Děti nebo neděti..

Ona existuje nějaká liga matek? To čumim, že bych se přihlásila  Nebrala bych si matky až tak do pusy, některým je šumák, že děti třeba mít nechcete a nebudete a pokud si přečtete diskuze, tak je tu dost mužů, co by vás za to naprosto odsoudilo. Takže je tu asi i liga otců, nebo mužů :-)

Jinak jste ještě mládě , v tom věku jsem děti nechtěla ani omylem, spíš mě dost štvaly. Cestování, radovánek a všelijakých aktivit jsem si užila fakt dost a dítě mám po třicítce a zatím je to to nejlepší, co mě mohlo potkat. I s dětma se dá cestovat, podnikat ledacos a otevře vám to jiné perspektivy, které by jste zase jako bezdětná nepoznala. Ta doba, kdy jste uvázaná na řetězu je krátká a pak už je to jen lepší.

Ještě bych si pár let počkala a ta perspektiva se vám určitě změní. Uvidíte kterým směrem.

Moc pěkně jste to napsala,

věřte, že podobně jako vy to cítím já i ve 48 letech po 20 letech studií , 2 dětech, 2 manželstvích a 15 letech podnikání. Ale je to opravdu věc každého, jak si to v životě zařídí, jsou i ženy, které se vydají na dlouhou cestu a manžel se stará o děti, to jsou ty vyjímky. A celý dospělý život se těžce smiřuji s tím, že muž má rodinu zabezpečit a žena se jí obětuje. Jenže jsem sufražetka jen hubou.

ja len že

"Celý život je otázkou kompromisů "

Skôr život je otázkou priorít.

Až na tu poslední větu

Hrát všema kartama se nevyplácí - to je jak žonglovat spousty kužely, časem ty které nestíháme, popadají na zem.

Jinak je to o časovém výběru priorit. Moje matka se dřela za komunismu, starala se o rodinu, když byl otece persekuovaný, vychovávala děti, a dneska když je v důchodu tak si  jezdí po světě, sleduje Discovery a komunikuje se svými známými po světě přes Skype a Facebook...

Moc hezké

Tak tenhle článek je lahůdka. Je to skvěle napsáno - s lehkostí a nadhledem.

Na malé ploše hodně vyjádřeno. Myslím, že o Lucii Rychterové ještě uslyšíme nebo se dočteme. Troufám si tvrdit, že se objevil se nový talent.  

Na dítě jsou potřeba dva

Takže nemá moc cenu o něm uvažovat, dokud nemáte toho správného druhého do páru. Když se objeví, tak dost často zapracují hormony tak, že dítě prostě chtít začnete. Co se týče cestování, poznávání světa - je nejlepší snažit se toho stihnout co nejvíc za studií, mě se to nedaří, ale vím o lidech kolem sebe, kteří toho stíhají dost a dost. Samozřejmě je nefér,že o možnostech studenta rozhoduje finanční zajištěnost rodičů: A i student, který si je schopný sám vydělat brigádami 40tis na cestu do Indie si ten výlet rozmyslí, když ví že ty peníze bude jednou potřebovat na domácnost, narozdíl od vrstevníka, který ví že byt dostane do klína od rodičů nebo strýčka tak může volně utratit vše co si vydělá.

moc hezká úvaha

Ale Vy nemusíte mít obavy, milá slečno. Máte ještě pět, deset let na poznávání světa. Protože jak správně uvádíte, mít dítě je 100% úvazek. Nic Vám neuteče.

Nespěchejte

Jak píšete  v úvodu, za pět let to budete vidět jinak a za deset opět jinak.