ČSSD: Trubte na poplach!

ČSSD zachvátila po Ďuričkově vraždě Kočky panika. Tradiční internetoví diskutéři se vytratili a vedení horlivě vymýšlí skopičiny, jak zamaskovat vražedný incident a odvést pozornost jinam.

Zdroj: ateo.cz

V ČSSD se troubí na poplach. Ještě nestačila v baru Monarch zaschnout krev na podlaze a ČSSD už promptně rozdávala médiím osm let staré fotografie Ďurička s představiteli ODS. Údajně mají tato fota pocházet z Ďuričkova archivu. Pak ale určitě je na místě se ptát, jak je možné, že ČSSD k těmto fotografiím tak rychle přišla?

Vražda úplně přebila Paroubkovy inzeráty v novinách, ve kterých obviňoval premiéra ze zbabělosti, protože se s ním premiér nechce utkat na obrazovkách v předvolebním duelu. Nechápu jediný důvod, proč by se měl uskutečnit předvolební duel dvou předsedů stran, když volby se konají do krajských zastupitelstev a Senátu.

Právě zde je prostor dát mediální šanci těm, kteří se ucházejí o posty hejtmanů a senátorů. Budou to právě oni, kteří budou hlasy voličů zvoleni a dosazeni na tato místa. Proč tedy organizovat duel předsedů stran?

V krajských volbách jde o regionální otázky a s těmi je ČSSD na štíru. Vytáhla do boje s kampaní týkající se celostátní politiky a tím pádem nemůže voličům nabídnout ni jiného než populistiká hesla a neuskutečnitelné sliby.

Jiří Paroubek se už těšil, jak to Topolánkovi vytmavil, když přišel úder z vlastních řad. Nestává se často, aby se hosté politika stříleli na oslavě křestu nové knihy. Tato aféra zatím překonává úplně všechny aféry, které zde již byly. Samotný fakt, že si předseda strany zve na oslavu bývalého estébáka s koltem za pasem a člověka podezřelého z nájemné vraždy a styků s organizovaným zločinem by měl být dostatečným vodítkem pro voliče, jaká v skutečnosti ona politická strana je.

Aby se zamaskoval tento nebetyčný průšvih, vyrazila ČSSD hystericky do boje. Premiérovo suché konstatování, že kdyby politici napříč politickým spektrem vzali vážně Kubiceho zprávu (oba aktéři smrtelného konfliktu byli ve zprávě zmíněni), pak by k vraždě nemuselo dojít, bylo ihned Paroubkem označeno za hyenismus a volební manažer Tvrdík přísahal, že kampaň ČSSD ještě přitvrdí.

V Lidovém domě se usnesli, že nebudou s dalším pokusem sesadit vládu čekat až na skončení voleb a vyvolají hlasování o nedůvěře mezi prvním a druhým kolem voleb do Senátu. Hezké. Samozřejmě je to snaha legitimní, ale předem odsouzena k neúspěchu.

Ač se Jiří Paroubek cítí silný v kramflecích a pevně věří, že ČSSD získá 14 senátorů a sedm hejtmanů, mění se nyní jeho víra v křeč. Zapomíná na to, že poslanci za vládní strany budou těžko hlasovat proti vládě, stejně jako uprchlíci a vyděděnci z ČSSD. Poslanecká židle je dostatečným motivem, aby nedůvěra vyslovena nebyla.

I když se ČSSD snaží své ovečky zastrašit (Rathovy úpisy, kontrola při volbě prezidenta), může se s klidem stát, že ti poslanci, kteří až doposud byli loajální ze setrvačnosti, mohou dát po té, co vyšlo najevo s jakými lidmi se jejich předseda stýká, své rozčarování.

Paroubkovi střelba mezi jeho přáteli rozhodně neprospěla. Spíše ho ještě víc postrčila na okraj propasti. Už před těmito volbami bylo jasné, že Paroubek hraje vabank. Nyní se už možná drží jen jednou rukou přečnívají křoviny. Žádnému soudnému straníkovi není příjemné, pokud se jeho předseda prezentuje v takové společnosti. Vražda Kočky tak s velkou pravděpodobností zlomí vaz i Paroubkovi.

Jediné, co by ho ještě mohlo zachránit je výrazný úspěch ve volbách, ale ten se po střelbě v Monarchu těžko dostaví. Jiří Paroubek má vyhlídku skončit opět jako druhý vítěz. Bude-li Jiří Paroubek svými spolustraníky zbaven křesla předsedy, pak žádná škoda nenastane. Jen by to chtělo, aby se slušní socialisté nezastavili pouze u osoby předsedy, ale aby rovnou vymetli i jeho nohsledy. Pokud se dostane do čela ČSSD opět někdo důvěryhodný, někdo s vizí a programem, který bude reálný a nahradí tak vyhrožováním budovaný kultík osobnosti a konfrontační politiku za každou cenu, jedině dobře. Takovou osobou by mohl být předseda sněmovny Vlček, ale kolem sebe má tolik vlků, že na něj asi nedojde.

Mimochodem, Jiří Paroubku, neustále voláte po presumpci viny při sebemenší příležitosti a jen náznaku. Na oslavě křtu vaší knihy se vaši přátelé střílejí, vrahem je estébák, obětí člověk zapletený s organizovaným zločinem. Vy jste byl ve spojení s těmito lidmi, a tak je zcela legitimní po vás vyžadovat, abyste předvedl presumpci viny v praxi. Jiří Paroubku, odstupte!

Mé články přebírají servery www.eportal.cz, www.soscr.cz a www.nazorne.cz