Je to asi dva měsíce, co se na internetu objevila data ukradená významné anglické klimatologické instituci Climate Research Unit (CRU). Ta obsahovala mimo jiné přes tisíc e-mailů pokrývajících období od roku 1996 až do současnosti . Obsah některých těchto mailů vyvolal aféru nazývanou poněkud okázale "ClimateGate", patrně aby se navodila asociace s velkou aférou Watergate. Klimatologové byli obviňováni z manipulace s daty, týkajícími se globálního oteplování, umlčování skeptiků a ze zatajování důležitých dat. Co je na tom všem pravdy?
V jednom z nejčastěji citovaných e-mailů popisuje klimatolog Phil Jones jakýsi "trik" s cílem zakrýt pokles teplot v posledních desetiletích. O co přesně šlo? Některé teplotní rekonstrukce založené na analýze letokruhů stromů totiž ukazují po roce 1960 pokles teplot, zatímco ve skutečnosti docházelo k oteplování. Viz obrázek níže:
Zelená a modrá ukazují rekonstrukce z letokruhů stromů, červená je instrumentální záznam z teploměrů. Z obrázku je patrné, jak se po roce 1960 rekonstrukce začínají rozcházet s naměřenými teplotami. Jedná se o tzv. problém divergence. Celý "trik" tedy spočíval v tom, že v posledních dekádách byly v grafu použity skutečné teploty, zatímco část křivky ukazující neexistující pokles teplot byla z grafu uříznuta. Fakt, že se některé teplotní rekonstrukce v posledních desetiletích rozcházejí se skutečnými teplotami, byl diskutován v časopise Nature již před 12 léty, v roce 1998. Nejde tedy o žádnou novinku nebo skandální odhalení, jak se nám snažili namluvit něktěří klimatoskeptici. Rovněž na inkriminovaném uříznutí konce křivky nic skandálního není, byl prostě použit přesnější instrumentální záznam.
Co však může vzbudit pochybnosti je tohle: Jestliže teplotní rekonstrukce z letokruhů stromů dávají v posledních desetiletích nesprávné údaje, jak můžeme vědět, že se nelišily třeba ve středověku? Z té doby nemáme žádný instrumentální záznam, se kterým bychom mohli srovnávat. Jinými slovy, jak můžeme vědět, že nám tyto teplotní rekonstrukce nelžou?
Cook (2004) ukázal, že problém divergence se týká pouze lokací vysoko na severu, zatímco na jihu výsledky rekonstrukcí kopírovaly skutečně naměřenou teplotu. Přitom severní a jižní soubory dat před rokem 1960 vzájemně souhlasily zpětně až do doby středověké teplé periody. Ukázalo se tedy, že teplotním grafům z letokruhů stromů se dá věřit s vyjímkou některých severských lokací po roce 1960 a že celý problém má nejspíš co do činění s působením člověka na klima. Diskutuje se mimo jiné o vlivu znečištění atmosféry a s tím souvísejícím globálním stmíváním, od roku 1960 došlo k poklesu množství záření dopadajícího na zemský povrch o několik procent. Souhrn odborné literatury a diskuzí k problému divergence lze najít v článku "On the ‘Divergence Problem’ in Northern Forests: A review of the tree-ring evidence and possible causes" z roku 2008 nebo shrnutí zde včetně diskuze možných příčin. Popírači změn klimatu opět ukázali neznalost celé problematiky a odborné literatury, když vykřikovali, že teplotním grafům z letokruhů stormů nelze věřit nebo že se vědci pokoušeli utajit problém divergence před veřejností.
Jak napsal ke kauze Climategate prestižní vědecký časopis Nature ve svém editoriálu: "Pro tyto popírače, zmínky vědců o jistých kontroverzních paleoklimatických rekonstrukcích znamenají kouřící zbraň, důkaz že se klimatologové spikli, aby systematicky potlačovali důkazy protiřečící jejich doktríně, že lidé způsobují oteplování planety. Tato paranoidní interpretace by byla k smíchu, nebýt faktu, že jistí politici v americkém senátu ji pravdpěpodobně použijí jako záminku k přivtrzení odporu vůči tolik potřebnému zákonu o boji proti změnám klimatu. Přitom nic v ukradených e-mailech nevyvrací vědecké argumenty, že globální oteplování je skutečné a že aktivity člověka jsou téměř jistě jeho příčinou. Toto tvrzení je podpořeno celou řadou důkazů, z nichž některé jsou zcela nezávislé na klimatických rekonstrukcích zmíněných v e-mailech."
Zatajovali vědci informace?
Klimatoskeptici rovněž v souvislosti s Climategate tvrdí, že zlí vědci z CRU měli veškeré důkazy o globálním oteplování zamknuté ve skříni a odmítali je vydat, takže je nikdo nemohl zkontrolovat a ověřit. Co na tom, že řada zdrojových dat je veřejně přístupná na webu. Zástupci CRU se také bránili, že zákony některých zemí neumožňují klimatologům volně zveřejňovat jejich data třetím stranám. Jak ale upozornil časopis New Scientist, je zde ještě jiný rozměr. Klimatičtí skeptici totiž často zneužívají zákona o svobodném přístupu k informacím k záměrnému obtěžování vědců, například Climate Research Unit dostal v loňském roce 50 žádostí o informace jen během jediného týdne . Výstižně to shrnul Thomas Stocker z univerzity v Bernu: Věda a vědecké instituce by měly být transparentní, ale to neznamená, že by měly být nonstop asistenční službou pro klimatické skeptiky, kteří postrádají základní vědecké a technické dovednosti." Eric Rignot z University of California to formuloval ještě ostřeji, když řekl: Vzhledem k ohromnému počtu důkazů o klimatických změnách, bychom se měli stále méně a méně zabývat klimatickými skeptiky. Jinak bychom se mohli bavit i s lidmi, kteří si myslí, že Elvis Presley stále žije, Země je stará 6000 let nebo že jsme se nemohli vyvinout z opic."
Možná vám takovýto výrok zní arogantně, nicméně výše zmíněné přirovnání s kreacionisty (lidé zastávající doslovný popis biblické knihy Genesis o stvoření světa a odmítající evoluční teorii) považuju za velmi trefné. I kreacionisté mají pramálý zájem o seriozní vědu a zaměřují se proto především na ovlivňování většinové laické veřejnosti. I kreacionisté byli mnohokrát usvědčení z vytrhávání výroků různých vědců z kontextu. I kreacionisté mají svoje internetové ankety, pomoci kterých se snaží tvrdit, že stále více vědců zpochybňuje evoluční teorii, ačkoli to není pravda. Většina kreacionistů i klimatoskeptiků nemá žádné vzdělání v oboru, který se snaží kritizovat a jejich znalost tématu jsou velmi povrchní. Obě tyto skupiny věří konspirační teorii, že vědecká komunita se proti nim spikla. A o opaku je nepřesvědčí sebevětší množství důkazů.
Osobně nejsem příliš zainteresovaný v otázkách ekologie, netřídím odpad, nevolím stranu zelených a v otázce, jak a jestli by se mělo bojovat proti klimatickým změnám, nemám zatím žádný vyhraněný názor (nechávám to na odbornících). Nicméně na otázkách typu evoluční teorie, globálního oteplování, náboženství nebo třeba astrologie, je pěkně vidět, jak funguje lidská iracionalita a jak jednoduché je ji využít k manipulaci s veřejností. Málokdo je schopen a ochoten studovat do detailu danou problematiku, prohrabovat se v odborných časopisech a pečlivě porovnávat argumenty pro a proti. Proto vždy budou na veřejnost víc působit emotivní nadpisy novinových článků jako "Vědecká komunita čelí obvinění z falšování dat o globálním oteplování." Nezáleží vůbec na tom, jestli je obvinění pravdivé nebo ne: Ostatně i politici dobře vědí, že nejúčinnější je negativní kampaň a apel na emoce. Pošramocená pověst se pak velmi těžko napravuje. Data klimatologů jsou navíc nudná a nezáživná, člověk je rychle zapomene.
PS - věnováno kolegovi blogerovi Vítězslavu Kremlíkovi :-)
Mohlo by vás zajímat:
Mýty a fakta o globálním oteplování
Mýty a fakta o globálním oteplování - díl II. - a přece se otepluje
Iracionalita víry
