Komunista Ransdorf: Místo trhu státní dirigismus

Snad pod dojmem blížícího se výročí Vítězného února oprášil komunistický europoslanec Ransdorf myšlenku návratu ke státnímu plánování. Znovu tak odkryl pravou komunistickou tvář.

Celkem bezny obrazek masny hodinu pred zavirackou v dobe socialismu.Zdroj: radio.cz

Dnešní mladí mají velké štěstí. Minulý režim na vlastní kůži nezažili vůbec nebo jen okrajově a vše znají už jen z doslechu. Možná právě proto jsou náchylní uvěřit komunistické propagandě o spravedlnosti a jak se všichni budou mít stejně dobře.

Každý soudný člověk, který zažil minulý režim si určitě nepřeje návrat front na všechno, určitě by si opět nepřál nedostatek toaletního papíru, prázdné regály, několik typů oblečení či ostnatý drát na hranicích, který prvořadě měl bránit nikoli průniku cizinců k nám, ale právě naopak, útěku vlastních lidí.

Nehodlám zde rozebírat klady či zápory jednotlivých hospodářských systému. V tom mají, doufám, téměř všichni jasno a nemají-li, mohou si dnes informace snadno najít. Europoslanec Ransdorf v reakci na prezidentův projev v europarlamentu označil vládu a prezidenta za nástupce Milouše Jakeše a za Reaganovský kůl v plotě.

Komunistovi Ransdorfovi se hrubě nelíbil výrok, že za současnou krizi může mimo jiné i přeregulování trhu a nadměrné zásahy států do ekonomických záležitostí. Špatné je podle Ransdorfa i to, že ČSSD umožnila zahraničnímu kapitálu ovládnutí českých firem.

Náš průmysl byl po čtyřiceti letech komunistické diktatury proletariátu silně zastaralý. Mnohé podniky používaly stroje vyrobené ještě za první republiky, ačkoliv vývoj dávno pokročil dopředu a utekl na míle daleko. Ekonomika byla na huntě, vyrábělo se převážně na sklad, protože o socialistické výrobky byl na Západě velice malý zájem. To bylo důsledkem právě státního plánování, které nedokázalo pružně reagovat na potřeby a dál tvrdošíjně pokračovalo ve stále stejných výrobcích po dlouhá léta. Zahraniční kapitál zachránil mnohé firmy od krachu a nahradil zastaralé technologie moderními.

Dobře si vzpomínám, že v prodejnách byl téměř deset let stejný typ pánských polobotek. Totéž bylo i v automobilovém průmyslu, kde se původně uvažovaný mezityp Škoda 105 (120) nakonec vyráběl dlouhá léta. Tak se to mělo prakticky se všemi výrobky a domácími spotřebiči, například fén ETA, mixer stejné značky, ledničky Calex... To byl výsledek komunistického státního dirigismu.

Ransdorf vidí jako řešení pro krachující podniky, že by je převzali sami zaměstnanci a dál pokračovali ve výrobě, přičemž by jim měl stát pomoci daňovou úlevou. Zaměstnanci by získali akcie podniku a spláceli by je prostřednictvím zvláštního fondu z daňově zvýhodněných budoucích zisků podniku. Komunistický europoslanec ale zapomíná na jednu velice důležitou věc. Pokud není o výrobky zájem, tak těžko firma vyprodukuje nějaký zisk a podnik zkrachuje, ať ho vlastní kdokoliv.

V tržní ekonomice musí podniky pružně reagovat na poptávku. To je naprosto normální. Státní plánování nikdy nemůže být tak flexibilní, protože plán se vytváří minimálně rok dopředu (u nás byly pětiletky) a nikdo na světě nemá křišťálovou kouli aby věděl, jaká bude po určitých výrobcích poptávka.

Za vším hledej komunistickou propagandu a třídní boj. Komunisté preferují společné vlastnictví podniků, kdy nikdo za nic nemá zodpovědnost. Pak je totiž zapotřebí, aby opět někdo "moudrý" (rozuměj komunistické politbyro) podnikům říkal, co mají dělat.

Komunisté si pomalu chystají půdu pro opětovné ovládnutí země. Jak jsem psal v úvodu, mladí už dnes neví, jaké podmínky zde byly a co znamenala vláda komunistů. Nerad bych se opět dočkal doby, kdy se měli všichni stejně špatně a kdy si byli všichni "rovni", jen komunisté se měli rovněji. Kdy bylo jedno jak kdo pravuje, protože všichni dostali stejný plat, kdy nerozhodovaly dovednosti, ale vlastnictví rudé knížky. Kdy nikdo nesměl nahlas říct jiný než oficiální názor a pokud ho řekl, skončil ve vězení a celá rodina byla šikanovaná.

Kdo říká, že se takové časy nemohou už vrátit, hluboce se mýlí. Všechno je možné. Pokud by se komunisté dostali k moci nebylo by to hned, ale třeba za dva, za tři roky. Oni by si počkali stejně jako to udělali po válce. Tehdy také v roce 1946 tvrdili, jak jsou demokratičtí, že podporují živnostníky a jsou pro různé typy vlastnictví podniků. Po dvou letech pak zavedli krutou komunistickou diktaturu.

Komunisté lákají a házejí vějičku v podobě rádoby hodných a rádoby spravedlivých strejců. V momentě, kdy opět získají moc (a nyní se jim to podařilo v několika krajích) nastane rychlý obrat. Není radno skočit komunistům na jejich medové řečičky. Místo zubních protéz se totiž velice rychle objeví ostré tesáky.

Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.nazorne.cz