Mluvíte mi ze srdce.

Zdravotnictví(patří tam i lékárny,kupodivu) je odvětví na trhu práce,kde lze vyhořet snadno a rychle(napomáhá tomu často neadekvátní finanční ohodnocení v kombinací s pracovním stresem-lidi si servítky neberou a chovají se čím dál nevybíravěji,u žen pak zvláště znásobeným "vedlejším pracovním úvazkem"-péčí o domácnost a rodinu).Znám pár zdravotníků,kteří nastupovali "nakaženi" nadšením pomáhat a po 6-7letech praxe(z důvodů uvedených výše) rezignovali a jejich výkonnost a ochota poradit se zredukovala na "prosím...3xdenně...30kč...děkuji a nashle"....Spousta lidí si myslí,že ti,co je obsluhují,si jen lehce zastresují v práci a pak doma s úsměvem přepočítávají balíčky bankovek...ne,ti co se usmívají,jsou majitelé a z těch potkáte v lékárně u pultu max 20%...ostatní,na které se nadává,ve spojitosti s nějakou chybou v odpovědi na otázku,nebo momentálním jiným naladěním,než akceptuje klient,jsou ze své práce stejně vystresovaní,jako prodavači,či číšníci,řidiči a jánevímco....

A ještě

něco málo k ceně léků. Dokud matka žila, jezdila k lékaři do Prahy. Vzal jsem napsaný recept a šel do lékárny, abych léky zaplatil. Běžně byl rozdíl 120 až 150,-Kč. Naštěstí peníze nemusím řešit. Ale co ti nemocní, kteří navíc počítají každou korunu ? Známá si šla koupit jakési injekce, které jí lékař doporučil. Prošla několik lékáren v Praze a rozdíl v ceně byl 2.500,-Kč.  To se mi zdá až nestoudné

Re: A ještě

Máte recht.  Tyto rozdíly opravdu existují - jsou ale nejspíše dílem distributorů léčiv, než samotných lékárníků.

Například většinu originálních léků lze koupit v Turecku o 40 % levněji než u nás. Účiná generika jsou tam ještě levnější.

Je mi jedno,

jestli jsou lékárníci milionáři.  Dřív byla paní magistra v lékárně považována za "půl doktora". Mnohdy poradila líp než doktor. Jedna z posledních mých zkušeností : na pohotovosti ve fakultní nemocnici mi pan lékař s tiluly před i za jménem, napsal recept, ovšem uvedl chybnou gramáž (400mg). V lékárně téže nemocnice "podavačka" musela vědět, že je recept napsán chybně, nehnula brvou a dala mi lék v gramáži 250mg. Když lék po několika dnech nezabral, našel jsem si na netu, že se vyrábí pouze v gramáži 250 nebo 500mg. Šel jsem ke své obvodní lékařce se zprávou, ve které byla taktéž chybná gramáž. Ta si toho všimla hned (titul má jen jeden ) a řekla,  že mi tak slabý lék nemohl pomoci.

Zkušenost mé známé : Šla si koupit gravi-test. Magistře tiše řekla, co potřebuje. Ta odešla k regálu na druhý konec lékárny a křičela přede všemi : "Ten gravi-test chcete za 160 nebo za 180 korun?" Co dodat

Re: Je mi jedno,

Velká škoda,že ty špatné zkušenosti,mnohdy tradované(předávané jako "lidová slovesnost" mezi lidmi) převažují.Pak ti,co mají dobrou pověst,můžou dělat první,poslední a nepřesvědčí a nepřesvědčí-lehčí je nadávat,než si "najít svého lékárníka"-a věřte,že takoví Lékárníci opravdu existují.petr.assam

Tochu protimluv, ne?

"na pacienta (klienta), který přijde do lékárny, je potřeba pohlížet jako na úplného laika." ...

"Současné podání Imodia a živočišného uhlí je vážně hloupost, k tomu nemám, co říct…"

Řekněte nám to, laikúm, prosím.

Kéž by váš první pokus byl i poslední

Ujmu se toho, co jste měla napsat vy a plynule naváži. V žádném případě se neraďte s lékárníkem. Máte internet a tak si prostudujte problém vaši nemoci a potom si u svého doktora dejte napsat požadovaný lék. Stane se, že doktor někdy oponuje nežádoucími účinky a to je třeba zvážit. Nakonec se s ním jistě domluvíte a od apatykáře si dejte lék jenom podat.

děkuji.

nenapsala bych to lépe....

Dobrý den,

jen zareaguji na ten Váš odstavec o "malých lékárnách versus řetězce". Vy jste buď úplně mimo anebo slušně řečeno nemluvíte pravdu. Lékárny (ať malé nebo velké) nakupují za rabat mezi 3-5%, ale rozhodně ne za míň anebo za víc. Na regulované zboží si tedy přirazí 25-28% a to je dost na to, aby byl téměř každý lékárník milionář. Ale to je v pořádku, nemluví ze mne závist. Lékárníci jsou studovaní lidé a zaslouží si to. Pokud někdo ale nevydělává tolik, tak je to např. proto, že si buď otevírají lékárny na vesnicích (lidé si nakoupí po práci ve městě a ne u nich) anebo jsou hladoví a postaví si lékárny deset metrů vedle sebe (třeba Lovosice, Ústí n.L. a desítky dalších). Myslí si, že prodají denně deset brufenů a budou vysmátí. A ono nic. Ale ať je to jak chce - ŽÁDNÉ lékárny nebojují o přežití - prosím nevymýšlejte si to. Jedinou vyjímkou můžou být ty, které si jejich majitelé sami dobrovolně vytunelují nebo prochlastají (např. v Litoměřicích).