutit. Zkrátka je to dokument, který umožňuje měnit pravidla podle toho, jak je zrovna potřeba. Zároveň je to dokument, který má v sobě zabudované různé kličky, kterými se dá ledacos obejít, včetně nutnosti jednomyslného rozhodování (práva veta).

Sami tvůrci přelakované Euroústavy tvrdí, že rozhodování kvalifikovanou většinou bude naprosto běžné a právo veta bude používáno jen výjimečně. A to rozhodně není dobře. Nejsme USA, které vznikaly prakticky na zelené louce odkud, pravda, bylo nutno vyhnat "pár rudochů". Státy, které vznikly na území dnešních USA měly velice krátkou historii a spojily se proti vnějšímu nepříteli.

Situace v Evropě je naprosto odlišná. Státy mají v Evropě tisíciletou historii a po tuto dobu, ač mezi sebou válčily, nepotřebovaly se spojit proti vnějšímu nepříteli kromě válek s Osmanskou říší nebo Křížových výprav. Pokusy vytvořit jeden velký evropský stát vždy ztroskotaly právě proto, že se nikdo necítí být Evropanem, ale je Francouzem, Angličanem, Španělem, Řekem, Slovákem, Čechem...

Vraťme se k většinovému rozhodování. Prezident Václav Klaus podle mého názoru zcela záměrně upozornil Ústavní soud na tuto skutečnost tak, aby byla co nejvíce vidět. Vybral si k tomu dobu, kdy politici většinou nemají tolik času reagovat a kdy se jeho upozornění dostane co nejvíce k lidu.

Prezident je z Ústavy povinen zastávat svůj úřad v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Svým upozorněním opět nadzdvihl pěknou řádku různých eurohujerů, kteří ho alespoň virtuálně začali cupovat na kusy.

jak si to vůbec může Václav Klaus dovolit upozorňovat na pravdivou skutečnost, že o nás budou rozhodovat jiní a že budeme muset dělat i věci proti zájmu našeho lidu i těch nějvětších eurohujerů? Ale eurohujeři jsou s předáním moci Bruselu a většinovým hlasováním spokojeni. Prý jde o vyšší formu demokracie a konečně prý o nás nebudou rozhodovat naši zkorumpovaní politici.

Svatá prostato, chce se mi zvolat (ano, je to správně). Vždyť evropští politici nejsou o nic lepší než ti naši. Také hrabou pod sebe, také zneužívají poslanecké náhrady, také se nechávají zkorumpovat. Je tam jen jedniný rozdíl. Zatímco u nás je to v korunách, v Evropě je to v eurech.

Můžeme si o našich politicích myslet samé špatné věci a nebudeme daleko od pravdy. Ale bláhově se domnívat že evropští politici jsou jiní je směšné. Není to tak dávno, kdy televizí proběhl zajímavý dokument o tom, jak si europoslanci místo štědře placené práce zvykli prodlužovat si víkend.

Tehdy televizní štáb natáčel pěknou řádku europoslanců jak místo jednání se sbalenými kufry opouštějí budovu a rozjíždějí se za svými radovánkami nebo rodinami. Výsledek? Na štáb byla zavolána ochranka, aby jej vyvedla a europoslanci mohli v klidu v placené pracovní době ujíždět za svými soukromými záležitostmi.

Ano, nemáme příliš dobré politiky, ale to není důvod k tomu, abychom volali po jiních politicích, kteří navíc nemají k naší zemi žádný vztah. Opravdu si eurohujeři myslí, že bude zkorumpovaného českého politika lepší evropský zkorumpovaný politik? Buď jak buď, ti naši politici vědí o starostech, potřebách a strastech našeho obyvatelstva určitě víc.

Zároveň nevidím jediný důvod, proč by naši politici prostřednictvím EU měli rozhodovat o záležitostech jiných států. Víme snad jaké potřeby má portugalský rybář, rakouská důchodkyně nebo řecký řidič? Víme, co je tíží, co by jim pomohlo a co je v jejich zájmu? Pokud to nevíme, tak jak můžeme chtít ovlivňovat jejich životy většinovým hlasováním dalších šestadvaceti států?

Václav Klaus je eurohujery obviňován z potížismu a záměrného umělého oddalování ratifikace Lisabonské smlouvy. To opravdu tak touží po tom, aby nám vládli eurobyrokraté a abychom museli dělat kvůli přehlasování i věci jdoucí proti našim zájmům?

Klausův předchůdce Václav havel označil Klausův postoj k Lisabonu jako nebezpečný a škodlivý. Nebezpečný a škodlivý pro koho? Pro nás? Pro Italy? Pro Iry nebo snad pro Poláky? Každý stát má svá vlastní specifika. I když tento slovní obrat byl v dobách pomlčkové války hodně zprofanován, je pravdivý. Je-li zamýšlena taková změna, kdy do záležitostí obyvatel jednoho státu bude zasahováno prostřednictvím dalších šestadvaceti států, není to výhodné pro nikoho.

Jsem rád, že Václav Klaus na to upozornil takovým způsobem, aby se to nedalo přehlédnout a aby byla učiněna protiváha návštěvě německého velvyslance u předsedy Ústavního soudu. Václav Klaus zcela neoddiskutovatelně upozornil v případě přijetí Lisabonské smlouvy na nezpochybnitelný fakt ztráty suverenity, kterou nám naše Ústava zaručuje, viz článek 1/1:
"Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana."

O heslu svrchovanost (suverenita) je psáno následující:
"Svrchovanost (též suverenita) je právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu."

Důležité slovíčko je "neomezeně". Většinové hlasování v EU právo vykonávat moc na svém území omezuje a to dost podstatně. Každý eurohujer by si měl nejprve sám v sobě probrat variantu, že EU většinově schválí něco, co omezí jeho činnost. Myslíte, že by pro Evropu horoval i tehdy, pokud by se ho zásah dotkl přímo? Bohužel ano, protože to je eurohujer, který si nepřipouští, že se EU nachází na cestě k totalitě.

Dá se očekávat spousta kritiky, která padne na Klausovu hlavu. Prezident není nekritizovatelný, také občas nechápu jeho kroky a činy. Je to ale prezident, který se snaží beze zbytku naplnit slova Ústavy o rozhodování v zájmu veškerého lidu. A v našem zájmu určitě není, abychom museli dělat věci, které nechceme nebo které nám škodí jen proto, že si to původní evropská patnáctka odsouhlasí.