Kandidátská debatní fraška, socialistická ostudy taška

Včera proběhl tolik očekávaný duel uchazečů o prezidentské křeslo.

Duel prezidentských kandidátuJan Zátorský, MAFA

Od této diskuse jsem si příliš nesliboval, ale nakonec jsem byl překvapen. Nemile. Byl jsem překvapen amatérismem diskuse a neschopností socialistických senátorů.

Debata nemohla skončit jasným vítězstvím jedné či druhé strany. Podívám-li se ale na debatu střízlivě, pak musím konstatovat, že upálení Klause se nekonalo, stejně jako se nekonalo nanebevstoupení Švejnara.

Televizní duel pak byl přehlídkou trapnosti senátorů, kteří se neuměli držet předem stanovených mantinelů a naivní snahou o poškození ideologického protivníka v očích národa. Samostatnou kapitolou pak byly naprosto hloupé otázky a doufám, že jen vadou řeči anebo zapomenutými brýlemi způsobenou neschopnost přečíst dotaz z papíru od jednoho ze senátorů.

Debata měla být byla od počátku tendenční. To zcela jasně naznačil krok ČSSD, kdy odmítli možnost senátorů jiných politických stran a subjektů na kladení otázek. Podle tvrzení ČSSD proběhla debata na žádost Hradu jen za účasti senátorů této strany. Hrad tuto informaci ale v médiích popřel (opraveno autorem). Zcela diletantsky pak vyzněla snaha o to, aby jako první odpovídal současný prezident a po něm kandidát socialistů a Zelených, profesor Švejnar, s tím, že kandidáti neměli mít možnost na sebe nikterak reagovat.

Hned první odpovědi tento scénář odhalily. Na celkem jasně položenou otázku se snažil současný prezident odpovědět věcně se zhodnocením svých možností a co může jeho další pokračování ve funkci pro socialisty nabídnout. Protikandidát pak začal okamžitě svého rivala napadat zcela v duchu Rathovské diskuse.

Faktem zůstává, že si prezident republiky vymohl, aby se v prvních odpovědích s Janem Švejnarem střídali. To socialisty poněkud zaskočilo, ale předem připravené otázky už nedokázali operativně změnit. Svědčí to o zcela jasné personální krizi u socialistů, o tom, že se ve funkcích nenacházejí obratní politici a celé to vypadalo, jako by senátorům v daný okamžik chyběly instrukce shora.

Jaký je závěr z tohoto duelu? Měl by smysl, pokud by zde byla přímá volba prezidenta. Politici nám přímou volbu neustále slibují, ale tuto hračku si nenechají vzít. Prezident republiky Václav Klaus se v závěru debaty nechal unést a Janu Švejnarovi zbytečně oplatil jeho výpady.

Profesor Jan Švejnar přesvědčil o tom, že se neumí v politice pohybovat a vydává to za svou přednost. To bylo možné považovat za přednost krátce po plyšáku. Po téměř dvaceti letech si ale od kandidáta na prezidenta představuji více politické zběhlosti. Páně Švejnarův postoj působí dojmem, jako by kamelot přišel do nemocnice s tím, že chce být bez jakýchkoli zkušeností, jen na základě toho, že o tom četl, hlavním operatérem.

Jediným poraženým celé diskuse tak zůstala ČSSD, která prokázala svou neschopnost. Pokud toto má být výkvět levice, pak hrůza domyslet, jak vypadá nižší hierarchie v této straně.