Škrty, šetření, reformy.

Nová vláda si dala za úkol snížení státního dluhu a to nejen nepopulárními opatřeními, ale také velmi nešťastným způsobem.

Výše státního dluhu se začíná odvíjet již od 90tých let miulého století, od doby privatizace. Postupně byla většina bývalých státních podniků zlikvidována a naše republika se zaměřila ve velké míře na dovoz zboží, zejména z Asiských zemí. Nastal boom výstavby velkých super a hypermarketů zahraničních vlastníků, kteří odvádějí daně ve své domovské zemi a tím stát přichází o miliardy, které potom chybí. Říká se tomu volný trh. Stále více dovezených výrobků a potravin je shledáváno závadnými a nevyhovujícími. EU nám diktuje, za jakých podmínek můžeme něco vyrábět, pěstovat a vyvážet a limituje také množství, aby to zboží, které se musí vyvézt ze zemí EU bylo možno někam expedovat. Stále se zvyšující ceny léků, energií apod. jsou následkem právě toho t.zv.bysnysu. Firmy, které dříve své výrobky vyvážely takřka do celého světa, jako byl cukr, chmel, české sklo a porcelán, bižuterie, nákladní automobily atd., které přinášely zisky státu, buď úplně zanikly, nebo ten zbytek zaniká. Tím se také zvyšují počty nezaměstnaných, protože soukromý sektor se u nás více specializuje na výpočetní techniku, poradenství a další t.zv. moderní odvětví. Živnostníci a drobní podnikatelé nemohou konkurovat velkým nadnárodním firmám a proto také dochází k jejich úbytku.  Banky, polostátní podniky apod. upravují své ceny podle cenových relací EU, nebo podle svých zájmů, ale platy zaměstnanců a důchody zůstávají za platy a důchody ve většině států EU hodně pozadu. Tím se snižuje koupěschopnost obyvatel, stát vybere méně na DPH, vysokým zatížením na spotřební daně např. PHM, stále více kamionů tankuje v zahraničí a při jejich objemu nádrží a spotřebě, zase přichází stát o miliony na DPH. Také t.zv. průměrná mzda, nebo důchod jsou jen fiktivní ukazatele, protož výpočet je dělán i s platů manažérů a dalších nadprůměrně placených lidí, takže ta čísla jsou nepřesná a zavádějící.  Je u nás stále více zvýhodňována skupina bohatých oproti chudším a to různým úlevami na daních, stropy pojištění, odpisy z daní apod. Je logické, že ta opatření, která se už začínají projevovat a ještě projeví, nezasáhnou ani politiky, ani bohatší vrstvu, protože ti je nijak citelně nepocítí na rozdíl od obyčejných občanů. Proto by se měla vláda více zajímat o to, jak po zvyšování cen energií, nájmů, léků a všeho ostatního v důsledku zvýšení DPH z toho zbyde na živobytí těm méně majetným, nezaměstnaným a dalším z té velké skupiny obyvatel. Ale to by nesměla být vláda pouze pro bohaté ( své sponzory a kamarádíčky), ale pro všechny občany této republiky.