O svobodě slova a politických procesech

Velká vzletná slova navozující dojem něčeho mimořádného a přitom jde jen o čin hodný zastydlého puberťáka.

mediafax

Když jsem psal včerejší blog, opravdu jsem neočekával takovou reakci. Takovou míru ignorace respektu k cizímu majetku. Politické strany se nám mohou líbit a nemusí. Můžeme je nenávidět, ale ani jedno nemůže být důvodem k tomu, aby byla ničena a poškozována cizí věc.

Frekventovaná slova o svobodě slova a politických procesech mne vedou k tomu, abych se ještě jednou vrátil k čmárajícímu autobusákovi. Co je vlastně svoboda slova? Opravňuje svoboda slova a projevu k takové formě, při které je poškozována cizí věc?

Listina práv v článku 17/2 říká: "Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu." Nikde není ani slovo o tom, že tak může být činěno poškozováním něčí reklamy.

Předvolební reklama zůstává majetkem toho, kdo ji nechal vyrobit a vylepit až do doby, kdy je její majitel ze zákona povinen ji odstranit. Jako taková tedy v ten daný okamžik plní nějakou funkci a každá reklama má nějakou pořizovací hodnotu. Bez ohledu na to, jaká je "doba životnosti".

Zároveň je tato reklama naplněním Listiny právě v bodě svobody slova. Pokud se někdo rozhodne tuto reklamu poškozovat, pak jejímu majiteli upírá právo na svobodu slova a projevu. A tady už dochází k onomu slavnému "svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého".

Pokud zastánci činu autobusáka Smetany mu přiznávají právo na svobodu slova, nemohou ho upírat jiným. Ono je navíc součástí Listiny práv i právo vlastnit věci a předvolební reklama v kampani je brána z pohledu práva jako věc. Onen subjekt, který si nechal předvolební reklamu vyrobit je i při vylepení na pronajatém prostoru dále jejím vlastníkem.

Neexistuje možnost, že by jedno právo Listiny mělo přednost před druhým. Všechna jsou si rovna a každý musí respektovat fakt, že ten druhý, na kterého jsem naštvaný, má tyto práva zaručena stejně jako já. O nic jiného nejde. Čmárání po reklamách je dětinský čin a jako takový by se mohl posuzovat, jenže zde šlo o dospělého muže, který musel vědět co dělá a který svým konáním způsobil větší než drobnou škodu.

Ona ta samolepka o rozměrech cca 2 krát 1 metr není zadarmo. Pokud byste si nechali takovou samolepku vyrobit, zaplatíte za takový rozměr nemalý peníz (viz ceník), přibližně 2800 korun. Poškozený vlastník si ocenil jednu poničenou samolepku na 500 korun. Je to málo nebo hodně?

Autobusák Smetana přiznal, že jich poničil nejméně třicet a vzniklá škoda tedy dosáhla výše 15000 korun. Za poškozování cizí věci dostal k náhradě vzniklou škodu (není známo, zda ji už uhradil) a alternativní trest v podobě jednoho sta veřejně propěšných prací. Podle zákona mohl za svůj čin obdržet až rok nepodmíněně.

Roman Smetana odmítl vykonat alternativní trest, odmítl i proměnu trestu na domácí vězení, a tak podle zákona nemohlo následovat nic jiného než proměna na 100 dní nepodmíněně. Už dopředu tvrdí, že ani tento trest nepřijme a do vězení nenastoupí.

"Nehledejte ale v mém činu nějaké hrdinství, prostě jsem jen vyjádřil svůj názor na politické strany, jen to, co si většina lidí myslí. Nic víc v tom není. Se všemi možnými následky jsem předem počítal, žádným pro mě nesnesitelným trestem systém naštěstí nedisponuje," vzkázal lidem Roman Smetana. A tím to také mělo skončit.

Řeči o politických procesech jsou zcela zcestné. Roman Smetana nebyl odsouzen za politické názory, ale za to, že poškodil cizí věc. Listina práv mu zaručuje svobodu slova, ale musí tak být činěno zákonným způsobem. Jistě se shodneme na tom, že cizí majetek se ničit nemá a je zcela jedno jak vysokou hodnotu tento majetek, byť dočasný, má.

Pokud někdo z této záležitosti dělá politický proces, pak je to pan Smetana. Žene celou věc do krajnosti, nerespektuje mírný alternativní trest, který není ani podmínkou. Nikdo ho do toho nenutí, nejsou trestány jeho názory ale jen to, že svým činem způsobil někomu škodu.

Roman Smetana není hrdina. Není žádná oběť politických procesů. Není souzen za své názory. Pokud by si pronajal prostor, klidně na něj mohl umístit svůj názor, že všichni politici jsou svoloč a je mu z nich zle. Možná by si vysloužil pár žalob, ale ty by hravě vyhrál právě proto, že by se mohl opřít o Listinu práv a svobodu slova a názorů.

Ničení cizího majetku v Listině práv oporu nemá. A já doufám, že to pochopí snad i ti největší internetoví trollové. Svoboda slova nespočívá v tom, že někomu poškodím jeho majetek, ale v tom, že mohu za dodržení platných zákonů této země říkat svobodně svůj názor. Nebo snad povolíme ničení cizího majetku jen proto, že nesouhlasíme s názory jejich vlastníka?

Řekneme, že je správné poškozovat reklamu na pronajatém prostoru? A jak by se to vyvíjelo dál? Umlčováním oponentních názorů nebo likvidací jejich nositelů? Demokracie není anarchie a platný právní řád by měl dodržovat každý. Kdo jej poruší, má být potrestán, podaří-li se mu prokázat vinu. Bez toho, aniž bychom ctili práva druhých, nemůžeme být sami svobodní.