Čtyři Pinocchiovy nosy udělil demokratické prezidentské kandidátce
Hillary Clintonové list Washington Post. Tuto nelichotivou cenu udělují
jeho redaktoři politikům za zkreslené nebo nepravdivé výroky.
Clintonová ho dostala vyprávění o tom, jak v roce 1996 letěla jako
tehdy první dáma do Bosny. Pasovala se do role neohrožené ženy čelící
palbě odstřelovačů. Kecala, jinak se to nedá říct, uvádějí svědkové.
www.hillaryclinton.com Jeden Pinocchiův nos dostane od Washington Post politik za mírné zkreslení faktů. Dva za to, že některé skutečnosti zjevně záměrně pomíjí a jiné přehání. Tři nosy jsou opravdu výrazně zkreslení skutečnosti a čtyři si zaslouží politik, který si nehorázně vymýšlí.
Hillary Clintonová na půdě Georgetownské Univerzity tady ve Washingtonu minulý týden řekla: “ Pamatuji si, jak jsme přistáli pod palbou odstřelovačů. Na letišti nás měli slavnostně přivítat. Ale místo toho jsme museli utíkat se skloněnými hlavami do aut, abychom se dostali na základnu.“ Jenže nikdo, kdo s Hillary Clintonovou tenkrát v Bosně byl, si na nic takového nepamatuje.
Existuje dokonce fotografie z uvítání, které se podle senátorky Clintonové vůbec nekonalo. Hillary se na něm usmívá a objímá bosenskou holčičku, která podle svědků na letišti v Tuzle recitovala. V doprovodu Clintonové byl i komik známý pod pseudonymem Sindibád. V reakci na její výroky novinářům řekl, že nejděsivějším momentem za celý výlet bylo, když se měli rozhodnout, kde se bude jíst. Clintonové předvolební verze tehdejší události navíc odporuje tomu, jak cestu do Bosny popsala ve své autobiografii. Pro prezidentskou kandidátku je to možná spíš úsměvný, přesto velký trapas.
A teď to „něco navíc“. Když jsem se připravoval na nástup do Washingtonu, narazil jsem víceméně náhodou na Prelingerův archiv který patří americké Kongresové knihovně. Je to skutečný zlatý důl filmových materiálů, které jsou v tzv „public domain“. Mohou se tedy volně využívat a jsou k dispozici ke stažení. Mám pohyblivé obrázky moc rád a proto jsem sestříhal kratičký dokument o amerických prezidentech v letech 1896 – 1921 a umístil ho na YouTube. Najdete ho zde . Nečekejte nic moc hlubokého, ale třeba se také rádi podíváte.
Hezké povelikonoční úterý :)
