jejda to nebyla sranda?

hm.. tak 1,2,3 a bez cizich slov: vy date penize do banky-presneji-prevedou vam je za praci z firemniho uctu, tim se navysi ucet ktery ma cela banka v Ceske narodni bance, protoze vam cast penez na uctu zustane zvysi se za vsechny klienty dohromady zustatek cele banky u CNB to jsou kratkodobe pohledavky a zavazky a s nimi banka moc nenadela, samozrejme muze dat kratkodoby uver napr kreditni kartou nebo kontokorent ale kdykoli ho da tak ti kdo dostali tuto pujcku a vyberou ji vyberou penize i celkoveho uctu u cnb. Jsou velmi komplikovana pravidla jaka aktiva tedy + musi banka mit- jsou to lhotovost (stav uctu) cene papiry, dluzni upisy, zastavy atd.. Takze kdyz banka da pujcku v ucetnictvi celou castku kterou vam prevede odepise z uctu aktiva na ucet pohledavky a uz je nema a nemuze tedy dale pujcovat. Pritom ucet aktiva se tvori predevsim z terminovanych vkladu, poku si jej zalozite banka penize ma jako aktiva a zaroven ma snizenu vlastni hodnotu o zavazek. cili 1. z kratkodobych vkladu lze jen malou cast pujcit a jen kratkodobe. 2 terminovane vklady ktere pujcky kryji nemate na svem uctu a za 3 pujcky si vybirate, nenechavate je na uctu (to ze mate kontokorent a muzete do- neznamena, ze banka vytvorila penize, taky pokud prekrocite dobu do kdy mate vratit vsimnete si, ze banka vytvori sub ucet-pujcku a na tu vam strhava splatky.

Re: jejda to nebyla sranda?

kdyby to bylo tak, ze by kdokoli menil mnozstvi penez na trhu - nektere vlady prostrednictvim narodni banky opravdu udelali, ale rozhodne to nemohou udelat banky komercni. co se stane: v obehu zacne byt vic penez, nez je na trhu zbozi, pokud je to ekonomika svobodna zacne zbozi zdrazovat (je ho stale mene a penez dost) a zacne inflace ktera v nejhorsim stadiu ekonomiku uplne znici- stalo se to v Nemecku po 1.sv valce, v Argentine na konci min.st. atd... Pokud je to ekonomika rizena (komunisticka) lide proste za penize vykoupi vsechno naebo vetsinu zbozi a zbozi je malo nebo neni vubec (Korea, Kuba...) cili z penez se zase stanou papirky bez hodnoty. Cili aby ekonomika fungovala musi byt v obehu stale stejne mnozstvi penez jak v hotovosti tak na uctech, pokud by bzlo jak jste vymyslel dopadlo by to jak jsem vyse popsal. Staci toto vysvetleni?

Dekuji autorovi

Konecne zase nekdo kdo pouziva mozek a skutecne rozhrne problem az uplne do dna. Protoze vazeni, ono se to zda mozna absurdni, ale takova je realita, vsechno to je v podstate jenom hra s virtualnimi cisly...

A ke katastrofe dnes chybi jen krucek... Treba takovy bankrot Recka. Proc si myslite ze ho EU tak drzi, proc dotuje a dotuje a dotuje a padnout jej nenecha a kdyz tak velmi kontrolovane? Dokazete si vubec predstavit ty dusledky kdyby se jenom v tom jednom state lidi rozhodli veskere penize ktere maji na uctech vybrat?

Re: Dekuji autorovi

prectete si co jsem napsal to co pisete je nonsence

jsem naprosto mimo :-)

vážení diskutující :-) pokud zde ještě budete přispívat nějakými vstupy, čiňte tak prosím k věci... komentáře k mému ekonomickému a matematickému vzdělání si prosím nechte pro sebe :-D

.

pokud s uvedenou mechanikou tvorby peněz nesouhlasíte, napište: "je to hovadina, protože 1)..... 2)..... 3....." ;-) to popsané schéma tvorby elektronických peněz je převzaté z bookletu "modern money mechanics" chicagské pobočky fedu... buď tam tedy vůbec nevěděli, co píšou, nebo byl prezident pobočky děsnej srandista - pustil do éteru ptákovinu, a teď se strašně řeže, jak mu to všichni sbaštili ;-)

.

já se velmi rád nechám poučit od někoho chytřejšího, nemyslím si, že bych měl patent na rozum ;-) a slibuju, že dokonce uvedu opravu v mém článku, když mi nějaký milton friedman procvičující si zde češtinu bude nějakým rozumným způsobem oponovat ;-)

Re: jsem naprosto mimo :-)

ale jo, jako učebnicovej příklad to takhle funguje, to snad nikdo nerozporoval :) problém je, že obvykle ta banka nenajde dostatek solventních zájemců o její suprvýhodné úvěry... mrkněte se do rozvahy nějaké banky, jsou na netu... vklady výrazně převyšují poskytnuté úvěry.

a každému úvěru samozřejmě odpovídá vklad (ne jak mylně diletanti pochopí, že se jedna koruna rozpůjčuje 10x), takže v případě špatných, nevratných úvěrů bude ta banka mít problém ty vklady vrátit a pravděpodobně tedy zkrachuje, ne že "bude jen o pár virtuálních eur chudší".

Jste naprosto mimo

Vážený pane, jak píše assco pode mnou, všechno se dá nádherně okecat. Ve Vašem případě je evidentní, že nemáte ani základního ekonomického vzdělání. Vytrhnete jednu malou část z kontextu a rozvinete absurdní teorii. Obávám se, že nemáte ani matematického vzdělání, neboť by Vás napadlo, že Vaše finanční perpetum mobile nemůže reálně existovat. Ono totiž v ekonomice, když půjčujete peníze, jsou tzv. úroky. Tyto úroky vysávají část z vyrobených prostředků, v případě makroekonomiky část z HDP. Jestliže přicházíte o tuto část, může se stát, že odvod je natolik velký, že pracujete, generujete HDP, ale nic Vám nezůstane, vyrábíte pouze na úroky a pracujete "pro radost". Je naprosto jasné, že při téměř každém podnikatelském záměru nemáte dostatek zdrojů k jeho realizaci, takže si půjčíte. Jde jenom o to, že musíte mít zkalkulováno, aby úroky a úvěr nebyly vyšší, než je vygenerovaný zisk. Jestliže byste pominul vrácení dlužné částky (což je výjimka), pořád zbývají úroky, které platit musíte...

Re: Jste naprosto mimo

Víc se mi sem nevešlo, ale stejně považuji za zbytečné Vám cokoliv dále vysvětlovat. Myslím, že budete o své "pravdě" přesvědčen. No, možná by to šlo takhle: jděte do banky a půjčte si pár set tisíc korun. Pak, když nebudete mít na splátky úroků a úvěru, běžte do jiné banky a půjčte si další peníze. Opakujte to, pokud to půjde. No a nakonec, když to nepůjde, řekněte bankám, že se úvěry neplatí. PAK O TOM NAPIŠTE, PROSÍM, BLOG.

ne vsechno se ridi selskym rozumem ....

Docela jste mne pobavil - skvela ukazka retezeni predpokladu.... Hned ten prvni o nakladani s provoznim uverem je samozrejme spatne. Ale zase je to pekna ukazka toho, ze okecat se da cokoli a kdyz to pastevec umi stado jen nevericne zira a pak se vyda vytycenou trasou :) . Jen v realnem zivote bacha obvykle to i stadu po nejake dobe dojde, kdyz z nej delate moc volu :D. Jak rikam brilantni..... lez :D.

Re: ne vsechno se ridi selskym rozumem ....

Nič v zlom, ale Vaša reakcia je na úrovni komentov platenej gerily. Tj. univerzálny blábol, mierne editovaný pre dané téma.

Skúste konkrétne rozviesť v ktorých bodoch autor klame a v čom sa skutočnosť líši. Potom bude Váš koment stáť za pozornosť.

Banky v Česku to pochopily a začínají žít v poplatků !

Re: Banky v Česku to pochopily a začínají žít v poplatků !

Ty z nich žijou od počátku

Banky si vytvářejí peníze z ničeho ? Blbost !

Ako som prešiel diskusiu, toto je argument ľudí, čo nechcú pochopiť frakčný systém čiatočných rezerv a multiplikácie ktoré umožňuje.

"Pokud si banky vytvářejí peníze, pak přece nepotřebují žít z úvěrů! " Toto je následný argument, ktorý toto nepochopenie produkuje.

Tu máme teda vysvetlenie, prečo tento systém funguje tak dlho a ľuďom nič nedochádza. Princíp je totiž iný. Banky skutočne vytvárajú peniaze, ale nemožu si ich pripísať ako svoj kapitál, možu vďaka nim len množiť svoj potenciál pre úverovú politiku na ktorej bohatnú.

Ak to zjednoduším úplne na kosť, princíp je nasledovný:

Predstavte si, že máte tisíc korún. Ak ich požičiate, zbohatnete na úrokoch. Hodíte dajmetomu 20% úrok a zarobíte 200 Kč. Lenže banka može tých tisíc korún požičať desiatim ľuďom súčasne. Bude mať teda svojich tisíc a na úrokoch zarobí 2000. Logicky tým navýši množstvo peňazí v obehu. Tu máte aj vysvetlenie, prečo banky strkajú úvery pod nos každému a na každom rohu.

Re: Banky si vytvářejí peníze z ničeho ? Blbost !

já myslím, že ten mechanismus tvorby peněz nikdo nepopírá, nebo ano? :-D

modern money mechanics od fedu je poměrně známá brožurka a všechny státy jedou podle ní ;-) základem je

předpoklad, že střadatelé si nikdy nevyzvednou všechny peníze, které v

bance mají, takže banky můžou půjčovat více, než kolik jim leží v

sejfu... na to přišli už ve středověku v itálii ;-)

viděl bych tam pár nepřesností

k devalvaci, kterou se běžne "krmili" problémy států: samozřejmě, že to někdo zaplatil. Lidi, co měli uloženy peníze. Ti, co střádali na důchod - ti všichni dostali peníze za svou práci, pak jim nemalá část peněz vyšumněla a tak svou prací (resp. hodnotou, o kterou díky devalvaci přišli) splatili dluh státu.

Totéž zlatý standard: ten fungoval v momentě, kdy byla produktivita víceméně stejná. Resp. nárust produktivity byl krytý těžbou nového zlata. Posledních pár desetiletí ale produktivita šla nahoru velmi razantně, pokud by byl zlatý standard, tak by nebylo možno získat o tolik víc zlata. Docházelo by tedy k nárustu hodnoty peněz (deflaci), následkem toho by se vyplatilo peníze schovávat doma, protože jejich cena by s časem rostla (ze stejného důvody inflace způsobuje, že se vyplatí peníze utrácet). Takže by se přestalo kupovat, nastaly by krachy... a asi by to docela rozložilo ekonomiku. Myslím, že ta i se silnou deflací umí poradit mnohem hůř, než s inflací.

Re: viděl bych tam pár nepřesností

Zas ten nesmysl se zlou deflací? V druhé polovině 19. století byla v USA kontinuální deflace. Ve stejném období jejich ekonomika rostla 4-5% ročně.

řezník

Tvrzení, že si řezník půjčí 90 tis. a uloží je do banky je málo přesvědčivé. Úrok ze vkladů je vždy nižší než úrok z ´věru, jinak by banky prodělávaly. Celá úvaha je proto založena na nesprávném předpokladu.

Současné dluhy států i mnohýchspolečností a jednotlivců jsou nesplatitelné, ale z jiných důvodů.

Re: řezník

Vtip je v tom, že on si ich do banky ani ukladať nemusí. Banka mu totiž sama vytvorí účet z ktorých si tie peniaze može čerpať. A frakčný systém čiastočných rezerv umožňuje použiť tento nový účet ako nový základ pre ďaľšie úvery.

Vystihuje to táto veta z návrhu zrušenia frakčného systému, ktorý neprešiel ( samozrejme ) v britskom parlamente:

"banka buď požičia vaše peniaze niekomu inému, alebo ich bude uchovávať v bezpečí, ale v žiadnom prípade nemá nárok na to, aby s nimi nakladala obomi spôsobmi súčasne!"

A presne toto sa teraz deje.

Možná se zasmějete,

Re: Možná se zasmějete,

ale myslím si , že peníze jsou kryté prací ale produktivní prací  která má konkrétní výsledek. Protože tou se vytváří hodnoty,

které je možné pomocí peněz jako prostředku směny ocenit a směnit. Pokud převažuje vytváření hodnot a tvoří se nadhodnoty je přeci logické , že se musí přitisknout i papírky, když si je ti šikovnější štosují.