V sobotním rozhovoru Bohuslav Sobotka tvrdí: "Krize nás donutila šetřit se sliby". Evidentně ale krize nenaučila socialisty rozumně hospodařit, ba ani šetřit s těmi zmíněnými sliby. Bohuslav Sobotka si v rozhovoru krásně odporuje.
Zdroj: rath.bloguje.cz
Český nejpopulárnější politik v rozhovoru příliš do rohu zahnán nebyl. Přesto si dokázal mnohdy odporovat a popírat svá vlastní slova. Poměrně rozumná stanoviska jsou střídána utopickými představami inspirovanými touhou vše přerozdělovat, aby se měli všichni stejně... špatně.
Hned na první otázku, zda i v rodině utrácí víc než kolik vydělá odpovídá, že se rozhodně snaží víc neutrácet. V případě státu to podle Bohuslava Sobotky nejde, protože "máme větší a dražší rozsah veřejných služeb než jsou pravidelné příjmy", jinými slovy, stát utrácí víc než kolik vydělá proto, že stát utrácí víc než kolik vydělá. To je tedy, panečku, objev, na ten bychom bez exministra financí nepřišli.
Česká republika podle Bohuslava Sobotky řeší deficit státního rozpočtu od roku 1995. Proč tedy socialisté, kteří vládli osm let s tím nic neudělali? Naopak za jejich vlády se deficitní hospodaření krutě propadlo do červených čísel. Nárůst mandatorních výdajů byl tak ohromný, že dnes mandatorní výdaje spotřebovávají zhruba 80% státního rozpočtu a za těchto okolností je velice těžké se systémem něco provést nebo méně utrácet.
Pro hnidopichy jen malá poznámka. Mandatorní výdaje jsou povinné státní výdaje, které se prostě vydat musí i kdyby na chleba nebylo. Každá následující vláda ať je jaká chce a ať ji vede ten či onen tyto peníze vydat musí. Rapidním zvýšením mandatorních výdajů došlo k situaci, kdy každá budoucí vláda musí chtě nechtě v utrácení pokračovat.
Bohuslav Sobotka tvrdí, že si uvědomuje vážnost situace a nutnost snižovat deficit a proto je nutné zastavit snižování daní a spíše pomýšlet na jejich zvýšení. To je v dnešní situaci, bohužel, asi jediný možný a hodně nepopulární způsob, jak zastavit zadlužování státu. Jenže to by Bohuslav Sobotka nesměl být socialista a navíc členem strany, která je čím dál tím víc populistická.
Na jedné straně Bohuslav Sobotka volá po snížení deficitu i za cenu nepopulárního zvýšení daní, které se dotkne všech a po speciálních "milionářských" daních, jejichž výnos je pofiderních pět miliard, ale takto vybrané peníze chce hned rozdat. Ať se na mě pan Sobotka nezlobí, ale tohle je nápad hodný hospodářského zvířete a ne rozumně uvažujícícho člověka.
Jak chce snížit deficit, když vybrané peníze hned vyhodí oknem na dárečky v podobě třináctých důchodů nebo na sociální služby? Jak říká jedna z nejlepších postav Jean-Paula Belmonda "časy jsou zlé, Kamile". Právě v těchto zlých dobách si nesmíme dovolit tolik utrácet na dluh a navíc peníze hodit do okamžité spotřeby.
Muž z vedení našich socialistů znovu tvrdí, že chce důchodcům, kteří jsou v době krize tou nejzabezpečenější skupinou obyvatelstva, protože ceny stagnují nebo dokonce klesají, nehrozí jim ztráta zaměstnání a svůj důchod mají až do bankrotu státu jistý, přilepšit ze státních dividend ČEZu.
Státní dividendy z ČEZu mají zákonem dané účely, na které se mohou použít, například na ekologická opatření. Bohuslav Sobotka na otázku, zda chce tyto peníze jednoduše vzít a ničím nenahradit odpovídá, že to není složité: "Stačí změna zákona a rozšíření účelů, na které se to dá použít." Takže exministr financí potvrdil, že by se dividendy z ČEZu vzaly a na úkor třeba právě ekologických opatření rozdaly na přilepšenou důchodcům. Hurá, socialisté našli další zdroj financí, který je možno rozházet.
Bohuslav Sobotka považuje za velký problém nejen náš, ale celé EU daňové ráje a chce proti nim bojovat. Proč by takovým daňovým rájem nemohlo být třeba právě Česko? Kdybychom měli nížší daně, přilákalo by to sem spoustu firem z celého světa a náš daňový výnos by byl určitě daleko vyšší než za současné situace. Jenže to by nám EU nedovolila, protože bychom byli pro svět příliš lákaví a na evropské mocipány by to mohlo mít opačný vliv. I proto činí EU nátlak vůči Irsku, kde jsou daně nižší než jinde.
Exministr financí říká: "I my 'slibujeme' méně než předtím. Ale nebyly to sliby v podobě jak si to představujete, to byly programy na zlepšení života obyvatel." Možná by stálo za zmínku připomenout Sobotkova slova po volbách v roce 2002, kdy prohlásil, že "sliby nebyly zasazeny do reálného rámce".
Slíbit se může klidně i oranžové z nebe. Jenže nikde nelétají pečení holubi do úst a každý rozumně uvažující tvor neutrácí víc než kolik vydělá. Socialisté jsou v utrácení kabrňáci a jejich představy by znamenaly alespoň výdaje tří ročních rozpočtů na rok jediný. Protože to je neproveditelné, hledají jinou cestu, především ve vyšších daních.
Socialistickým ideálem jsou stoprocentní daně a vyplácení dávek všem. Populistické rozdávání vypůjčených peněz, vyhazování miliard do spotřeby místo jejich investování do budoucna, to jsou průvodní znaky našich socialistů, Bohuslava Sobotku nevyjímaje.
Důchodová reforma je podle něj nutná, ale nejdříve se prý musí socialisté dohodnout. Na důchodové reformě se pracuje už docela slušnou řádku let a povětšinou socialisté práci na reformě a vyjednávání bojkotovali nebo přímo shodili ze stolu, protože nebylo vysloveně po jejich.
Jsem rád, že socialisté šetří se sliby, jak říká Bohuslav Sobotka a vyšší sociální dávky, třinácté důchody, sociální výdaje a předvolební úplatky naši státní kasu nijak nezatíží. Vždyť se přeci oškubou bohatí o pět miliard (zlaté oči, které to viděly), seberou se peníze určené pro jiné účely jako například pro ekologická opatření nebo na fond dopravy (budeme mít japonské silnice "samajama"?) a vyhodí se oknem do okamžité spotřeby. Hlavně, že se tím sníží naše zadlužování.
Jsem rád, že máme tak excelentního ekonoma, který příčinu, že stát utrácí víc než kolik vydělá vidí v tom, že stát utrácí víc než kolik vydělá. A hlavně se těším, až, pokud by socialisté vyhráli příští parlamentní volby, opět tento geniální ekonomický mág a žonglér s miliardami předstoupí před národ a řekne, že sliby znovu nebyly zasazeny do reálného rámce, takže se jen zvýší daně a mandatorní výdaje a půjde si zase někam vypůjčit na vyplacení důchodů.
