Vodítková poradna 2 - Jak psát petici

Druhý díl mé vodítkové sebeobrany, tentokrát o psaní petic. ;-)

Vážený pane, obracím se na Vás s prosbou. Máme problém s vyhláškou města o pohybu a chovu psů ve městě. Určili nám 3 místa na venčení bez vodítek, ale s náhubkem, místa jsou až na jedno, špatně přístupné, u silnice a samý bordel. Máme nasbíráno spoustu podpisů, ale nevíme, jak sestavit petici a jestli máme nějakou šanci. Jinak psi musí být čipovaní, neustále na vodítku a i s náhubkem. To přeci není normální. Moc Vás prosím o radu, vaše petice proti vodítkům byla super. Děkuji a přeji hezký den. Paní L.

Normální to není. ;-) Je to ovšem bohužel běžná praxe. ;-/ Radí se v těchhle případech těžko. Když bude starosta zavilý nepřítel psů nebo hyperaktivní blb, těžko nějak zabráníte, aby podobnou vyhlášku nenavrhl a bohužel i ve většině případů neprosadil. Bohužel, funkce ve státní správě a samosprávě jsou pro hyperaktivní blby velmi přitažlivé, a celý legislativní vývoj (nejen v ČR, ale v EU i Americe) směřuje k přebujelému regulování každého prdu daňového poplatníka, ač se zdá podivným ba přímo podezřelým, že některé zhovadilosti (krmení holubů, plivání na chodník apod.) mohou úřadům u občanů vůbec procházet.

Poměrně jednoduché řešení - nevolit do zastupitelstev pitomce, se v praxi jaksi míjí účinkem, takže nám zřejmě ex-post skutečně zbývají pouze ty petice plus občanská neposlušnost. Občanská neposlušnost je poměrně účinným - a dle mého velmi nedoceňovaným ;o) - řešením situace, kdy úřad škrtem pera od stolu v kanceláři navodí dlouhodobě neudržitelnou situaci, např. stanoví místní vyhláškou několika tisícům psů ve městě běhat pouze na vyhražené stovce metrů čtverečních.

Petice je původně právo oslovit panovníka, dříve vyhrazené jenom oprávněným, kterými byli příslušnící vyššího stavu aristokracie. Toto právo tehdy obsahovalo i pokrokovou beztrestnost těch, kteří petici podávali. (zdroj: wikipedie)

V dnešní době se petice podávají podle zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním. Petiční zákon č. 85/1990 Sb. byl navržen a schválen v době, kdy se po sametové revoluci ještě nevzpamatoval komunistický státní úřednický aparát ze změny poměrů. Zákony tehdy byly krátké, jednoduché a pochopitelné, ;o) ale pro jistotu po cimrmanovsku ;-) "zopakuji ještě jednou", o co ve zmíněném zákonu běží.

HLAVNÍ ZÁSADY (zdroj: obcan.ecn.cz)

* Každý z nás má právo se obracet na státní orgány s peticemi v záležitostech, jež patří do působnosti těchto orgánů. Peticí se lze v zásadě domáhat čehokoliv, nesmí se jí však zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí se jí vyzývat k porušování ústavy a zákonů.

* Petice musí být písemná. Petici může sepsat jednotlivec nebo s jinými vytvořit petiční výbor (ten však není právnickou osobou). Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

* Na petici musí být uvedeno: - text petice - jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil nebo jména, příjmení a bydliště všech členů výboru - jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat - adresát petice (správní orgán) a datum.

* Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena, a dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat.

* Každá osoba, která petici podepíše, musí uvést: jméno a příjmení a bydliště. Nemusí tedy uvádět rodné číslo. Petici může podepsat i cizinec. (Listina základních práv a svobod (čl. 18) stanoví, že petiční právo má každý, tedy i cizinec. Pokud nemůže uvést trvalý pobyt, uvede adresu faktického pobytu.)

* Organizátoři petice mohou k podpisu petice vyzývat všemi způsoby, které neodporují zákonu.

* Petice a podpisové archy mohou být vystaveny též na místech přístupných veřejnosti, k tomu nepotřebujete povolení státního orgánu (pro zábor veřejného prostranství apod.) ani to nemusíte oznamovat (jako u veřejného shromáždění). Při shromažďování podpisů však nesmí dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

* Orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout; nepatří-li věc do jeho působnosti, je povinen petici do 5 dnů postoupit příslušnému orgánu a uvědomit o tom toho, kdo ji podal.

* Orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět iniciátorům petice. Odpověď má obsahovat stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

* Proti odpovědi úřadu nebo jeho nečinnosti se nelze v zásadě bránit žádnými účinnými právními prostředky, můžete ale podat stížnost, vystoupit na jednání zastupitelstva, věc medializovat apod.

Petice a ochrana osobních údajů

Vzhledem k tomu, že při výkonu práva petičního je zacházeno s osobními údaji (jméno a příjmení a adresa signatářů petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petičním a zákona č 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

Organizátor petice je povinen shromažďovat a zpracovávat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu a uchovávat je pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Získané údaje nesmí předávat jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena.

Signatáři však nemusí dávat souhlas se zpracováním a není je třeba informovat ve smyslu § 11 zákona č. 101/2000 Sb. ani není třeba zpracování osobních údajů (shromažďování podpisů pod petici, předávání petičních archů apod.) oznamovat Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Zákon o ochraně osobních údajů však nezavazuje pouze toho, kdo petici podává, ale i úřad, jemuž byla předána. Ten např. nesmí osobní údaje signatářů bez jejich souhlasu předat třetí osobě.

Je důležité, aby petice měla uvedené náležitosti, neboť neochota volených zastupitelů řešit problémy občanů (které v případě psích vyhlášek sami způsobili) je mnohdy pozoruhodná, jak dokazuje i následující odstavec.

Při zasedání zastupitelstva v jednom nejmenovaném městě, kde několik občanů adresovalo na radnici dokument, ve kterém si stěžovali na špatnou situaci s kontejnery na odpad, jeden ze zastupitelů pronesl před přítomnými občany větu, nad kterou zůstává rozum stát. "Já si myslím, že bychom se touto stížností neměli zabývat, protože ani nevíme, jestli je to stížnost nebo petice, a pokud by to byla petice, pak není podle petičního zákona, neboť tam nikde není uveden petiční výbor." (zdroj: internet)

V textu petice (případně při jednáních se zastupitelstvem) doporučuji držet se následujících faktů:

1) Majitelé psů jsou regulérní DAŇOVÍ POPLATNÍCI. Platí daně, a chtějí za to od státu (potažmo od samosprávy, tj. obcí) nějaké služby, servis. Majitelé psů jsou skupinou nemalou (40% domácností v ČR chová psa), takže ty daně FAKT stojí za to! Krom toho platí diskriminační poplatek za psa (v rozdílné výši v různých obcích). Podobný poplatek žádná jiná skupina obyvatel NEPLATÍ. Službou občanům si majitelé psů nepředstavují zákazy, příkazy a buzerace. Srovnejte např. s cyklisty: těm se za veřejné peníze budují cyklostezky. Žádejte podobný servis! Bylo by tak absurdní požadovat budování "psích stezek"? ;-) Dejte názorný příklad: cyklistu by také zřejmě nebavilo jezdit kolem dokola po milostivě vyhražené stovce metrů čtverečních, tak jako majitele psa (a psa) nebaví venčit se bez vodítka na milostivě vyhraženém uprášeném plácku u frekventované cesty.

2) Dle zákona o obcích mají obce v "popisu práce" udržování veřejného pořádku. Ovšem poslušný pes, který při venčení nijak NEOHROŽUJE veřejný pořádek (tj. neútočí na lidi, nepere se s ostatními psy, neběhá mezi auty po frekventovaných komunikacích apod.) žádný veřejný pořádek nenarušuje. Zákon na ochranu zvířat zcela jasně a nezpochybnitelně říká, že za týrání zvířete se mimo jiné považuje: "OMEZOVAT BEZ NUTNOSTI SVOBODU POHYBU NUTNOU PRO ZVÍŘE URČITÉHO DRUHU, POKUD BY OMEZOVÁNÍ ZPŮSOBILO UTRPENÍ ZVÍŘETE..." Obce se mají se starat o udržení "veřejného pořádku", a ten při venčení poslušného psa ohrožen není. Každý zákon je jakékoli místní vyhlášce NADŘAZEN. A pes potřebuje ke svému zdravému vývoji POHYB. Pes na vodítku bez pohybu a socializace s ostatními psy a lidmi se zřejmě stane nevyzpytatelným, agresivním tvorem.

3) Za psa je zodpovědný jeho MAJITEL. Ne stát nebo obec, ale MAJITEL. Lidi nejsou nesvéprávní pitomci, kterým je nutno vše nalinkovat. A mělo by platit: čím větší regulace, tím menší zodpovědnost. Přebere snad obec svou prapodivnou vyhláškou zodpovědnost za psy, a bude hradit případné škody, které způsobí? Ne? Tak ať nechá na svých svéprávných rezidentech - kteří své vlastní psy koneckonců sami nejlépe znají - kdy psa z vodítka vypustit a kdy ne! Převážná většina chovatelů psů jsou zcela NORMÁLNÍ lidé, kteří chápou, že např. v centru města pes patří na vodítko, a že nenechat psa chodit k lidem, kteří o to nestojí, je jistým znakem slušného chování.

4) Apelujte na zdravý rozum. S ohledem na počty psů v ČR (které místní úřady zaregistrovali a pobírají za ně poplatky) ;-) jsou stávající místa určená k jejich venčení bez vodítka naprosto nevyhovující počtem i kvalitou. Rozumně uvažující člověk (a to dokonce i naštvaný starosta, kterému nějaký volně pobíhající psík počůral nohavici) ;-) by měl uznat, že podobným nařízením odsoudí chovatele psů do rolí "přestupců zákona", neboť jim nezbude nic jiného, než vyhlášku porušovat. Co bude obec dělat, až ke hromadnému porušování vyhlášky dojde? Bude se tvářit, že se nic neděje? K čemu jsou potom taková podivná direktiva? Každý schopný velitel v armádě ví, že nejsnáze se zdiskredituje vydáváním nesplnitelných rozkazů.

Petice se v literatuře doporučují využít pouze podpůrně k jiným způsobům řešení daných problémů. Čas a energie, které sbírání podpisů pod petici vyžaduje, jsou nemalé. Je dobré pečlivě zvážit, zda je vůbec v silách petičního výboru nasbírat tolik podpisů, aby petice měla určitou váhu. Z vlastních zkušeností vím, že mnoho majitelů psů nad psími vyhláškami prostě jenom mávne rukou, protože si myslí, že se jich to netýká. Jedna babička, kterou jsem při venčení psa potkal, mě úplně konsternovala prohlášením: "Ále - to se mě netýká, já mám MALÉHO psa, ten nemusí být na vodítku. To se týká vás, vy máte VELKÉHO psa..." ;o)

Jedna diskutérka z I-dnes, pyšná majitelka zlatého retrívra, mne neméně konsternovala svým postojem, že retrívři můžou klidně běhat volně, protože nikomu nic nedělají, ale pitbulové by měli být stále na vodítku a s košem. ;o) A ještě dodala: "Sorry, ale nejsme na stejné lodi!" ;o) Tak tedy, já OSOBNĚ jsem toho názoru, že V TOMHLE bychom měli my, majitelé a chovatelé psů, držet pohromadě, ať už máme psa malého, velkého, s chlupama či bez...

Materiály ke stažení:

Zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním Petice vzor

********

Poraďte zde v diskuzi paní L.! ;-) Případně napište radu přímo do Vodítkové poradny: Vodítková poradna Paní L. jistě vaše rady ocení. :-)

------------------------------

Více podobných článků na mém weblogu: tuat WEB. :-)