Milionové zákony v rukou komunistických úplatkářů

Test úplatnosti stran dopadl vcelku tristně. Ti, kteří si hrají na největší lidumily pod sluncem, dopadli absolutně nejhůř.

Zdroj: profimedia.cz

Občas z našeho parlamentu padají zákony vskutku za všechny peníze. Mnohdy člověk uvažuje o tom, zda ti, kteří zákon přijímali byli při zdravém rozumu, či zda zákon nepřijímali pod vlivem. Tedy alkoholu, abychom si rozuměli.

Bohužel, test úplatnosti prokázal, že zákony jsou skutečně přijímány pod vlivem. Nikoli však alkoholu nebo nějaké jiné povolené či nepovolené drogy, ale pod vlivem peněz, kterých nikdy není dost. Pak se nsadno dočkáme zákonů, které jdou proti zdravému rozumu nebo které dokážou někomu značně zjednodušit a ulehčit život.

Je záhodno zpřísnit zákon proti hazardu. Nemám nic proti tomuto způsobu podnikání a ani nechci někoho v jeho činnosti omezovat. Na druhou stranu je všech možných heren, kasin, automatů, terminálů a já nevím čeho všeho ještě, že nějaká regulace už je zkrátka nutností. Pokud hazardu propadne dospělý člověk je to smutné, ale ještě máme možnost alespoň částečně chránit mládež, aby se nestala na hazardu závislou.

Test MF dnes odhalil, že politické strany jsou ochotny měnit zákony podle přání svých "sponzorů". Lobbing je vcelku normální a občas velice žádoucí záležitostí. Je-li však straně nabídnuta finanční částka, už jde o korupci.

Vezměme to popořadě. Zelení jsou v parlamentu nováčky. Sotva okusili premiéru, zažívají ihned s velkou pravděpodobností derniéru. Zeleným nejde upřít touha po korýtkách. Ta byla ukojena vcelku dostatečně, když strana se šesti poslanci měla zároveň čtyři ministry, různé náměstky nepočítaje. Přesto Zelení zůstali idealisty a figuranta odmítli, i když si tím pádem mohli zabouchnout dveře ke sponzorovi.

ODS je stále z různých stran, zejména od vedení ČSSD, vybarvována jako vzor nectnosti, mamonu a nečistých peněz a obchodů. Výsledek? Pro mnohé překvapení. Striktně je dáno najevo, že žádné tajení sponzorství neexistuje, úplatek je odmítnut, ale dveře k případnému sponzorovi jsou otevřené.

ČSSD je chápána jako strana úplatkářů a podvodníčků, chcete-li šibalů. I tato strana figuranta odmítá,  možnosti skrýt sponzoring vůbec není probrána. Přesto tajemník Havlíček slibuje, že se určitě neslyší naposledy s tím, že pokud by záležitost okolo zákona o hazardu přišla znovu na jednání Sněmovny, s figurantem se opětovně spojí.

Lidovecký Jiří Stodůlka skončil. Udělal ze svého stranického předsedy pitomce, který ničemu nerozumí a byl dohodě nakloněn. Přítrž všemu učinil až teprve Cyril Svoboda. Možná si jen pan Stodůlka honil triko, přesto lidovci nedopadli dobře. Bylo naznačeno, že lidovci jsou ochotni podobný kšeft uskutečnit, padlo dokonce jméno známé firmy Synové a otec.

TOP09, štika podzimních politických vod. Tato stále ještě neustavená strana měla raketový nástup, kdy je jí v průzkumech přisuzován dvouciferný volební výsledek. Sympatický pravicový program, který je ale trochu kompromitován huráevropanstvím. Ladislav Šustr, poslanec a člen dozorčí rady podniku Sazka je všemu ochotně nakloněn.

Prozrazuje fugurantovi fígl, jak obejít zákon o sponzoringu. Teprve na poslední chvíli je kšeft odvolán. Lídři nově se tvořící strany říkají, že Šustr jednal na vlastní pěst. Ten ihned po zveřejnění reportáže rezignuje na své funkce a znamená to pro něj konec politické kariéry. Alespoň nějaká čest.

Nejhůře dopadají komunisté. Slibují změnu zákona, dávají figurantovi smlouvu na inzerci v Haló novinách, aby tam ukryl svůj sponzoring (úplatek). Komunisté vždy byli mistři co se týče potěmkinových vesnic. Navrch lak lidumilů a plná ústa lidu, pod povrchem uzurpátoři neštítící se jakékoli špinavosti s touhou lidu naopak úcta znovu zacpat.

Jiří Dolejš a Čeněk Milota jsou ochotni udělat pro peníze cokoli. V momentě, kdy se aféra provalí, ještě si Jiří Dolejš stěžuje, že šlo o provokaci, a on vlastně vůbec nic špatného neudělal. Jen byl ochoten nechat si zaplatit za pokus o změnu zákona a radil jak obejít zákon o sponzoringu. Byl ochoten de facto prát peníze.

Dnes Dolejš společně s Milotou rezignoval na stranický post. Přesto dál zůstává poslancem a chce své jméno očistit u soudu. Doknce už prý podal žalobu na ochranu osobnosti. Nevím, čeho chce Jiří Dolejš dosáhnout. Byl ochoten měnit zákon za peníze, radil jak obejít platné zákony, radil jak nelegálně sponzorovat politickou stranu.

Komunisté jsou prý čistí, říkají sami o sobě. Ale jen do té doby, než se začne laciná fasáda odlupovat a odhalovat pod ní skrytou nekvalitní konstrukci. Komunisté nejsou čistí. Jsou to stále ti stejní, kteří nám zde před dvaceti lety vládli - vyžírky, "funkcionáři" kázající vodu a pijící víno, těžící z výhod svého postavení v různých Sanopzech, obchodech pro "zasloužilé" straníky, požívající výhod nadřazenosti nad "dělnou masou", vůči které se chovali mnohem hůř než ti nejhorší kapitalisté.

Jiří Dolejš tedy bude hájit svou čest u soudu. Nevím, co by měl soud na této naprosto jasné záležitosti rozhodovat jinak nebo měnit, i když jsme byli svědky už mnoha podivných rozsudků, v nichž bývalí udavači, fízlové a mučitelé byli od své amorální činnosti osvobozeni a očištěni. Nezbývá než doufat, že tentokráte k tomu nedojde.