Zřejmě záměrně proběhla včera v Lidovém domě v době, kdy americká ministryně zahraničí Condollezza Rice podepisovala s Karlem Schwarzenbergem smlouvu o radaru, tiskovka, na níž vystupoval ruský generál Bužinskij.
Ruský generál Bužinskij na tiskovce v Lidovém domiZdroj: ETK
Rusko stále považuje bývalé socialistické satelity za svá území, přinejlepším za sféru svého výsostného vlivu, která jen dočasně je samostatná. Rusko tak reaguje podrážděně na jakýkoliv projev spolupráce samostatných států z těchto bývalých "kolonií" s Američany.
Reakce Ruska byla předvídatelná. Zastrašování vojenskou silou a chřestění zbraněmi by mělo být pro nás signálem, že smlouva s Američany je krokem správným směrem. Argument, že radar představuje pro Rusko bezpečnostní riziko je jen zástěrkou pro skrývaný vztek, že se státy, které byly pod ruskou nadvládou, vydaly vlastní cestou a že Rusko na směřování bývalých satelitů už nemá žádný vliv.
Rusko disponuje mnoha tisíci raket a jeden radar a deset antiraket stěží může ohrozit Rusko. Jak už některý z bloggerů přede mnou psal, deset antiraket je schopno sestřelit maximálně dvě ruské rakety s mohočetnými hlavicemi.
Argument, že Írán nevlastní žádné střely schopné zasáhnout Evropu také není pravdivý. Již dnes Írán má rakety schopné zasáhnout evropské hranice a do pěti až deseti let budou mít Íránci rakety schopné zasáhnout kterýkoli cíl v Evropě.
Pokud se vypravíme trochu do historie, tak Američané nám minimálně dvakrát pomohli, aniž by za to něco žádali. Díky Američanům vznikl v roce 1918 československý stát a v roce 1945 významnou měrou přispěli k osvobození od nacistů. Jen kvůli domluvené demarkační linii museli Američané přenechat osvobození Prahy Rusům, ač by generál Patton mohl být v Praze minimálně o dva dny dříve.
Rusové nám pomohli jen jednou (1945) a výsledkem jejich pomoci byla čtyřicetiletá ruská nadvláda, z toho dvacet let dokonce okupace. Kvůli Rusku (tehdy ještě SSSR) byl odmítnut Marshallův plán, který dokázal postavit válkou zdecimovanou západní Evropu včetně rozbombardovaného Německa opět na nohy.
Pokud bych si já měl na základě těchto historických zkušeností vybrat s kým chci kamarádit a spolupracovat, pak bych se určitě orientoval na USA. Rusko, potažmo SSSR nikdy nebylo naším kamarádem, ale jak je ve starém vousatém vtipu řečeno, bratrem. Příbuzné si totiž vybírat nemůžeme.
ČSSD se stále víc odhaluje. Pokud si nyní zve ruské generály, aby dala najevo svůj postoj vůči radaru, pak zašla dál než nereformovatelní komunisté. ČSSD tak dává voličům jasný vzkaz na kterou světovou stranu se orientuje a čí sféra vlivu je jí bližší. Gottwald neblahé paměti se jezdil do Ruska učit, jak zakroutit demokracii krkem.
Pokud ČSSD nyní deklaruje, že je jí bližší spolupráce s bývalým okupantem, který se na nic neptal a vtrhl na naše území s tanky, střílel po bezbranných lidech a násilně odvlekl vládu na své území, před spoluprací s partnerem, který nejprve slušně požádal o vstup a nyní slušně čeká, zda se mu dostane povolení ke vstupu, tak to hodně naznačuje o tom, jak to ČSSD s námi opravdu myslí.
Ve včerejším večerním pořadu "Události, komentáře" došlo k několika zajímavým okamžikům. Nejprve Alexandr Vondra v reakci na tiskovku generála Bužinského v Lidovém domě zareagoval slovy: "To skutečně vypadá, že někdy ČSSD dneska nebo aspoň část z ní je řízena ruskou vojenskou rozvědkou dokonce do té míry, že generál mluví na tiskové konferenci v jejich Lidovém domě..."
Předseda ČSSD Paroubek byl v pořadu účastí ruského generála na tiskovce ČSSD poněkud rozezlen, nicméně se domnívám, že nemluvil pravdu, když tvrdil, že o tom neměl ani ponětí. Jiřímu Paroubkovi evidentně vadilo, že jeho stínový ministr Hulínský pozval generála Bužinského do Lidového domu. Není divu. Rusko je pro nás stále okupant a o jeho mocenských choutkách a touze stát se znovu jedním ze světových hegemonů jsme dnes a denně samotným Ruskem přesvědčováni.
ČSSD si musí ve své orientaci na Rusko počínat opatrně a toho si je předseda Paroubek plně vědom. Proto ho muselo rozčílit, že jeho blízcí spolupracovníci na opatrnost zcela zapomněli. U Jiřího Paroubka se projevila opět jeho pravá tvář, která vždy při jeho rozčilení vyleze přes masku hodného strejdy na povrch.
Na Vondrova slova o dojmu a pocitech z řízení ruskou vojenskou rozvědkou zareagoval tradičně - urážkami. Vondru nepřímo nazval opilcem a přímo hlupákem. Přitom bylo tak jednoduché Vondrova slova odmítnout elegantně. Jenže Paroubek není Zeman a znovu se potvrzuje, že Paroubek je proti Zemanovi pouze IV. cenová skupina.
Počet odpůrců radaru stále klesá. Podle nejnovějšího průzkumu je proti radaru už jen 48% dotazovaných. Včerejší "masová" demonstrace odpůrců z celé republiky přilákala necelé dvě tisícovky lidí, podle jiných zdrojů sotva tisícovku, převážně komunistických důchodců. Bývalí hladovkáři se chystají po podpisu smlouvy znovu hladovkovat.
Doufám, že tentokráte půjde skutečně o hladovku a ne jen pouhou hru na hladovění. Když už jsou hladovkáři tak zásadoví, tak by skutečně měli za své zásady hladovět a ne se jen tímto způsobem zviditelňovat a přitom se krmit polévkami. Pokud chtějí za svou pravdu zemřít, budiž, je to jejich rozhodnutí. Pokud by svou hladovku dotáhli do úplného konce, pak se domnívám, že by došlo k malému, ale přesto významnému zvýšení celosvětového inteligenčního kvocientu a starosta Trokavce by po nich pojmenoval náves.
Občané - voliči by si měli srovnat, zda je pro ně lepší volit orientaci na USA nebo na Rusko. Zkušeností by měl náš národ mít vcelku dost. Pro mě, jako pravicově smýšlejícího člověka je volba vcelku jasná. Strana, která se bratříčkuje s Rusy, kteří kam přišli, tam sedm let tráva nerostla, strana, která podporuje levicové prožírání budoucnosti na úkor příštích generací ale mou volbou nikdy nebude.
Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.soscr.cz
