Kdo je blbec, odboráři Zavadile?

Odborářský boss Zavadil dal průchod svému obvyklému slovníku a ulevil si na adresu ministra Klaouska kvůli podané žalobě na červnovou stávku.

ČTK

Podle Zavadila ČMKOS neorganizovala červnovou stávku, ale přitom bylo Zavadila všude plno. ČMKOS dělá "strategické plány" proti vládním reformám. Dopravní odbory, které v červnu stávkovaly jsou součástí ČMKOS a dost pochybuji o tom, že by dopravní odbory vyhlásily stávku bez vědomí nebo podpory ČMKOS.

Odborových organizací je nepřehledné množství, a tak si mohou odpovědnost za stávku odbory přehazovat sem a tam a stále dokola mlžit, kdo vlastně byl organizátorem. Jaroslav Zavadil se odpovědnosti zbavuje a háže odpovědnost na představitele dopravních odborů.

Z jeho strany je to čiročiré pokrytectví. Sám se na této akci zviditelňoval kde to jen šlo, stále mluvil za všechny odboráře, byl to on, kdo křičel do mikrofonu, kdo vystupoval v televizi, kdo jednal s vládou, ale jakmile dojde na zodpovědnost, on přeci za nic nemůže.

Pomiňme otázku organizátora protestu. Je právem každého občana podat žalobu na kohokoli v této republice a je na rozhodnutí soudu, zda tuto žalobu přijme. Žaloba byla podána z toho důvodu, aby soud stanovil zda byla stávka zákonná či ne.

"Jsem hluboce přesvědčen o tom, že zákony neporušují odborové svazy, ale naopak vláda, jak o tom už několikrát rozhodl Ústavní soud. Není nejmenší důvod, abychom se měli obávat, že by nezávislé soudy mohly rozhodnout v náš neprospěch," říká Luboš Pomajblík, šéf OSD. "Jsou to věci, které dělají kouřovou clonu, která má odvádět pozornost od skutečných problémů. Stávka měla obrovskou podporu, všechny tyto kroky vlády tak vypadají jako projevy hysterie a paniky z toho, že podpora kroků proti vládě roste," dodává.

Pan Pomajblík může být přesvědčen o čemkoli, ale to ještě neznamená, že stávka byla zákonná. Zrovna tak bych byl opatrný při ohánění se podporou kroků proti vládě. Protestů se zúčastnilo jen velice malé množství lidí a akce odborářů vyvolávají ve veřejnosti posměch než uznání a podporu.

Odboráři se ohání tím, že stávka byla zákonná a nechtějí, aby se vytvářel zákon o stávce. Prý mají ze zákona právo hájit občany a jejich hospodářské a sociální zájmy. Co tedy vlastně říká zákon? O odborových organizacích se zmiňuje Listina základních práv a svobod stejně jako o možnosti stávky.

V článku 27/3 je napsáno: "Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem..." Je stávka hájení hospodářských a sociálních zájmů? Odbory tvrdí že ano, ale o tom se může dlouze diskutovat bez jednoznačného závěru.

V článku 27/4 je uvedeno: "Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem..." Odboráři tvrdí, že právo na stávku mají zajištěno Ústavou. V Ústavě není o stávce ani slovo, pouze výše uvedené v Listině základních práv a svobod. Výklad je zde zcela jednoznačný. Zákon stanovuje podmínky stávky.

Není tedy pravda, že by bylo právo na stávku neomezené, jak se nám snaží odboráři namluvit. Jediný zákon, který připouští možnost stávky je zákon 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání. V §16/1 je uvedeno: "Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po  řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka."

V §20 zákona 2/1991 Sb. je pak uvedeno, která stávka je nezákonná. Dolovně je to napsáno v odstavci d: "vyhlášená nebo zahájená z jiných důvodů než jsou uvedeny v §16". Je-li tedy stávka vyhlášená mimo kolektivní vyjednávání, je nezákonná.

Vzhledem k tomu, že jiný zákon o stávce neexistuje, mělo by být rozhodnutí soudu jasné, ale při známých rozporuplných rozhodnutích soudů nelze dopředu předjímat, že i tak jednoznačná situace může dopadnout jakkoli.

Zákony platí pro všechny, i pro odboráře. Pro bosse Zavadila může být klidně ministr Kalousek blbec, může z půl metru řvát do tváře ministra Hegera, může používat slovník hodný normalizátorům, může se společně s jinými odboráři holedbat, jak odborářské akce mají podporu 90% obyvatelstva, ale když odborářům nezaplatí cestu na protesty, zúčastní se jich jen pár set.

Odbory nejsou nedoktnutelné a nebudou určovat co vláda smí nebo nesmí udělat. Odbory mohou mluvit jen za své členy a těch je zhruba půl milionu. Vláda vznikla na základě volebního výsledku hlasování a vládní strany volilo dva a půl milionu voličů. Odbory nevolil nikdo a o svou politickou moc přišly s pádem totality. Jaroslavu Zavadilovi se zjevně po těch dobách stýská.