Islám v České Republice nech ... nechme mluvit!

Toto je můj první blogerský pokus, tak se předem omlouvám za tok myšlenek, který nemusí být přehledný a dostatečně srozumitelný. K napsání tohoto blogu mne inspirovala současná debata o islámu resp. její obsah. Chci podotknout, že jsem liberálka, uznávám maximální svobody lidí, včetně svobody slova a svobody vyznání. Ačkoliv hluboce nesouhlasím s ideologiemi typu komunismu nebo nacismu, nesouhlasím ani se zákazy jejich propagace a věřím, že demokracie má nástroje, jak se vypořádat s extrémním myšlením bez zakazování jakýchkoliv myšlenek a slov. Těmi jsou například výchova, vzdělání, humanismus, kulturnost či růst bohatství a snižování počtu lidí pod hranicí chudoby.

Nebudu dávat laciné rovnítko mezi islám a fašismus či komunismus. Ačkoliv se ISIL svou genocidou v oblasti velmi snaží, tak zatím ve jménu Islámu nebylo zpácháno zdaleka tolik zla, co ve jménu těch dvou zbývajících ateistických náboženství a je fér i podotknout, že drtivá většina duchovních ISIL tvrdě kritizuje. Islám je každopádně velmi konzervativní náboženství. Některé konzervatismy, které představuje, jsme v tomto prostoru překonali v minulém století, některé ještě dříve. Debata, kterou vede například iniciativa Islám v ČR nechceme, jednotliví solitéři, blogeři, politické strany je podle mne špatně koncipovaná. V duchu, jakém je vedena, až moc cílí na svobodu vyznání, kterou by omezila či zakázala. Paušalizuje celé skupiny lidí, které by omezila či v těch extrémních názorech klidně vyhnala a jako taková pak jen velmi těžko zaujme širokou vrstvu umírněných nebo liberálů, kteří drží dneska nad islámem ochranou „multi-kulti“ ruku. Muslimové jsou po právu rozhořčeni nad touto paušalizací a dost špatně se říká například vzdělanému syrskému lékaři, který vás jde operovat: “Podívejte, vy jste pro mne bezpečnostní hrozba a potencionální terorista.“

Jak už jsem podotkla, nesouhlasím se zákazem žádného názoru a podle mne víra či politické přesvědčení jsou rovnocenné entity. Není to něco, s čím by se člověk narodil a musel u toho celý život zůstat. Je to něco, co může podrobit svému kritickému myšlení a zamyslet se nad tím, narozdíl od barvy kůže, sexuální orientace či pohlaví. To co mi zde chybí, nebo je zastoupeno jenom v minimální míře, je konfrontace myšlenek islámu s naším pojetím svobody. V médiích proběhlo pár ústřižků z rozhovorů s některými představitelemi islámu o kamenování či výpovědi dvou žen na úrovni jednoho muže a už to podle mne pozvedlo obočí nejednoho liberála. Kdybych byla PR poradkyní iniciativ bojující proti islámu, tak bych jim poradila, ať začínou dělat co nejvíce panelů, konferencí, či debat přímo s představiteli islámu. Ne je zakazovat a umlčovat, ale naopak je nechat mluvit.  Pozvěte homosexuály a proti nim postavte muslimy a nechte je debatovat o tom, proč je správný trest smrti za homosexualitu. Pozvěte ženy a nechte je debatovat s muslimy o tom, proč by výpověď dvou žen měla mít stejnou váhu jako výpověď jednoho muže. Nechte zástupce islámu neustále konfrontovat jejich představy s našimi. Dejte do publika liberály ať si udělají obrázek. Zeptejte se umírněných antirasisticky a demokraticky uvažujících lidí, zda chtějí, aby se zde rozšiřovala víra, která může zavést zákony, že pak tamten pán u toho pultíku bude možná popraven jenom proto, že se narodil jako gay a žije s někým, koho miluje. Neukazujte stále na muslimy a na věřící. Mezi nimi bude plno normálních lidí, kteří nikomu nikdy neublížili, ale ukazujte na islám. Zjistěme, kolik věřících vlastně souhlasí s těmi nejtvrdšími konzervatismy typu trestu smrti za odpadlictví od víry. Konfrontujme neustále názory muslimských představitelů až do té míry, kdy třeba uznají, že některé věci ze svatých textů jsou opravdu dnes již přežité a že by duchovní sami měli nabádat k jejich zmírnění. Křesťanství by podle mne mohlo být stále dost podobné islámu, pokud by nepřišel kdysi Nový Zákon, který podstatně utlumil ten Starý. Koránu a dalším svatým textům islámu toto chybí. Je tedy na duchovních, aby zmírnili tvrdost a krutost učení minimálně tady v Evropě. Pokud to neudělají a nebudou sami tlačit na tato zmírnění, pak si položme otázku a položmě ji všem, zda opravdu chceme příliv dalších lidí s těmito názory nebo nikoliv. Já sama opravdu nevím kolik lidí je v zemích, kde je třeba trest smrti pro konvertity či homosexuály, proti takto nelidským trestům. Jsou to vesměs náboženské diktatury, takže nelze počítat s tím, že zákony tam určuje široké veřejné mínění. Ale muslimů v Evropě, kteří mají svobodu slova, se můžeme ptát. Stejně jako se jich můžeme ptát, zda chtějí, aby se jejich víra zmírnila a zlidštila.

Liberálové bojovali stovky let proti zažitému konzervativnímu myšlení, aby proti němu vybojovali všechny dneska myslitelné svobody, které konzervativci  teď chrání zuby nechty před muslimy. Liberálové naopak zuby nechty podporují vyznání, které, kdyby se rozšířilo v současné podobě do zákonů zemí EU, tak zavede zpátky všechno, co jejich přechůdci kdysi tvrdě vybojovali a oni budou muset ten zápas o základní lidské svobody svést znovu od začátku. Tentokráte možná s mnohem silnějším a disciplinovanějším soupeřem. Měli by to být tedy především liberálové, kteří by měli mít zdvihnutý prst a diskutovat neustále s muslimy o jejich názorech (víře) a vysvětlovat jim, že takto teda opravdu ale ne. Jako stará pravdoláskařka slibuji, že tak budu činiti vždycky a na každém kroku. A to nejen s muslimy, ale s každým, kdo si bude myslet, že jeho výklad morálky opravňuje, aby byla svoboda výrazně omezena.

Monika Habánová