"Sociální demokracie je stranou, s níž si lze, sice velmi obtížně, ale lze, představit koaliční vládu," řekl Miroslav Kalousek Lidovým novinám.
Indiana Kalousek a Tajemný symbolateo.cz
Svým způsobem mě Kalouskovo prohlášení ani nepřekvapuje. Koneckonců, nemusí se chodit daleko, abychom nalezli jeho ochotu vládnout společně s ČSSD i za cenu podpory ze strany nereformovatelných komunistů. Celkově to zapadá do tradičního lidoveckého postoje, kterému se Kalousek za čtvrtstoletí působení v lidové straně naučil.
Píše se rok 2006, je srpen a probíhají horečná povolební vyjednávání v patové situaci. Přesluhující premiér Paroubek doslova paralyzuje politickou scénu, protože se vyjednává již téměř čtvrt roku. Začíná se rýsovat vláda složená z ODS, KDU-ČSL a SZ. V tomto okamžiku přichází šokující zpráva, že předseda KDU-ČSL Kalousek potají vyjednává s předsedou ČSSD Paroubkem o sestavení menšinové vlády za podpory komunistů.
Kalouska to stojí post předsedy a nakonec vzniká menšinová vláda ODS, která má necelé čtyři měsíce života, převážně v demisi. Následuje druhá Topolánkova vláda, ve které jsou zastoupeny další dvě strany, KDU-ČSL a SZ, tedy původní formát, který byl vyjednáván. Miroslav Kalousek se stává ministrem financí.
O dva roky později se podařilo překvapeným socialistům za pomoci několika zelených poslanců vládu svrhnout. Lidovci jsou již odepsaní. Strana se štěpí na dva proudy, přičemž ten pravicovější zakládá novou stranu TOP09. Jaké překvapení, když po volbách v roce 2010 získává post ministra financí opět Miroslav Kalousek.
Nejnovější vládní krize způsobená totálním rozkladem podnikatelského projektu Víta Bárty, strany Věci Veřejné, hrozí demisí vlády. Jaký to div, že si Miroslav Kalousek opět připravuje půdu pro následující možné vládní koalice. Znovu slyšíme slova o tom, že je to představa těžko představitelná, ale přeci jen představitelná.
V souvislosti s "historickými zkušenostmi" s vyjednáváním Miroslava Kalouska o podobě příští vlády je nutné si položit otázku, zda už není na nové vládě dohodnutý s Bohuslavem Sobotkou. Prakticky denně slyšíme z úst místopředsedy TOP09 slova o tom, jak musíme šetřit a být finančně zodpovědní.
Jisté je, že pokud by došlo na variantu vlády ČSSD s TOP09, pak by Miroslav Kalousek mohl zapomenout na post ministra financí, socialisté nebudou tak ústupní jako ODS, ale především znovu ze zkušeností, které si už náš národ prožil s vládou socialistů, vezme veškerá finanční zodpovědnost rychle za své.
Volební úplatky nejsou zadarmo a socialisté budou chtít ukázat, jak to oni myslí s lidmi "dobře". Zvednou valorizacemi důchody, zvednou platy státních zaměstnanců, vyslyší volání odborů po vyšších platech všeobecně, zvednou výši sociálních dávek, upustí od vybírání různých poplatků a tyto chybějící peníze si socialsité jednoduše půjčí, tak jako vždy.
Jaká je tedy pravá tvář Miroslava Kalouska? Ta, která mlčky přihlížela a pomáhala socialistům ve vytváření seker v době růstu nebo ta, která tuto rozhazovačnou a zadlužující politiku odsuzovala? Domnívám se, že Miroslavu Kalouskovi to je vlastně úplně jedno. Uvědomuje si, že zadlužování není možné donekonečna, ale teplý flíček mu je přednější.
Věřím tomu, že pokud by zde na konci roku přistála mimozemská civilizace, jak někteří katastrofologové předpovídají a ovládli nás tříocí "emzáci", tak Miroslav Kalousek rychle poběží na plastiku a nechá si třetí oko voperovat, aby mohl společně s novými pány vládnout.
Neříká se mi to lehce, domníval jsem se, že Miroslav Kalousek je inteligentní jedinec, který když má příležitost navzdory těžké evropské krizi napravit svou angažovanost v době nesmyslného zadlužování snahou o snížení šíleného tempa růstu dluhů a dostat se k vyrovnaným rozpočtům, pak si bude pevně stát za svým.
Prohlášením, že je připraven vládnout s těmi samými lidmi, kteří zde prošustrovali stovky miliard zbytečně v dobách, kdy ekonomika rostla až o 7% ročně ukazuje, že korýtko mu je přednější než osud našeho státu. Samozřejmě, spoustu věcí může současná vláda dělat lépe, ale je to po dlouhých patnácti letech konečně vláda, která má snahu zkrotit narůstající dluh státu.
Miroslav Kalousek je zklamáním. Je, bohužel, typickým lidoveckým politikem, pro kterého je bezpáteřnost a politická (názorová) flexibilita natolik vlastní, že už ani není poznat, zda vůbec nějaký postoj kromě snahy o plné korýtko je u něj skutečně pevným.
Kalousek měl sen stát se pravicovým hegemonem na české politické scéně. Po tomto výroku, kdy je ochoten se opakovaně paktovat s finančně nezodpovědnými socialisty srazil svou stranu pěkně dolů. Za to mu určitě spolustraníci pěkně poděkují. Možná mu objednají i seskok s padákem...
