Paroubek chce Kubiceho za mřížemi na Borech

Spisovatel Paroubek znovu ukázal svou pravou tvář a odhalil své vlastní pojetí demokracie. "Kdybych tušil, co Kubice chystá, byl by na Borech," píše.

ČTK

Expremiérovi a expředsedovi, druhému vítězi a prvnímu poraženému stále leží v žaludku tak zvaná Kubiceho zpráva. Podle Paroubka prý šlo o spiknutí ODS, Kubiceho a médií s účelem poškodit ČSSD před volbami. Opak byl pravdou. Ti voliči, kteří byli rozhodnuti k volbám nejít a jejichž sympatie byly blíž levici se v souvislosti s touto zprávou rozhodli nakonec svého voličského práva využít.

Vše začalo dříve než unikla na veřejnost tajná Kubiceho zpráva. ÚOOZ tehdy vyšetřoval kauzu biolíh a z odposlechů se ukázala provázanost významných socialistických představitelů na ruskojazyčnou mafii, konkrétně na mafii solncevskou, která patří mezi nejobávanější mafie na světě.

Onou provázaností byla korupce a "hledání" (ovlivňování) státních zakázek, kam by mohla mafie "investovat" a vyprat peníze. Ministerstvo vnitra tehdy začalo ÚOOZ šlapat na paty a byla snaha toto vyšetřování zastavit. Vše dospělo do stadia, kdy reálně hrozilo, že těmi špatnými budou kriminalisté z ÚOOZ.

Skočme pět let dopředu a dočteme se, že Jiří Paroubek by se z pozice premiéra zasadil o rozprášení ÚOOZ a "Kubice, Vlas a Hruška by dnes oprašovali poličky na Borech, místo toho, aby se vozili ve vládních limuzínách, či se přiživovali na státních zakázkách".

Výborně, tehdejší premiér by bez ohledu na své pravomoci rozprášil útvar policie a dohlédl na to, aby kriminalisté skončili za mřížemi. Bez soudu? Na základě čeho? Kvůli tomu, že dělali svou práci? Paroubek se usilovně bránil označování sebe jako diktátora, ale právě zde ukazuje, že demokracie není jeho silnou stránkou a že má právě hodně blízko k totalitě.

Policie tehdy provedla domovní prohlídku u uprchlého podnikatele Pitra a nalezla tam část Mrázkova arhivu. Právě tyto materiály se staly součástí "Kubiceho zprávy" pro branně bezpečnostní výbor Sněmovny. Nemá smysl rozebírat jednotlivé části zprávy, protože přímo ve zprávě je napsáno, že jde o zatím neověřené informace, které se nejprve musí prošetřit.

Proto je zcela mimo tuto zprávu komentovat. Před pěti lety se nevědělo to, co se ví dnes a je-li navíc ve zprávě napsáno, že jde o neověřené informace, nelze ji brát jako neoddiskutovatelná fakta. "Vyznávám tvrdou a útočnou hru ve sportu i v politice. A k ní patří fair play," píše Paroubek

Podle Paroubka je tedy fair play, když natvrdo napíše, že by se zasadil o to, aby Kubice a jeho tehdejší spolupracovníci skončili za mřížemi. Ale co čekat od člověka, který se společně se svou ženou rád soudí kvůli komiksu a za jehož premiérování si úřad vlády stěžuje médiím na kreslíře nebo moderátory, že kritizovat pana premiéra se nesmí.

Když jsem ve svých dřívějších článcích psal, že Jiří Paroubek je mstivý, nabubřelý a má diktátorské sklony, bylo mi od jeho příznivců spíláno. Nyní se Jiří Paroubek odkopal sám. Naštěstí je z něj už jen komická figurka.

V momentě, kdy byl "nejlepší diskutér se sexy mozkem" konfrontován se skutečností jmenování explukovníka Kubiceho na post ministra vnitra, okamžitě dal veřejnosti na vědomí, že se bude s Kubicem, druhým po Štěpánu Marešovi, soudit i mimo Českou republiku. Prozatím všechny spory s Kubicem Paroubek prohrál.

Možná se Paroubek zhlédl v Heleně Vondráčkové, která je také častým účastníkem soudních sporů, ale vše bude nakonec daleko jednodušší. Paroubkovi chybí zář reflektorů a početné obecenstvo, před kterým by se mohl předvádět. Večery s přítelem Krampolem už neletí a prezidentem se tařka stoprocentně nestane...

Chybí mu lesk slávy, kdy si s ním státníci podávali ruce a dokonce za ním jezdili pro rady. Stal se komickou figurou a dnes se od něj odvracejí i jeho blízcí spolupracovníci, pochybujíc o jeho zdravém úsudku. Což takhle pověsit politiku úplně na hřebík, beztak už jen v parlamentu dožívá a není daleko doba, kdy zmizí z kandidátky úplně.

Může se věnovat své nové vášni, spisovatelství. Může klidně dál pět ódy na svou vlastní osobu, může se vychvalovat do nebes, ale myslím, že bude asi jediným autorem, na jehož křestu knihy se jeho hosté navzájem stříleli. Asi tolik toužili po jeho obrázkovém leporelu, že ho museli mít za každou cenu.

I kdyby tisíckrát napsal, jak byl oblíbeným a jen díky němu nepropukla třetí světová a že si zaslouží Nobelovu cenu za mír, stejně o jeho knihy nebude prakticky žádný zájem a během krátké doby skončí ve výprodeji v levných knihách. Stejně jako už není zájem o jeho osobu a názory. Je dobrý už jen pro pobavení, ale kdyby se dostal k moci...