Čtyři kandidáti prezidenta Zemana na post ústavního soudce bez problémů v Senátu prošli.
ceskapozice.cz
A všichni čtyři prošli naprosto hladce. Žádné grilování jako u kandidátů navržených exprezidentem Klausem nedošlo. A jak si tak rychle získali tito kandidáti sympatie? Strefovali se právě do Klause a jeden z kandidátů dokonce prohlásil, že by mohla být odložená kauza velezrady Václava Klause znovu obnovena.
Hurá. Přesně to chtěli oranžoví senátoři slyšet. Bývalý vojenský prokurátor Fenyk prý nepochopil důvod Klausovy amnestie. Jak může být někdo ústavním soudcem a nechápat využití ústavního práva? V tom případě je asi Fenykova profesionalita nehodna takového postu.
Další adept Jan Filip zašel ještě dále. Prý by bylo možno pokračovat v řízení s Václavem Klausem z důvodu velezrady. Má snad pan Filip za to, že lze obvinit člověka z těžkého zločinu jen kvůli zjišťování právních mantinelů, jak se koneckonců nechali zástupci žalujících senátorů slyšet?
A on by ještě na takový soud kývl? V tom případě by popřel právě to, co má hlídat, Ústavu a ústavnost. Pokud dává Ústava hlavě státu právo udělit amnestii a abolici nez jakéhokoli omezení, pak je to zřejmě podle pana Filipa úplně jedno.
Václavu Sládečkovi se zase nelíbilo rozhodnutí Ústavního soudu ohledně zrušení předčasných voleb v roce 2009. Pokud je jasně dáno, že zákony nemohou působit zpětně, pak pravděpodobně Ústavnímu soudu nezbývalo nic jiného než dát tehdejšímu poslanci Melčákovi za pravdu a účelový zákon odmítnout právě kvůli retroaktivitě.
Ale je to úžasný vstup do úřadu hned tento úřad ještě před nástupem zkritizovat. To se jen tak nevidí. Obávám se, že spíše tito kandidáti místo hlídání Ústavy a ústavnosti budou plnit politickou zakázku těch, kteří je na post ústavního soudce schválí. Nadto, pokud senátorka Syková nadhodila jako problém osvobození Michala Knetiga pro nedostatek důkazů.
Znamená to tedy, že senátorka Syková nerespektuje rozsudek nezávislého soudu, popřípadě by ráda odsuzovala lidi bez důkazů? O Knetigovi si můžeme myslet cokoli, můžeme se tisíckrát domnívat, že si o úplatek řekl, ale nejdříve je nutnost mu takové jednání dokázat.
Tam kde nejsou důkazy nelze nikoho odsoudit. To ale oranžové senátory zjevně netrápí, hlavně, pokud půjde o lidi spjaté s jejich ideologickými odpůrci. V případě vlastních lidí pak nejde o zločince ale jen o šibaly, kteří to tak nemysleli a kteří jsou osvobozeni právem (viz pět na stole v českých).
Poslední ze čtveřice Milada Tomková se už k žádným otázkám nedostala. Senátorka Syková, zvolená na kandidátce ČSSD všemu nechtíc nasadila korunu, když prozradila, že všechny kandidáty si už předem vyslechl na svém vlastním uzavřeném jednání klub senátorů ČSSD.
"Očekávám, že ti soudci, kteří budou navrženi levicovým prezidentem a schváleni levicovým senátem, budou přístupnější argumentům ČSSD," prohlásil 3. února v ČT šéf sicoalistických poslanců Jeroným Tejc. Zdá se, že jeho přání bylo vyslyšeno.
Ústavní soud by měl být apolitický a především absolutně nestranný. Ústavní soudci si pozastavují členství v politických stranách a snaží se v maximální míře o nestrannost. Obávám se, že tomuto přístupu je konec. Pokud si dovolí politická strana předem před jednáním senátního výboru zabývajícím se schválením kandidátů na ústavní soudce tyto vyslechnout předem ans vém vlastním uzavřeném jednání, pak je zde něco velmi v nepořádku.
Přinejmenším jsou kandidáti na post ústavního soudce zpochybnitelní, že si domlouvali se zástupci jedné politické strany další postup, že budou plnit politickou objednávku, zkrátka, že nebudou nestranní. Pokud by to byla pravda, pak jde o vážné porušení demokracie. Co na to adepti na ústavní soudce? Vadí jim to anebo ne?
