Evropská komise přijala ve středu v úplné tichosti dvě směrnice k rozmisťování ilegálů po území Evropské unie.
Zdroj: welt.de
Už v červnu eurokomisař Jacques Barrot navrhoval rozmisťování ilegálních imigrantů po celém území EU, aby se ulevilo státům, které jsou těmito imigranty zahlceny. Jacques Barrot podle italských médií adresoval českému předsednictví EU dopis, v němž napsal: "Imigrace není jen italský problém, ale problém Evropy, kde musíme mít větší solidaritu."
Neuplynulo ani půl roku a na světě jsou hned dvě směrnice, které mají za cíl "sjednotit azylovou politiku členských zemí a odpomoci středomořským od břemene živelné ilegální imigrace jejich přesídlováním do méně exponovaných zemí".
Rozmisťování ilegálních imigrantů se tak stává realitou, aniž by to bylo posvěceno Lisabonskou smlouvou. Směrnice jsou vydány i na popud Vysokého komisariátu OSN. Michael Kocáb, ministr pro squating a skupiny malé a ještě menší možnost umístění afrických imigrantů v ČR dokonce vítá. Podle něj mohou tito imigranti obohatit naši kulturu: "Mohou nás obohatit třeba tancem."...
Francouzský list Le Figaro přinesl mapu s procentuálním počtem pozitivně vyřízených žádostí o azyl a počet přijatých azylantů ve členských státech EU za rok 2008. Podle těchto údajů překročil v roce 2008 počet přijatých azylantů ve státech EU 25 tisíc.
Nejvíce azylantů má Německo (7310), Británie (4755), Francie (4475), Belgie (2550), Itálie (1695) a Švédsko (1690). Jde jen o počet přijatých azylantů, nikoli o počet ilegálních imigrantů. Jak vidno, státy, kde je imigrační politika benevolentnější a státy, kde je vysoká životní úroveň jsou oblíbenou destinací imigrantů.
Nově přijatá směrnice má tedy "zrovnoměrnit" rozmisťování imigrantů. Jak je na tom Česká republika? Nachází se uprostřed s počtem sto sedmdesáti přijatých azylantů. Sousední Slovensko přijalo v roce 2008 dvacet azylantů a například Portugalsko jen pouhých deset.
Je celkem jasné, že se vládcům Evropy v Německu a Francii nelíbí, že právě ony přijaly téměř polovinu azylantů v celé EU. A tak, díky v tichosti přijatým směrnicím, nám EU přidělí imigranty, kteří zahlcují středomořské státy, zatímco naši zemědělci budou Evropskou unií i nadále méně podporováni než jejich francoužští kolegové.
Náš názor? Na co? Vždyť je to směrnice, kterou se musíme řídit. Jak by řekli eurohujeři, jednou jsme vstoupili do EU, tak se musíme podřídit a jedině EU rozhoduje moudřeji, lépe, správněji, demokratičtěji a rozvážněji, než naši politici.
Celá situace mi připomíná jeden starý vtip z totality. Na Hradě zazvoní telefon. "Nazdar soudruhu, tady Brežněv. Poslyš, jak jste na tom s masem?" "Nestěžujeme si, soudruhu," na to Husák. "Výborně, zítra tady chci mít dvacet vagónů masa." Za týden se situace opakuje s tím, že jde o obilí a padesát vagónů. Když za další týden zazvoní telefon potřetí, říká si Husák, že se z toho musí nějak vyvléct. "Jak jste na tom s houbami?", ptá se Brežněv. "Špatně, soudruhu, špatně, vůbec nerostou." "Aha, tak to vám můžu na oplátku pomoci já. Zítra vám posílám sto vagónů kozáků i s rodinami."
Bohužel, evropská směrnice vtip není. Směrnicemi se řídit musíme, jsou pro nás závazné. Když jsem před časem psal o hrozícím nebezpečí, že nám sem budou posíláni imigranti například z Itálie, zastánci sjednocené Evropy do superstátu mě obviňovali ze strašení a vysmívali se, že to vůbec, ale vůbec není pravda.
Tak teď už je to realita. Evropa k nám umístí imigranty (mnohdy problémové, o čemž svědčí například prostesty v Paříži nebo Nizozemí), aniž by se nás na to ptala. Děkujeme, pane Barrote. A pak že europoslanci nesmějí prosazovat zájmy své rodné země. Vítejte ve sjednocené Evropě.
