Co teda jako bude, he?

To sem byl teda já Alex a přemejšlel jsem jako o Velký lásce. Mám ženu. Je hodná, milá, krásná, přívětivá, znáte to. Nejsme zatím sezdaný, protože je mě teprv 19 (ona je o chlup starší) a žena si myslí, že nejdřiv potřebujem prachy, byt, auto a pračku, aby sme se mohli vzít. S tim vůbec nesouhlasim, takovýhle materialistický myšlenky do Velký lásky nepatřej. Ale odpouštím ji. Tenhle nedostatek se dá vykompenzovat slušivejma brestíkama. Přečkali sme spolu 4 zimy a teď todle.

Miluju Rolling Stones, není to ale ta Velká láska o kterou tu teďka běží. Može žena má ráda celkem podobný muziky, ale Rolling Stones samotný jí u srdce nechytli. Dokonce řekla, že Keith Richards je šašek. Nevim proč, ale děsně mě to rozrušilo. Když jsem se hodil trochu do klidu, při zametání podlahy ve skladu (to je jako moje práce) jsem přemejšlel, jestli bych za svou Velkou lásku obětoval všechny desky a možnost poslouchat Stouny do smrti smrťoucí. Vyšlo mi, že jo. Pro Velkou lásku jo, ale pro mou součastnou ženu teda ne. Cejtil sem, jak mi vlhnou rohovky a voči utřel do gumový zástěry (už to nikdy neudělám, otírat si fejs gumou je fakt divný). Sakra, je to tak, moje milovaná žena, kterou mám fakt rád, není moje Velká láska.

Tak teda už vim, že jestli chci zažít Velkou lásku, musim se povohlídnout jinde. Ale co když je Velká láska jenom kec a ve skutečnosti to není nic jinýho než namazaná svačina? Co když žádna Velká láska není a je jenom pohoda na gauči u sledování těch bezduchejch šitů na nově (nejlíp když jsou z rakouský produkce, to má svoji romantiku)? Co když má Velkou lásku suplovat cachtání v rybníce a pak souložení ve vyskoý trávě? Fakt nevim a závidím těm všem polomrtvejm lidem, co už sou přes třicítku, který už v tomdle uměj chodit a vědí vo Velký lásce svý. Škoda pro ně, že už sou starý a tak to nemůžou v praxi použít. Je to jako naschvál. Jim je tohle vědění k prdu a mně, kterýmu by se celkem šiklo, se ho nedostává.

Teďka si představte, že vopustim svou ženu, se kterou sem měl spoustu práce, abych jí trochu vychoval a vymodeloval k obrazu svýmu a pak zjistim, že Velká láska není. Nehledě na to, že si myslim, že naše děti by byli fakt pěkný a celkem i ne uplně blbý exempláře lidskýho druhu. Ona se totiž šrotí různý filozofie (a i já sem mladistvej intelektuál) a tak 9 z 10 nadrženejch klacků by řekli, že je to fakt kost. To riziko je prostě příliš velký, abych se na to rozhoupal. Už o tom přemejšlim tak půl roku a těma Stounama to vyvrcholilo. Co si o Velký lásce myslíte vy, starý dobrý čtenáříci iDnesu?

Filip Marek