Působení člověka na změnu klimatu

Tento článek je článek od laika, podložený pouze již v dávných  dobách získanými poučkami na školách různých typů a čtením. K drzosti jej napsat mě však vede skutečnost, že i seriozní názory opřené o vědecký výzkum a bádání náhle dokáží změnit směr o 180 stupňů a to opět na základě seriozních vědeckých zjištění.Zůstává pravdou, že mnohá dnešní tvrzení o ekologii, výzkumů kolem ní a zveřejněných výsledků těchto výzkumů na mě působí opačně, než je nám předkládáno.

Nechci být považován za komunistu a zatahovat politiku do tohoto článku,přesto se tento bude nést v duch porovnání systému kapitalistického a socialistického.Zde lze tvrdit, že doroku 1989 bylo zastoupení jednotlivých druhů jak živočišného tak i rostlinného systému daleko větší,  populace  jednotlivých druhů byly stabilnější, plošně rozšířené, schopné dalšího bezproblémového rozmnožování.V tomto směru lze konstatovat, že i porovnání v daném roce to je , v r.1989 v daných systémech vyznívá příznivěji pro neekologické hospodaření socialistické.
Jako další příklad bych uvedl naše dost časté optimistické tvrzení, že se
zlepšuje prostředí pro člověka.Možná nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že
jako první na změněné podmínky k horšímu reaguje systém rozmnožování.Naše
rozmnožování si již bez zkumavek a vědeckých pracovišť(do r.1989 to byly
postele a platilo, že když se chlap vyspal s cizí ženou, modlili se k pánu Bohu aby pomohl, v mnoha případech však nepomohl a byl problém, dnes se spolu vyspí manželé, opět prosí pána Boha a bohužel pomohou až ony zmíněné zkumavky)nedokážeme ani představit.Pole odborníků to bude stále horší a opět to na mě zlepšením prostředí pro člověka nepůsobí.
Dnes mi na hodnocení životních podmínek celého živého systému vadí
skutečnost, že se snažíme na jednotlivých úsecích zveličovat malé dílčí úspěchy.

Přitom zde existuje těsná propojenost mnoha vlivů a co se stává je to, že  dobře míněný úspěch znamená jinde daleko větší zhoršení.
Nebudu se rozepisovat o vypouštění škodlivin do ovzduší. O tom již bylo
napsáno dost a v podstatě lze se vším souhlasit.Hodlám však porovnat hospodaření
za socializmu a v kapitalizmu a jeho vlivu na životní prostředí.Na biodiverzitu stav půdy, ovzduší,klima.
Pokud se budeme zabývat vývojem života na této planetě, musíme zkonstatovat
že všechny tyto ukazatele postupně vznikající formy života ovlivňovaly
neustále.Byl zde nastartovám proces, při kterém se organismy snažili otupit
různé nepříjemné  projevy svého prostředí na ně působící a to platí i o extremních projevech
klimatu toto mělo za následek vývoj dalších organismů a tato v podstatě řetězová reakce probíhá do
dnes. Je pravda, že stabilita vytvořená vždy během dlouhé doby vývoje, byla v
určitých intervalech narušena ve smyslu totální změny prostředí a k náhlému
vyhynutí mnoha  organismů.O tom, co nastartovalo tyto změny se stále
pouze dohadujeme.Vzhledem k tomu, že tyto změny takřka výhradně korelují s
vývojem obřích živočichů konzumujících rostlinou potravu, dovolím si vyslovit i
doměnku, že při jejich početním nárůstu( predátoři při jejich velikosti již
přestali plnit svoji funkci) tito dokázali zničit své životní prostředí a
rozvrátit ekologickou stabilitu.
Jak vidím já vliv rozdílného hospodaření na životní prostředí.V obou
systémech byly vysušovány bažiny v obou systémech byly používány chemické látky
různě jedovaté, řekl bych, že na západě vždy s předstihem a to platí i o
zavádění chemických látek ekologických.Myslím, že i procentické zastoupení lesů
nevyznívá proti západním státům jako propadák.
Náš systém do roku 1989 trval na vysokém zornění půdy, na vysokých stavech
stavech hlavně hovězího dobytka.Orná půda byla pravidelně jednou za 4 roky
hnojena chlévskou mrvou a dá se říci že to byl velice živí organismus.Ale co je
podstatné, takto obhospodařovaná půda byla tak obrovským A K T I V N Í M
poldrem, který dokázal zachytit obrovské množství srážek.Zde nemnluvím o mnohých
nešťasných zorněných svazích. Napsal jsem aktivním poldrem, protože takto
zpracovaná půda dokázala pojatou vláhou zásobit dlouhodobě rostliny, spodní vody
a vodu i odpařovat.Biodibverzita této půdy byla daleko větší a pravidelné
střídání plodin umožňovalo i mnohým vyššm živočichům včasný přesun na lepší
stávaniště.Kapitalistický systém v první řadě oddělil hospodaření na půdě od
chovu skotu.Tím tato přišla o pravidelnou dotaci kvalitní organické hmoty a není
pravdou, že došlo ke snížení spotřeby umělych hnojiv.V celkovém měřítku ano, ale
# obhospodařované půdy jsou dnes na umělém hnojení závislejší než dříve.Velkou
# část půdy jsme převedli na tolik vychvalované ekologické pastviny.Tvrdím, že
# současný způsob pastvy je nejhorší způsob obživy člověka.Takto provozovaná pastva dokázala změnit ráz krajiny, počasí a celková klima ve všech částech světa. Střední evropa tento stav rychle dohání dnes.Je vidět, jak pár kusů dobytka a koní
# doslova devastuje obrovské plochy kolem měst a vesnic.Jaký je rozdíl mezi těmito
# pastvinami a půdou, která zde kdysi byla.Veškerý hnůj zde zůstává a plochy jsou
# během let jednostraně přehnojené.Zde bych si dovolil pochybovat o vynikajících kvalitách takto získaných potravin, zvláště, když vidím výživový a zdravotní stav dobytka na mnohých těchto pastvinách se pohybujícího.  Vodní jímavost je téměř nulová, voda po
# povrchu odtéká.O nějakém životě do hloubky 10 -15 cm, ale i na povrchu se nedá
# mluvit.Zdevastované je i společenstvo rostlin.Tyto obrovské plochy, ke který
# můžeme připočíst i plochy hřišť, satelitních městeček,obor, ale zvláště měst, vesnic,
# rekreačních zařízení, které jsou v krátkých intervalech ošetřované různými
# rotačními sekačkami( o nějaké ekologii u těchto nelze vůbec hovořit, vybijí
# pravidelně při každém použití vše živé, ekologičnost spalování jejich motorů se
# raději neuvádí,opomenout nelze ani zatížení prostředí trvalým zvýšeným hlukem),
# na kterých je trvale udržován nízký porost, jsou okamžitě po vyjití slunce
# abnormálně   zahřívány a pokud stále platí,že teplý vzduch stoupá vzhůru, musí
# tento jev zákonitě zvyšovat napětí mezi tlakovými útvary a tudíž je zvýšena
# možnost extremních projevů v ovzduší.Stali jsme se doslova ve vnitrozemí( a takto je to na všech kontinentech)komínem, přímořské oblasti jsou roštem, kudy do tohoto komína táhne. Lze říci, že co zde při svém vývoji živé
# organismy vytvořili, my s úspěchem za pár let zničíme.Možná by toto šlo, zvláště
# pro naše ekonomy, kteří neustále tvrdí, že se nic neděje přirovnat k této situaci. Určitě se řada z nich během svého života ocitla
# někdy v lese. Možná je překvapilo,že při této procházce se ocitli na pasece, kde
# se okamžitě pozná, že je jiná teplota, jiná vlhkost, zkrátka jiné klima, než ve vzrostlém nebo polovzrostlém lese o kousek dál.Samozřejmě, že jedna,
# dvě, tři paseky nezmění klima celkové, ale při vykácení velkého množství lesa a započítání všech ploch, které jsem již  vyjmenoval, a které u nás rostou jako houby po deští a přitom ve světě již toto proběhlo dříve, se klima ovlivňováním těchto námi zkulturněných ploch zákonitě mění a měnit musí v celosvětovém měřítku. V ekonomice to znamená, že pár amerických
# domácností, které nemohou splácet své dluhy určitě ekonomikou tohoto
# státu nepohly, v masivním měřítku zahýbali ekonomikou celého světa.Je asi naivní
# se domnívat, že převedení kultur v tak masivním měřítku na nízké porosty, čímž jsme
# jim znemožnili aktivně se podílet na hospodaření s vodou, ovlivňovat teplotu(
# vždyť u stromů o tom nikdo nepochybuje), klima neovlivnilo.Možná, že na pádu již jmenované
# americké ekonomiky by se již určitý podíl vlivu extrémního řádění počasí našel.

               František Dvořák, Kamenice nad Lipou