Co může českého diváka/posluchače/čtenáře zajímat na
výsledcích demokratických primárek třeba v Missouri? Asi nic moc. Ale je
to část zajímavého příběhu, který se bude odvíjet ještě pár měsíců. Prostě něco
jako seriál.To si nestěžuji. Jen konstatuji a jako novinář z toho vlastně
mám radost, protože je pořád o čem psát nebo v mém případě povídat.
Vezměte si zprávy ze včerejška:
Hillary Clintonová předstihla Baracka Obamu v průzkumu Gallup. Volilo by ji teď 49 procent demokratických volčů, kdežto Obamu jen 42 %. Přesto Obama vede v počtu volitelů, kteří budou o výběru demokratického kandidáta definitvně rozhodovat. Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že se někdo neoprávněný měl přístup ke složce s informacemi o Obamově pasu.
To bylo včera. Dnes nepochybně přijde něco nového. A když ne dnes tak zítra. To se dá v americké volební kampani čekat. Přijde mi ale zajímavé, jaký hlad je po informacích o vývoji o demokratickou nominaci doma v Česku. Vždyť co může být českému posluchači/čtenáři/divákovi po tom, jak dopadly primárky v Missouri?
Napadají mne tři důvody:
- volby v Americe jsou už kvůli volebnímu systému velmi přehledné a uchopitelné téma, kde proti sobě stojí obvykle dva kandidáti, není to těžké jednoduše vysvětlit a snadno pochopit
- celá volební kampaň má do značné míry charakter nějakého sportovního utkání, je hlasitá, vizuální. Je to prostě poutavá podívaná snadno sdělitelná hlavně televizí a rádiem
- letos je to umocněné tím, že proti sobě stojí afro-američan Obama a žena Clintonová (navíc známá jako manželka bývalého prezidenta)
Opakuji, vůbec si nestěžuji. Mne to zajímá a baví a jsem rád, že je o to zájem i doma. Celá tahle show bude pokračovat 8 měsíců a já z toho mám radost.
PS: Malé srovnání, kterému se nemohu ubránit: přijel jsem sem do Washingtonu po dvou letech strávených v Bruselu. Často jsem tam byl nešťastný, že po mě nikdo nechce zprávy o něčem, co se může zanedlouho znatelně dotýkat všech Čechů. Brusel je prostě nudný, těžko krátce a srozumitelně vysvětlitelný. Celkem banální a okrajové zprávy o tom, jestli nějaká kapusta nebo kedlubna dostane ochranné označení Evropské unie, mají zelenou. I když by spíš patřily do regionálních novin, kde se ta kedlubna nebo kapusta pěstuje. Podstatná témata jsou obvykle výrazně složitější, hůře vysvětlitelná. Ne že by úplně zapadla, ale je o ně zájem jaksi z povinnosti. Do médií se dostanou, ale vlastně to baví poslouchat nebo číst obvykle jen úzkou skupinu lidí.
Po přejezdu z Buselu do Washingtonu proto konstatuji jediné: JE TO TADY PARÁDA!
