Že se u nás měří dvojím metrem při posuzování trestních činů bohatých a chudých, je všeobecně známo. Ale že se bude měřit dvojím metrem i v případě nezletilých provinilců je opravdu katastrofální a nemorální.
Senátor z Telnice to řekl a napsal za nás...
(připravte se na drsné čtení)
Ve čtvrtek vynesl odvolací Vrchní soud v Praze rozsudek, kterého sedmnáctiletý cikán z Krupky nepůjde sedět na 10, ale jenom na 5let do vězení. Nebyl uznán vinným za rasově motivovaný pokus o vraždu, znásilnění, vydírání a loupež. Dopustil se "jenom" vydírání a znásilnění.
Považuji to za lidské i profesní selhání vrchního soudu.....!
Jsem rozhořčen tím, jak se soudní vrchnost vypořádala s rasistickým vražedným útokem.
On totiž vrchní soud za takovou "maličkost" nebude přece cikánského vraha soudit jako vraha.
Přitom sedmnáctiletý cikánský útočník ještě s jedním mladším cikánským
klukem málem ukopali k smrti dvanáctiletého chlapce jen proto, že ho náhodně potkali a proto, že "byl bílej".Jen shodou štěstěny chlapec přežil. Jenom IQ 111 mu pomohlo, že se zorientoval a došel si pro pomoc. Chlapec byl mlácen, kopán, sexuálně zneužit, okraden. Trestní senát ústeckého krajského soudu správně posoudil tento útok jako rasový a jako pokus o vraždu.
Bohužel, vrchnost v Praze má jasno. Když obětí není Rom nebo cikán, ale je útočníkem, raději případ posuzovat opatrněji, aby se o vrchnosti neřeklo, že je proticikánsky zaměřena a nelétali potom na koštěti kolem vrchního soudu aktivisté za všelijaká práva s bičem v barvách EU.
Dvanáctiletý chlapec měl tu "smůlu", že do něho oba útočníci nebodali. Protože v takovém případě se lépe prokazuje, že bylo jen shodou náhody, že rána nožem nešla kousek vedle - a přišla by smrt.
Když "pouze" do něho velmi dlouho kopou a mlátí ho, raději mávne soudní vrchnost rukou a smete pokus vraždy ze stolu? Jo, kdyby chlapce skutečně ukopali k smrti a zemřel by na vnitřní krvácení, to by asi cikánskému útočníkovi trest příliš nesnížili. Naskýtá se závažná otázka. Jak dlouho a kam až budeme této komunitě ustupovat?! Tak totiž hodnotí rozhodnutí vrchního soudu mnoho občanů na severu Čech. A já také.
Jaroslav Doubrava, senátor Parlamentu ČR
Téměř doslovný přepis výroku předneseného předsedkyní trestního senátu v
listopadu 2010: dne 29. 4. 2010 v době od 13.00 hod. do 16.30 hod.
poblíž nádraží ČD Bohosudov v obci Krupka jej odvedli k Unčínskému potoku a odsouzený pod pohrůžkou zbití jej donutil, ač věděl, že je mu 12let, aby si klekl a sál mu pohlavní úd, také štípl nezjištěnými kleštěmi poškozeného do malíku ruky proto, že nechtěl i jeho nezletilému spolupachateli
sát pohlavní úd. Nakonec to ze strachu poškozený učinil a musel spolknout jeho ejakulát následně mu nařídili, aby se plazil, svlékl do slipů a vlezl do potoka, kde musel dělat kliky, stojky, po první stojce jej kopli do hlavy, aby další udělal o kus dál. Nařídili mu vylézt na můstek vysoký 150 cm, strčili ho a on spadl do potoka.na okraji pole mu odsouzený nařídil, aby běžel, zakopl a upadl na zem, tak i dvakrát učinil, nejméně chlapce vzali za ruce a nohy, rozhoupali a z výšky ho nechali
dopadnout na zem. Poškozený musel nejméně dvakrát zvednout dřevěnou desku 1 x 1 m,
tloušťky 2 cm, váhy 1,5 kg a pustit si ji na hlavu, podráželi mu nohy.
Následně v úmyslu jej usmrtit ho společně fyzicky napadli střední až velkou
intenzitou tak, že jej bili pěstmi, šlapali na něj, kopali do žeber, hlavy a dalších částí těla, v průběhu napadení se jej mladší útočník zeptal, zda ví, co dělal Hitler za války s cikány v koncentráku, že to budou dělat s ním, protože je bílej; musel se opřít o strom, sundat si slipy a švihali ho páskem
kovovou sponou na holé části těla i do zad, udeřili jej klackem do zad a tímto jednáním poškozenému způsobili zlomeninu 7.žebra vpravo se zavzdušněním pravé pohrudniční dutiny, nalomení 10.žebra vlevo s zakrvácením levé pohrudniční dutiny sleziny s krevním výronem, pohmoždění levé ledviny,
třikrát trhlinu pohmoždění břišní slinivky a jater, tržně zhmožděnou ránu pravé čelně-temenní krajiny
mnohočetné pohmožděniny trupu, hlavy i končetin, při pohmoždění svalů prodělal i mírnější
formu tzv. crushsyndromu.
Musel být hospitalizován od 29. 4. 2010 do 13. 5. 2010 v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, z toho 10 dnů na jednotce intenzivní péče...
Také prodělal akutní reakci na stres, která přešla v poruchu přizpůsobení a posttraumatickou stresovou poruchu i v současnosti musí pravidelně užívat antidepresiva..."
