Frontální útok ČSSD na Právo

Poté, co se do deníku Právo opřel předseda ČSSD, následuje další útok, tentokráte od jeho poradce, neblaze proslulého Jiřího Vyvadila.

Jiri Vyvadil, poradce predsedy CSSDZdroj: tyden.cz

Není to tak dávno, kdy si předseda ČSSD pochvaloval deník Právo, že jako jediný píše objektivně, rozumějte píše pochvalně o ČSSD. Že je přízeň Paroubkova přelétavější než obchodní zástupci nabízející úžasný vysavač za pouhých padesát tisíc snad netřeba mluvit. Všichni se o tom mohli přesvědčit mnohokrát.

Stačilo málo. Zkritizovat socialistické čistky, kdy oranžoví hejtmani šmahem odvolávají ředitele všech možných institucí s odůvodněním, že na některé z nich přišly stížnosti a oni nechtějí jmenovat, takže pro jistotu odvolají úplně všechny. Těmito odvoláními pak dochází k paradoxním situacím, kdy je odvolán ředitel, který se ještě ani nestačil v kanceláři zabydlet nebo když jsou na uvolněná místa dosazeni kamarádi a loajální přívrženci bez výběrového řízení.

A ejhle. Tak jako v minulosti, nezná Paroubek ve svém vzteku bratra. Volení zastupitelé, kteří se proviní tím, že jednou hlasují jinak než jak si představuje ÚVV jsou označeni za zrádce a zaprodance, jiným je zase vystavováno parte na billboardech, jsou veřejně dehonestováni a uráženi.

Přesně k tomu samému došlo i v případě Práva. Šéfredaktor, který se ohradí proti výhrůžkám, že pokud bude kritizovat ČSSD přijde o inzerci od státních a polostátních firem je najednou z šéfredaktora jediného objektivního deníku šéfem provládního plátku, kterému jde jen o mamon.

Na redakci Práva dolehla krize, říká Paroubek, aby se hned druhý den dozvěděl, že v loňském roce mělo Právo zatím největší zisk. Promptně je Paroubkův výrok upraven tak, že Právo stejně padne, krizi se nevyhne a výrok byl výhledem do budoucna.

Nevím, zda to dostali befelem nebo je to jejich vlastní iniciativa, ale zdá se, že v útocích na Právo budou nyní pokračovat Paroubkovi pucfleci. První z nich si hned kopl. Šéfredaktora Porybného po písemné stránce nezná, pravděpodobně nenapsal ani čárku, ale vzpomíná si, jak ho vedli v klepetech, píše Paroubkův poradce Jiří Vyvadil.

Možná byste si měl, pane Vyvadile, vzpomenout na své právnické vzdělání a připomenout si, jak se nahlíží na člověka, který nebyl odsouzen. Ale coby, na aktuálního nepřítele se musí plivnout, že? Sice se přidá douška, že jste se ho tenkrát zastal, ale jedním dechem se dodá, že možná měl ta klepeta právem. Perfektní. Ministr propagandy by vám mohl závidět.

Jiří Vyvadil se buď iniciativně nebo nařízením přidal k útoku proti tisku (de facto proti svobodě slova) a poukazuje na možnou temnou minulost šéfredaktora práva. A co jeho vlastní minulost? Je snad tak čistá jako "Čisté ruce"? On byl hrobařem naší nejbohatší politické strany, která během pár let přišla o několika miliardový majetek a skončila v dluzích. Parťáka mu u toho dělal bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier.

A co teprve Vyvadilova aféra, díky níž skončil jako soudce Nejvyššího správního soudu a přišel o funkci náměstka ministra spravedlnosti. Tam, coby stážista, začal plnit Paroubkovy úkoly za zády ministra, tajně se minimálně jednou sešel s nyní uprchlým podnikatelem Pitrem a snažil se docílit dohody jménem Paroubkovy vlády.

Když byl po právu vyhozen (sám dobrovolně odejít nechtěl), zachránil ho jeho přítel Paroubek a udělal z něj svého poradce. Není tedy divu, že se Jiří Vyvadil promptně přidává k útokům proti aktuálním nepřátelům Paroubka a potažmo ČSSD.

Nejsem příznivcem levice a bývalého Rudého práva už vůbec ne. Ale pokud Jiří Paroubek nepovažuje za útok na svobodu slova výhrůžky za to, o čem noviny píší a naopak považuje za útok na svobodu slova, když s ním někdo neudělá rozhovor, pak už je to na pováženou. Nemusím souhlasit s myšlenkami v levicovém tisku, ale zásady demokracie mi velí dopřát takovému tisku prostor, pokud neporušuje zákony této země.

Postoj předsedy ČSSD a jeho nohsledů a pucfleků je naprosto jasný. Řídí se komunistickým heslem "kdo nejde s námi, jde proti nám". Jenže takovýto postoj se dá udržet jen silou a zastrašováním případných neposlušných. Pak snadno dojde k situaci, kdy se kdokoli bude bát říct svůj názor. Inu komunisté padesátých let mají zdatného nástupce, který s každým, kdo si dovolí jen trochu kritizovat kroky předsedissima a jeho blízkých, pěkně zatočí. Tak nějak po bolševicku.

Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.nazorne.cz