Sdělení politika lidu by neměl být jednosměrný akt

Aneb reakce na článek „Není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř“ pana Strejčka profesí politika

Protože pan Strejček sepsavší svá doporučení v článku „Není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř“ jako politik mající velký zájem o zpětnou vazbu vypnul u svých článků diskusi, dovolil jsem si sepsat blog formou „zkuste napsat blog“, ve kterém jsem sepsal obdobných 5 bodů doporučení, jak bych je cítil od skutečného politika, nikoli od politika, jenž poskytuje pouhé knížecí rady jednosměrně (bez možnosti diskuse).

1. Žít na dluh je možné jen tehdy, pokud je dluh smysluplný. Krátkodobě i dlouhodobě
2. Korupční a klientelistický stát s politiky, kteří smysl politiky vidí jen v přerozdělování od nás vybraných peněz formou daní do vlastní kapsy bez odpovídajícího výkonu, je logicky stát rozhazovačný. Chtějme po politicích, aby s našimi penězi hospodařili smysluplně a odpovědně a aby jejich výkony byli alespoň profesionální.
3. Výsledkem života v korupčníma klientelistickém státě, kde jedinou kvalifikací politiků je míra jejich chuti přesunout přesunout od nás vybraných peněz do vlastních kapes jsou nekvalitní zákony, nekvalitní rozhodnutí a nesmyslně zadlužený stát, který nelze finančně utáhnout. Je třeba vytvořit takový volební zákon, aby volič mohl takové politiky eliminovat. Je třeba mj. i reformovat sociální systém z neefektivního v efektivní, kde sociální pomoc obdrží skutečně jen ti potřební. Na špatné hospodaření politiků doplatí především ti nejchudší a potřební neb balík peněz i pro tuto oblast je závislý na způsobu hospodaření.
4. Pro podnikání je třeba cesty uvolňovat. Jako stát s výrazně otevřenou ekonomikou potřebujeme co nejméně bariér na hranicích – mj. např formou standardizace – tedy harmonizací norem a předpisů. Proto je třeba podpořit takovéto aktivity EU nikoli je kritizovat. Nejen pro tuto oblast platí - více než počet je rozhodující kvalita vyhlášek a zákonů s všestranně co nejnižší administrativní zátěží.
5. Vyhnout se „maďarskému scénáři“ znamená začít u každého z nás politiků. Přehodit výhybku v našem myšlení a konečně pochopit, že veřejný majetek tu není pro naše kapsy a že ti, kteří nemají pro rozumné hospodaření schopnosti by měli sami z politiky odejít, jakkoli je pro ně bolestivé živit se normálně.

Alexandr Špáta