Brněnský Starlet slavil 40

Na sklonku května se v Brně konala oslava čtyřiceti let trvání taneční školy Starlet, na kterou jsem se díky kamarádce, která tímto klubem prošla, dostal.

Vladimír a Vlasta Buryanovi zasvětili svůj život tanci a snad každý, kdo se kdy okolo tance trochu profesionálněji pohyboval, jejich jména zná velice dobře, stejně jako proslulá taneční soustředění ve Skryjích.

Na počátku stál taneční klub Brdětan, který vznikl o deset let dříve. Je s podivem, že když se později na stranické funkcionářské úrovni rozhodovalo o názvu klubu, byl povolen anglický název Starlet (Hvězdička) a Brdětan (BRněnská DĚcka TANcují) zamítnut, protože šlo prý o málo český název.

Manželé Buryanovi přichystali v Boby centru velkou podívanou všemožných tanečních vystoupení. Těchto vystoupení bylo celkem 24, ale některá vystoupení se skládala z více než jednoho tance. Vystoupení měla různou úroveň, představili se snad všichni, kteří mají se současným Starletem co do činění.

Bylo tak možno vidět nemotorná vystoupení dětských párů, přes hobby páry dospělých a seniorů, až po vystoupení na špičkové profesionální úrovni. Z všech vystoupení mne několik velmi zaujalo a pár vysloveně nadchlo.

V první řadě mne zaujalo vystoupení Tomáše Nerudy a jeho kolektivu se street dance. Tomáš Neruda je špička v tomto oboru a vystoupil společně se svými svěřenci. Street dance není má parketa, přesto jsem si nemohl nevšimnout, že vystoupení je pouze průměrné. Ale jak výše psáno, nešlo o to vidět vše jen špičkově provedeno, ale ukázat vše, čím dnešní Starlet žije. Na závěr tohoto vystoupení předvedl Tomáš Neruda své umění a ukázal, že je špičkou právem.

Druhým podobným vystoupením byl hip-hop v podání mistrů republiky v latinskoamerických tancích manželů Böhmových. Na tom by vcelku nebylo nic zvláštního, pokud by se nejednalo o mistry republiky z let 1980-1984. Tento pár by i ve svém pokročilém věku strčil do kapsy leckteré mladíky svým nasazením a chutí do tance.

Michal Horníček a Yana Grishchenko jsou juniorským špičkovým párem. Na večeru předvedli jak latinsko-americké tak standardní tance. Páru očividně víc svědčí latina a je velkým příslibem do budoucna.

Nemohl jsem si ale nevšimnout, že pár trpí v určitých okamžicích strojovostí, je patrné, že v těchto pasážích se pár pohybuje naučeně, bez osobního prožitku a emocí. To v konečném vyznění snižuje celkový dojem z vystoupení. Tento pár předvedl svou sambu, rumbu, paso-doble (na to jsem se těšil a byl jsem poněkud zklamán), waltz, tango a quickstep.

Pokud bych měl říci, který tanec byl v podání tohoto páru nejlepší, pak asi rumba následována quickstepem. Tento pár má vynikající zázemí v Michalově otci, který Michala trénuje od malička a pár absolvuje velké množství soutěží v zahraničí. Rozhodně má tento pár ještě hodně před sebou a v budoucnu se ukáže, zda má sílu prosadit se mezi evropskou špičku.

Petr a Hana Palátovi zaskočili na poslední chvíli za Honzu Kohouta a jejich standardní vystoupení bylo jako vždy velmi precizní. Hana si i přes další porod udržela svou štíhlou postavu a na páru vůbec nebylo znát, že by absolvoval nucenou přestávku, protože neztratil vůbec nic ze svého tanečního umění.

Tento pár mezinárodní třídy předvedl hostům slowfox, valčík a quickstep. Po technické stránce nešlo páru vůbec nic vytknout, snad jen určitou chladnost projevu. Ačkoli jde o standardní tance, které nejsou divácky tak atraktivní jako latina právě pro svou svázanost, dnešní trend je více živočišnější s větším emocionálním nábojem.

Dnešní standard se blíží latině větší prací vršku, dynamičností a právě větší emočností projevu. Manželé Palátovi jsou v širší taneční špičce a na jejich vystoupení se zákonitě muselo projevit, že bylo pro ně nečekané a na poslední chvíli.

Ze tří tanců, které Petr s Hanou předvedli se mi nevíce zamlouval slowfox, který splňoval snad vše, co lze od tohoto tance očekávat. Dynamičnost, eleganci, čistotu provedení. Manželé Palátovi jsou v současnosti tím nejlepším párem ve standardu, které Starlet má. Za zmínku rovněž stojí vystoupení bývalého špičkového páru manželů Wolkových, kteří i ve svém pokročilejším věku by dokázali spoustu mladíků předčit.

Taneční oslava se pomalu blížila ke svému závěru a ten večer vytížené taneční páry, z nichž některé měly v nohách snad deset vystoupení, utvořily předehru k záverečnému bonbónku v podobě ukázky latinsko-amerických tanců páru mezinárodní třídy Vladimíra Kopřivy a Lenky Stixové.

Tento pár předvedl sambu, rumbu a paso-doble, které bylo opravdovým zlatým hřebem celého večera. Neuvěřitelná přirozenost, s kterou tento pár předváděl ty nejobtížnější figury společně ruku v ruce s dokonalou technikou by musely nadchnout i toho, kdo se okolo tance nepohybuje.

Je s podivem, že tento pár na letošním Mistrovství republiky neprošel přes opravné kolo a skončil celkově na 37.-38. místě. Rozhodně tento pár předvedl tanec na špičkové úrovni, kam by se zcela určitě chtěla dostat drtivá většina párů, které s tancem teprve začínají. Stejně tak drtivá většina párů může o tom jenom snít, protože je zapotřebí talentu a tvrdé práce a dnešním mladým chybí buď jedno nebo druhé, leckdy oboje.

Konečnou tečku za celým večerem udělalo hromadné vystoupení současných i bývalých členů klubu K1. Bylo zajímavé vidět dnešní taneční důchodce a porotce při komicky laděném vystoupení proti mladým tanečníkům. Tato show u které se celé Boby centrum výborně bavilo podtrhla osoba hlavního protagonisty s maskou pana Buryana, který obě taneční skupiny "dirigoval". Nešlo o nikoho jiného než starleťáckého odchovance, výborného tanečníka a trenéra Járu Kuneše.

Celý večer byl věnován tanci a vzpomínce na uplynulých padesát let od založení Brdětanu a čtyřicet let od založení Starletu. Vladimír Buryan, který do dnešních dnů vydržel celých padesát let vychovávat další adepty tanečního sportu v tanečních kurzech by si zasloužil metál. Takových lidí je v republice hodně málo.

Závěrem bych chtěl Starletu poděkovat za překrásný večer a chtěl bych touto cestou popřát hodně štěstí do dalších let, ať už bude pokračovatelem ve vedení Starletu kdokoli. Tento klub má své pevné místo na taneční mapě a byla by věčná škoda, pokud by tato zavedená značka někdy měla zaniknout.