Zaměstnanci - ti poslední

V dnešní době je pracovních příležitostí málo a spousta lidí zůstává na pracovních místech, která jim nevyhovují ze spousty důvodů. Jedním z nich jsou zaměstnavatelé a jejich přímí podřízení, kteří téhle situace začínají čím dál více zneužívat.

Na spoustě těchhle míst se začíná objevovat vyhrožování, ironie a zesměšňování, ba dokonce i se sprostými urážkami, hraničícími se šikanou. Nakazování spousty směn navíc, u kterých nikoho nezajímá, že lidé mají i svůj osobní život a rodiny a potřebují si občas i ledacos vyřídit. Nemohou proto trávit každý den od rána do večera v práci.

Strhávání peněz při odchodu po pracovní době, poněvadž je opět nařízený přesčas a neberou se žádné ohledy na potřeby lidí, kteří si často potřebují něco vyřídit např. na úřadech či si vyzvednout léky v lékárně. Pokud chcete jít k lékaři, vyhrožují strhnutím peněz z odměn atd.

Jak se proti tomu bránit, když přesčasy jsou preventivně nařízeny na celý měsíc a zaměstnavatel si vybírá podle potřeb, s tím, že to zaměstnancům oznámí přesčas pět minut před koncem řádné pracovní doby.

Bohužel se nedá se spoustou věcí nic udělat, díky našim úžasným zákonům, našim zaměstnavatelů se stačí držet na jejich hranici.

Řešení je tady pomálu, protože spoustu z těchto firem vlastní lidé ze zahraničí, kteří firmu i odtud řídí, tím není možná s tímto člověkem jakákoliv domluva na zlepšení podmínek.

Odejít ze zaměstnání a hledat si místo z pracovního úřadu nás může také jen po málu, protože musíme platit hypotéky, půjčky a živit rodiny atp.

Jak se tedy v této situaci může řadový zaměstnanec bránit, když většina z nás má strach přijít o místo a taky o to, co by nám zapsali do zápočtových listů?

Gabriela Stejskalová

Šitbořice